Před 30. lety přišel do kin Terminátor 2: Den zúčtování

T2

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Terminátor 2: Soudný den (také pro­pa­go­ván jako T2) je ame­ric­ký akč­ní sci-fi film z roku 1991, kte­rý pro­du­ko­val a reží­ro­val James Cameron, jenž se podí­lel na scé­ná­ři spo­leč­ně s Williamem Wisherem. V hlav­ních rolích fil­mu se před­sta­vi­li Arnold Schwarzenegger, Linda Hamilton, Robert Patrick, Edward Furlong a Joe Morton. Jedná se o pokra­čo­vá­ní fil­mu Terminátor z roku 1984 a záro­veň o dru­hý díl série Terminátor. Terminátor 2 sle­du­je Sarah Connorovou (Hamiltonová) a její­ho dese­ti­le­té­ho syna Johna (Furlong), kte­ří jsou pro­ná­sle­do­vá­ni novým, vyspě­lej­ším Terminátorem: T-1000 (Patrick) z teku­té­ho kovu, kte­rý mění podo­bu a je vyslán zpět v čase, aby Johna zabil a zabrá­nil mu stát se vůd­cem lid­ské­ho odpo­ru. Druhý, méně vyspě­lý Terminátor (Schwarzenegger) je rov­něž vyslán „odbo­jem“ zpět v čase, aby Johna ochrá­nil.

Přestože se po uve­de­ní Terminátora do kin zača­lo mlu­vit o jeho pokra­čo­vá­ní, jeho vývoj se zasta­vil kvů­li tech­nic­kým ome­ze­ním týka­jí­cím se počí­ta­čem gene­ro­va­ných obra­zů, kte­ré jsou zásad­ním aspek­tem fil­mu, a kvů­li práv­ním pro­blé­mům s původ­ním pro­du­cen­tem Hemdale Film Corporation, kte­rý ovlá­dal polo­vi­nu práv na fran­ší­zu. V roce 1990 zís­ka­la prá­va od Hemdale spo­leč­nost Carolco Pictures a oka­mži­tě zača­la pro­duk­ce, do níž se vrá­ti­li Schwarzenegger, Hamilton a Cameron. Hlavní natá­če­ní zača­lo v říj­nu 1990 a trva­lo do břez­na 1991. Jeho vizu­ál­ní efek­ty zna­me­na­ly prů­lom v počí­ta­čo­vém zpra­co­vá­ní obra­zu, včet­ně prv­ní­ho pou­ži­tí při­ro­ze­né­ho lid­ské­ho pohy­bu pro počí­ta­čem vytvo­ře­nou posta­vu a prv­ní­ho čás­teč­ně počí­ta­čem vytvo­ře­né­ho hlav­ní­ho hrdi­ny. V době své­ho uve­de­ní byl Terminátor 2: Den zúčto­vá­ní s roz­poč­tem 94-102 mili­o­nů dola­rů nej­draž­ším fil­mem, jaký kdy byl nato­čen.

Terminátor 2: Den zúčto­vá­ní byl uve­den do kin ve Spojených stá­tech 3. čer­ven­ce 1991 spo­leč­nos­tí TriStar Pictures. Po svém uve­de­ní do kin zazna­me­nal úspěch u kri­ti­ky, kte­rá chvá­li­la výko­ny her­ců, akč­ní scé­ny a vizu­ál­ní efek­ty. Film byl pova­žo­ván za lep­ší než původ­ní film a za jed­no z nej­lep­ších pokra­čo­vá­ní, kte­ré kdy bylo nato­če­no, a ovliv­nil popu­lár­ní kul­tu­ru, zejmé­na pou­ží­vá­ní vizu­ál­ních efek­tů ve fil­mech. Celosvětově vydě­lal 520 mili­o­nů dola­rů a stal se nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem roku 1991 i Schwarzeneggerovy kari­é­ry. Získal něko­lik oce­ně­ní, včet­ně Oscarů za nej­lep­ší střih zvu­ko­vých efek­tů, nej­lep­ší zvuk, nej­lep­ší make-up a nej­lep­ší vizu­ál­ní efek­ty a cenu Hugo za nej­lep­ší dra­ma­tic­kou pre­zen­ta­ci - dlou­hý for­mát.

Následovaly dal­ší fil­my: dvě pokra­čo­vá­ní Terminátor 3: Vzestup stro­jů v roce 2003 a Terminátor Salvation v roce 2009, restart Terminátor Genisys v roce 2015 a film Terminátor z pro­duk­ce Camerona: Temný osud z roku 2019, kte­rý měl být alter­na­tiv­ním pokra­čo­vá­ním a ret­co­nem fil­mu Vzestup stro­jů. V letech 2008 až 2009 běžel tele­viz­ní seri­ál Terminátor: Kroniky Sarah Connorové, kte­rý slou­žil jako dal­ší pokra­čo­vá­ní. V roce 2017 byl Terminátor 2 zno­vu uve­den ve 3D roz­li­še­ní 4K pro kina AMC a Cineplex a na mezi­ná­rod­ní úrov­ni, při­čemž o víken­du uve­de­ní debu­to­val na prv­ním mís­tě ve Velké Británii.

Děj

V roce 1995 žije John Connor v Los Angeles u svých pěs­tou­nů. Jeho mat­ka Sarah Connorová ho po celé dět­ství při­pra­vo­va­la na jeho budou­cí roli vůd­ce lid­ské­ho odpo­ru pro­ti Skynetu, umě­lé inte­li­gen­ci, kte­rá zís­ká kon­t­ro­lu nad jader­ný­mi rake­ta­mi Spojených stá­tů a 29. srp­na 1997, zná­mé­ho poté jako „Soudný den“, zahá­jí jader­ný holo­caust. Sarah však byla zatče­na a uvěz­ně­na v psy­chi­at­ric­ké léčeb­ně poté, co se poku­si­la odpá­lit bom­bu v továr­ně na počí­ta­če. V roce 2029 vyšle Skynet nové­ho Terminátora, ozna­če­né­ho jako T-1000, zpět v čase, aby Johna zabil. T-1000 je vyspě­lý pro­to­typ vyro­be­ný z teku­té­ho kovu (ozna­čo­va­né­ho jako „mime­tic­ká poly­s­li­ti­na“), kte­rý mu dává schop­nost nabý­vat tva­ru a vzhle­du téměř vše­ho, čeho se dotkne, a pod­le libos­ti pro­mě­ňo­vat své paže v čepe­le a jiné tva­ry. T-1000 dora­zí, zabi­je poli­cis­tu a pře­vez­me jeho identi­tu; k vysto­po­vá­ní Johna vyu­ži­je i poli­cej­ní počí­tač. Mezitím budou­cí John Connor poslal zpět pře­pro­gra­mo­va­né­ho Terminátora Model 101, aby chrá­nil své mlad­ší já.

Terminátor a T-1000 se sblí­ží s Johnem v nákup­ním cen­t­ru a násle­du­je honič­ka, po kte­ré John a Terminátor spo­leč­ně uni­ka­jí na motor­ce. John se obá­vá, že T-1000 zabi­je Sarah, aby se k němu dostal, a poté, co zjis­tí, že Terminátor musí plnit jeho roz­ka­zy, naří­dí Terminátorovi, aby mu ji pomohl osvo­bo­dit. Setkávají se se Sarah, kte­rá utí­ká z nemoc­ni­ce, ačko­li se zpo­čát­ku zdrá­há Model 101 důvě­řo­vat. Poté, co tro­ji­ce unik­ne před T-1000 v poli­cej­ním autě, Terminátor infor­mu­je Johna a Sarah o his­to­rii Skynetu. Sarah se dozví­dá, že mužem, kte­rý je pří­mo zod­po­věd­ný za vytvo­ře­ní Skynetu, je Miles Bennett Dyson, inže­nýr spo­leč­nos­ti Cyberdyne Systems, kte­rý pra­cu­je na novém revo­luč­ním mik­ro­pro­ce­so­ru, jenž se sta­ne zákla­dem Skynetu.

S Sarah shro­maž­ďu­je zbra­ně od staré­ho pří­te­le a plá­nu­je s Johnem uprch­nout do Mexika, ale poté, co se jí zdá noč­ní můra o Soudném dni, se mís­to toho vydá­vá Dysona zabít, aby zabrá­ni­la Soudnému dni. Když ho najde v jeho domě, zra­ní ho, ale zjis­tí, že ho nedo­ká­že zabít před oči­ma jeho rodi­ny. John a Terminátor při­jíž­dě­jí a infor­mu­jí Dysona o budou­cích důsled­cích jeho prá­ce. Dozvídají se, že vel­ká část jeho výzku­mu byla zpět­ně zkon­stru­o­vá­na z poško­ze­né­ho pro­ce­so­ru a pra­vé ruky před­cho­zí­ho Terminátora, kte­rý v roce 1984 napa­dl Sarah. Přesvědčí ho, že tyto před­mě­ty a jeho návrhy musí být zni­če­ny, vnik­nou do budo­vy Cyberdyne, zís­ka­jí pro­ce­sor a ruku a nastra­ží výbuš­ni­ny, aby zni­či­li Dysonovu labo­ra­toř. Přijede poli­cie a Dyson je smr­tel­ně postře­len, ale nain­sta­lu­je impro­vi­zo­va­ný spí­nač mrt­vé­ho muže, kte­rý po jeho smr­ti odpá­lí výbuš­ni­ny. T-1000 pro­ná­sle­du­je pře­ži­vší tro­ji­ci a nako­nec je zahá­ní do kou­ta v oce­lár­ně.

T-1000 a Model 101 spo­lu boju­jí a vyspě­lej­ší model váž­ně poško­dí a odsta­ví Model 101. T-1000 se sna­ží vyřa­dit z pro­vo­zu. Model 101 se však, aniž by to T-1000 věděl, zno­vu uve­de do pro­vo­zu pomo­cí alter­na­tiv­ní­ho zdro­je ener­gie. Sarah se neú­spěš­ně pokou­ší sra­zit T-1000 do kádě s roz­ta­ve­nou oce­lí pomo­cí výstře­lů z bro­kov­ni­ce; když se chys­tá zabít Johna, Model 101 ji postře­lí gra­ná­to­me­tem a sra­zí ji do oce­li, kde se roz­ta­ví a roz­pus­tí. John hodí do kádě také ruku a pro­ce­sor původ­ní­ho Terminátora, ale Model 101 mu vysvět­lí, že jeho vlast­ní pro­ce­sor musí být také zni­čen, aby ho Cyberdyne nemohl pou­žít k reverz­ní­mu inže­nýr­ství Skynetu. Model 101 se navzdo­ry Johnovým slza­vým prosbám a roz­ka­zům roz­lou­čí, nechá Sarah, aby ho spus­ti­la do kádě, pro­to­že nemů­že jed­nat tak, aby se zni­čil sám, a před pono­ře­ním do vody mu napo­sle­dy uká­že palec naho­ru. Sarah jede s Johnem v noci po dál­ni­ci a pře­mýš­lí o své obno­ve­né nadě­ji do budouc­na na zákla­dě činů Modelu 101.

Produkce

Vývoj

Brzy po uve­de­ní fil­mu do kin se zača­lo mlu­vit o mož­ném pokra­čo­vá­ní Terminátora, ale něko­lik nevy­ře­še­ných otá­zek tomu zabrá­ni­lo. Existovala tech­nic­ká ome­ze­ní týka­jí­cí se počí­ta­čem gene­ro­va­ných obra­zů, což byl aspekt fil­mu nezbyt­ný pro vytvo­ře­ní Terminátora T-1000. Produkce fil­mu Jamese Camerona Propast z roku 1989 poskyt­la důkaz kon­cep­tu potřeb­ný k uspo­ko­ji­vé­mu vyře­še­ní tech­nic­kých pro­blé­mů. Snad ješ­tě závaž­něj­ší byly spo­ry o dušev­ní vlast­nic­tví mezi Hemdale Film Corporation, kte­rá vlast­ni­la 50 % práv na fran­ší­zu a brz­di­la sna­hy o výro­bu pokra­čo­vá­ní, a Carolco Pictures. Vzhledem k tomu, že Hemdale měla v té době finanč­ní pro­blémy, Schwarzenegger vyzval Maria Kassara, šéfa spo­leč­nos­ti Carolco, aby se o prá­va uchá­zel: „Připomněl jsem Mariovi, že tohle je něco, co hle­dá­me už čty­ři roky, a že by to měl být on, kdo by měl jít do toho napl­no, ať to sto­jí, co to sto­jí, aby se ten obchod usku­teč­nil.“ Společnost Carolco nako­nec v roce 1990 zapla­ti­la Hemdaleovi za fran­ší­zu 5 mili­o­nů dola­rů, čímž se práv­ní pato­vá situ­a­ce vyře­ši­la.

Ukončení práv­ních spo­rů se sho­do­va­lo s ocho­tou a dostup­nos­tí Camerona, Schwarzeneggera a Hamiltona podí­let se na pokra­čo­vá­ní; Schwarzenegger, kte­rý ztvár­nil Terminátora v prv­ním fil­mu, se k tomu vyjá­d­řil: „Vždycky jsem měl pocit, že bychom měli pokra­čo­vat v pří­bě­hu Terminátora, řekl jsem to Jimovi hned po dokon­če­ní prv­ní­ho fil­mu.“ On a Hamilton si zopa­ko­va­li své role z prv­ní­ho fil­mu Terminátor. Po roz­sáh­lém hle­dá­ní her­ců byl ze sto­vek kan­di­dá­tů vybrán tři­nác­ti­le­tý Edward Furlong, kte­rý ztvár­nil Johna Connora; Robert Patrick byl vybrán do role Terminátora T-1000, pro­to­že jeho štíh­lá posta­va by vytvo­ři­la kon­trast mezi vyspě­lým T-1000 a star­ším Schwarzeneggerovým T-800. Patrick se již dří­ve obje­vil v akč­ním sním­ku Smrtonosná past 2 (měl však pou­ze jedi­ný dia­log), ale Furlong neměl žád­né před­cho­zí herec­ké zku­še­nos­ti. Joe Morton byl vybrán pro ztvár­ně­ní Milese Dysona, věd­ce z Cyberdynu, jehož prá­ce nako­nec pove­de k vytvo­ře­ní Skynetu.

Cameron a kopro­du­cen­ti Stephanie Austinová a B. J. Rack si pod názvem T2 Productions pro­na­ja­li kan­ce­lář v sever­ním Hollywoodu a poté zača­li shro­maž­ďo­vat štáb. Kameramanem se stal Adam Greenberg, kte­rý pra­co­val na fil­mech Terminátor a Duch (1990), zatím­co Joseph Nemec III, kte­rý s Cameronem spo­lu­pra­co­val na fil­mu Propast, byl pově­řen pro­dukč­ním designem. Tým pro­ve­dl celo­stát­ní pát­rá­ní po oce­lár­ně vhod­né pro vrchol­nou scé­nu fil­mu a po týd­nech vyjed­ná­vá­ní vybral nečin­nou oce­lár­nu Kaiser Steel ve Fontaně v Kalifornii. Najít budo­vu Cyberdyne bylo obtíž­něj­ší, pro­to­že na mís­tě se měly ode­hrá­vat čet­né kaska­dér­ské kous­ky, pře­střel­ky a výbuchy. Nakonec byl na dobu natá­če­ní fil­mu pro­na­jat prů­mys­lo­vý park ve Fremontu v Kalifornii. Cameron a William Wisher dokon­či­li 140stránkový návrh scé­ná­ře 10. květ­na 1990 a 15. čer­ven­ce byl her­cům a štá­bu roze­slán prv­ní návrh na natá­če­ní; podrob­nos­ti tech­nic­ky podrob­ných scé­ná­řů byly zaha­le­ny tajem­stvím. Šestitýdenní lhů­ta pro zpra­co­vá­ní scé­ná­ře i zrych­le­ný har­mo­no­gram výro­by fil­mu měly umož­nit uve­de­ní fil­mu do kin 4. čer­ven­ce 1991.

Natáčení

První natá­če­ní Terminátora 2 trva­lo 171 dní od 9. říj­na 1990 do 28. břez­na 1991, během nichž štáb natá­čel v Mohavské pouš­ti a poté navští­vil 20 růz­ných míst v Kalifornii a Novém Mexiku. Mezi loka­ce pat­ří napří­klad tyto: pře­pl­ně­né nákup­ní cen­t­rum Santa Monica Place, kde se oba Terminátoři sbí­ha­li k Johnovi, při­čemž krát­ké zábě­ry pochá­ze­jí z Westfield MainPlace a Los Cerritos Center; pro­ti­po­vod­ňo­vé kaná­ly v údo­lí San Fernando, kde se ode­hrá­la honič­ka mezi Terminátory a Johnem; řeka muse­la být pře­smě­ro­vá­na, aby bylo mož­né natá­čet na jinak mokrých kaná­lech; a Lake View Terrace s barem The Corral a zdra­vot­nic­kým stře­dis­kem Lake View, ve fil­mu nazý­va­ným Pescadero State Hospital for the Criminally Insane. Exteriérové zábě­ry spo­leč­nos­ti Cyberdyne Systems Corporation se natá­če­ly na mís­tě v kan­ce­lář­ské budo­vě na rohu Gateway Boulevard a Bayside Parkway ve Fremontu v Kalifornii. Produkční tým, kte­rý pra­co­val až s tisí­cov­kou čle­nů štá­bu, dohlí­žel na čet­né kaska­dér­ské kous­ky a honič­ky, z nichž nej­vý­znam­něj­ší se ode­hrá­va­ly na dál­ni­ci Los Angeles-Long Beach Terminal Island před vyvr­cho­le­ním fil­mu. Pro osvět­le­ní noč­ní honič­ky, kte­rá zahr­nu­je havá­rii vrtu­l­ní­ku v plném roz­sa­hu, klouza­jí­cí cis­ter­nu a dal­ší kom­pli­ko­va­né pro­pri­e­ty, bylo polo­že­no deset mil (16 km) elek­tric­kých kabe­lů.

Dvojče Hamiltonové, Leslie Hamilton Gearrenová, byla pou­ži­ta v někte­rých zábě­rech, kte­ré vyža­do­va­ly dvě oso­by vypa­da­jí­cí jako Sarah, včet­ně scé­ny, kdy Sarah a John pro­vá­dě­jí opra­vu Terminátorovy hla­vy (z kino­ver­ze vypuš­tě­na, ale v roz­ší­ře­né edi­ci obno­ve­na), a v někte­rých zábě­rech, kde se T-1000 vydá­vá za Sarah. Gearrenová hra­je tu ver­zi Sarah, kte­rá je nej­dá­le od kame­ry, a stří­dá sku­teč­nou Sarah a T-1000. Syn Lindy Hamiltonové, Dalton Abbott, se obje­vu­je jako bato­le John Connor v Sářině nuk­le­ár­ní noč­ní můře. Další dvoj­ča­ta, Don a Dan Stantonovi, byla pou­ži­ta pro ztvár­ně­ní scé­ny, v níž T-1000 napo­do­bu­je stráž­ce v blá­zin­ci.

Pro Terminátora 2 byl vyhra­zen bez­pre­ce­dent­ní roz­po­čet 102 mili­o­nů dola­rů (1991 dolary)-3,5krát vyš­ší než nákla­dy na prů­měr­ný film a při­bliž­ně 15krát vyš­ší než roz­po­čet Terminátora 6,4 mili­o­nu dola­rů, což z něj činí nej­draž­ší film všech dob. Značná část z této část­ky byla urče­na na pla­ty her­ců a čle­nů fil­mo­vé­ho štá­bu. Schwarzenegger dostal k dis­po­zi­ci obchod­ní leta­dlo Gulfstream III za 11-12 mili­o­nů dola­rů a 5-6 mili­o­nů dola­rů bylo urče­no na plat Jamese Camerona. Samotná pro­duk­ce, kte­rá zahr­no­va­la spe­ci­ál­ní efek­ty a kaska­dér­ské kous­ky, vyšla na 51 mili­o­nů dola­rů. Ačkoli byl film v médi­ích běž­ně ozna­čo­ván za nej­draž­ší film, jaký byl kdy nato­čen, po zohled­ně­ní infla­ce by Kleopatra (1963) v roce 1995 stá­la 219 mili­o­nů dola­rů. Nákladný film před uve­de­ním do kin téměř vrá­til svůj roz­po­čet. Celosvětová prá­va byla pro­dá­na za 65 mili­o­nů dola­rů, prá­va na video za 10 mili­o­nů dola­rů a tele­viz­ní prá­va za 7 mili­o­nů dola­rů.

Efekty

Terminátor 2 vyu­ží­vá k oži­ve­ní T-1000 počí­ta­čem gene­ro­va­né obra­zy (CGI). Použití této tech­no­lo­gie bylo nejam­bi­ci­óz­něj­ší od sci-fi fil­mů Tron z roku 1982, respek­ti­ve Poslední hvězd­ný bojov­ník z roku 1984, a mělo zásad­ní vliv na úspěch fil­mu u kri­ti­ky. CGI bylo nut­né zejmé­na pro T-1000, „mime­tic­kou poly­s­li­ti­nu“ (teku­tý kov), pro­to­že posta­va mění­cí podo­bu se může pro­mě­nit téměř v coko­li, čeho se dotkne. Většinu klí­čo­vých efek­tů Terminátora zajis­ti­ly spo­leč­nos­ti Industrial Light & Magic (ILM) pro počí­ta­čo­vou gra­fi­ku, Pacific Data Images (PDI) pro optic­ké efek­ty a Stan Winston pro prak­tic­ké efek­ty. Vytvoření vizu­ál­ních efek­tů stá­lo 5 mili­o­nů dola­rů a trva­lo 35 lidem, včet­ně ani­má­to­rů, počí­ta­čo­vých věd­ců, tech­ni­ků a výtvar­ní­ků, deset měsí­ců, cel­kem 25 člo­vě­ko­let. Tento zdlou­ha­vý pro­ces při­ne­sl cel­kem pou­ze pět minut CGI sto­pá­že. Na výro­bu klou­bo­vých lou­tek a pro­te­tic­kých efek­tů bylo při­zvá­no stu­dio Stana Winstona, kte­ré bylo zod­po­věd­né i za efek­ty kovo­vé kost­ry T-800. Dennis Muren, vedou­cí vizu­ál­ních efek­tů v ILM, pozna­me­nal: „Stále jsme neztra­ti­li ducha úža­su, když vidí­me .... [vizu­ál­ní efek­ty T-1000] při­chá­ze­jí na řadu.“ Technické úspě­chy při tvor­bě CGI pro film při­spě­ly k tomu, že tým vizu­ál­ních efek­tů zís­kal v roce 1992 Oscara za nej­lep­ší vizu­ál­ní efek­ty.

Pro scé­nu Sářiny nuk­le­ár­ní noč­ní můry vytvo­ři­li Robert a Dennis Skotak ze spo­leč­nos­ti 4-Ward Production měst­skou kra­ji­nu Los Angeles s pou­ži­tím mini­a­tur­ních budov ve vel­kém měřít­ku a rea­lis­tic­kých sil­nic a vozi­del. Dvojice poté, co pro­stu­do­va­la sku­teč­né zábě­ry z jader­ných tes­tů, simu­lo­va­la jader­ný výbuch pomo­cí letec­kých mino­me­tů, kte­ré pře­vrá­ti­ly měst­skou kra­ji­nu včet­ně slo­ži­tě posta­ve­ných budov.

Photo © 1991 TriStar Pictures