Terminátor: Kultovní Sci-fi film, který odstartoval fenomén

Terminátor je americký akční sci-fi film z roku 1984, který režíroval James Cameron, scénář napsali Cameron a Gale Anne Hurdová a Hurdová ho produkovala. V hlavní roli Terminátora, kybernetického zabijáka vyslaného zpět v čase z roku 2029 do roku 1984, aby zabil Sarah Connorovou (Linda Hamiltonová), jejíž nenarozený syn jednoho dne zachrání lidstvo před vyhubením nepřátelskou umělou inteligencí Skynet v postapokalyptické budoucnosti, se představil Arnold Schwarzenegger. Kyle Reese (Michael Biehn) je voják vyslaný zpět v čase, aby chránil Sarah. Scénář je připsán Cameronovi a Hurdovi, zatímco spoluautor scénáře William Wisher Jr. obdržel „dodatečný dialog“.

Cameron vymyslel premisu filmu na základě horečnatého snu, který zažil během premiéry svého prvního filmu Piraňa II: Rozbřesk (1982) v Římě, a koncept rozvinul ve spolupráci s Wisherem. Práva na projekt prodal kolegyni Hurdové, absolventce New World Pictures, pod podmínkou, že bude film produkovat pouze v případě, že ho bude režírovat; Hurdová nakonec zajistila distribuční smlouvu se společností Orion Pictures, zatímco výkonní producenti John Daly a Derek Gibson ze společnosti Hemdale Film Corporation se podíleli na zajištění financování a produkce filmu. Schwarzenegger byl původně osloven společností Orion pro roli Reese, ale poté, co se spřátelil s Cameronem, souhlasil, že si zahraje titulní postavu. Natáčení, které probíhalo převážně v noci na lokacích v Los Angeles, se zpozdilo kvůli Schwarzeneggerovým závazkům k filmu Conan Ničitel (1984), během nichž si Cameron našel čas na práci na scénářích k filmům Rambo: První krev II. část (1985) a Vetřelci (1986). Speciální efekty filmu, které zahrnovaly miniatury a stop-motion animaci, vytvořil tým výtvarníků pod vedením Stana Winstona a Gena Warrena Jr.

Navzdory nízkým očekáváním před premiérou se Terminátor na dva týdny dostal na vrchol amerických pokladen a nakonec vydělal 78,3 milionu dolarů při skromném rozpočtu 6,4 milionu dolarů. Film se zasloužil o nastartování Cameronovy filmové kariéry a upevnění Schwarzeneggerova postavení v hlavní roli. Úspěch filmu vedl ke vzniku série několika pokračování, televizního seriálu, komiksů, románů a videoher. V roce 2008 byl Terminátor vybrán Kongresovou knihovnou k uchování v Národním filmovém registru Spojených států amerických.

Zápletka

Z roku 2029 je do Los Angeles roku 1984 vyslán kyborg, zabiják známý jako Terminátor, který je převlečen za lidského muže a naprogramován k lovu a vraždě ženy jménem Sarah Connorová. Odděleně přijíždí také lidský voják Kyle Reese, který má v úmyslu ji zastavit, protože oba kradou munici a oblečení. Po vyhledání adres v telefonním seznamu Terminátor systematicky zabíjí ženy, které mají stejné jméno jako Sarah, a pak vystopuje správnou Sarah v nočním klubu, ale ta je zachráněna Reesem. Dvojice ukradne auto a uteče, přičemž Terminátor je pronásleduje v ukradeném policejním autě.

Když se schovávají na parkovišti, Reese Sarah vysvětlí, že uměle inteligentní obranná síť známá jako Skynet, vytvořená společností Cyberdyne Systems, se v blízké budoucnosti stane sebeuvědomělou a vyvolá globální jadernou válku, která přivede lidstvo k zániku. Sářin budoucí syn John shromáždí přeživší a povede úspěšné hnutí odporu proti Skynetu a jeho mechanickým silám. Na pokraji vítězství odboje vyšle Skynet Terminátora zpět v čase, aby zlikvidoval Sarah a zabránil tak Johnovu narození. Terminátor je efektivní a neúprosný stroj na zabíjení s dokonalou schopností napodobovat hlas a odolným kovovým endoskeletem pokrytým živou tkání, aby vypadal jako člověk.

Po dalším střetu s Terminátorem pak policie zadrží Reese a Sarah. Ten poté zaútočí na policejní stanici a při lovu na Sarah zabije několik policistů. Reese a Sarah uniknou, ukradnou další auto a uchýlí se do motelu, kde sestaví několik trubkových bomb a naplánují svůj další postup. Reese přiznává, že Sarah zbožňuje od chvíle, kdy ji viděl na fotografii, kterou mu dal John, a že z lásky k ní cestoval časem. Sarah jeho city opětuje, políbí ho, mají spolu sex a počnou Johna. Terminátor najde Sarah tak, že zachytí hovor určený její matce. Ona a Reese uniknou z motelu v pickupu, zatímco on je pronásleduje na motorce. Při následné honičce je Reese těžce zraněn střelbou, zatímco hází na Terminátora trubkové bomby. Sarah srazí Terminátora z motorky, ale ztratí kontrolu nad nákladním autem, které se převrátí.

Terminátor, nyní zkrvavený a těžce poškozený, unese cisternu a pokusí se Sarah srazit, ale Reese zasune trubkovou bombu do hadicové trubky náklaďáku, což způsobí její výbuch a zmenší Terminátora na jeho endoskelet. Pronásleduje je do továrny, která patří Cyberdyne, kde Reese aktivuje stroje, aby ho zmátl, ale nakonec je objeví. Reese mu pak vloží svou poslední trubkovou bombu doprostřed těla, čímž ho rozmetá na kusy, ale za cenu svého života. Jeho stále funkční torzo pak pronásleduje Sarah, ale té se ho podaří nalákat do hydraulického lisu, kterým ho jednou provždy zničí.

O několik měsíců později Sarah, viditelně těhotná s Johnem, cestuje po Mexiku a nahrává audiokazety, které mu chce předat. Na benzínové pumpě jí nějaký chlapec pořídí polaroidovou fotografii, přesně tu, kterou John jednoho dne předá Reese, a ona si ji koupí. Majitel benzinové pumpy poznamenává, že se blíží bouře, a Sarah odpovídá, že si je toho vědoma, čímž naráží na blížící se konflikt lidstva se Skynetem, a poté odjíždí směrem k němu.

Obsazení

– Arnold Schwarzenegger jako Terminátor, kybernetický android převlečený za lidského muže, který byl vyslán zpět v čase, aby zavraždil Sarah Connorovou.

– Michael Biehn jako Kyle Reese, člen odboje proti Skynetu vyslaný zpět v čase, aby chránil Sarah.

– Linda Hamiltonová jako Sarah Connorová, mladá servírka z bistra a cíl Terminátora, která se brzy stane matkou budoucího vůdce odboje Johna.

– Paul Winfield jako Ed Traxler, policejní poručík, který se snaží Sarah chránit.

– Lance Henriksen jako Hal Vukovich, člen losangeleského policejního oddělení.

– Bess Motta jako Ginger, Sářina spolubydlící, kterou Terminátor zavraždí poté, co si ji splete se Sárou.

– Rick Rossovich jako Matt, Gingerin přítel, kterého Terminátor také odpraví.

– Earl Boen jako doktor Peter Silberman, kriminální psycholog.

Mezi dalšími herci se objevili Shawn Schepps jako Nancy, Sářina spolupracovnice v bistru; Dick Miller jako prodavač v obchodě se zbraněmi; profesionální kulturista Franco Columbu jako Terminátor v budoucnosti; Bill Paxton a Brian Thompson jako pankáči, s nimiž se Terminátor střetne a které pošle pryč; Marianne Muellerleile jako jedna z dalších žen se jménem „Sarah Connorová“, které Terminátor vypraví; Rick Aiello jako vyhazovač místního nočního klubu, kde Terminátor konečně najde Sarah; a Bill Wisher jako policista, který nahlásí trestný čin sražení Reese, aby byl brzy poté Terminátorem omráčen a jeho auto ukradeno.

Produkce

Vývoj

V Římě v Itálii, během uvedení filmu Piranha II: The Spawning (1982), režisér Cameron onemocněl a měl sen o kovovém torzu držícím kuchyňské nože, které se vleče z výbuchu. Inspirován režisérem Johnem Carpenterem, který s nízkým rozpočtem natočil slasher Halloween (1978), použil Cameron sen jako „odrazový můstek“ pro napsání filmu ve stylu slasheru. Cameronovu agentovi se raný koncept hororu nelíbil a požádal ho, aby pracoval na něčem jiném. Poté Cameron svého agenta propustil.

Cameron se vrátil do Pomony v Kalifornii a ubytoval se v domě spisovatele science fiction Randalla Frakese, kde napsal předlohu k Terminátorovi. Camerona ovlivnily vědeckofantastické filmy z padesátých let, fantasy televizní seriál The Outer Limits ze šedesátých let a současné filmy jako Řidič (1978) a Šílený Max 2 (1981). K převedení předlohy do scénáře Cameron přizval svého přítele Billa Wishera, který měl podobný přístup k vyprávění příběhu. Cameron dal Wisherovi k napsání scény zahrnující Sarah Connorovou a policejní oddělení. Protože Wisher bydlel daleko od Camerona, sdělovali si své nápady tak, že si telefonicky nahrávali, co napsali. Frakes a Wisher později napsali novelizaci filmu, která vyšla v USA.

Původní nástin scénáře počítal s vysláním dvou Terminátorů do minulosti. První byl podobný Terminátorovi ve filmu, zatímco druhý byl vyroben z tekutého kovu a nebylo možné ho zničit běžnými zbraněmi. Cameron se domníval, že tehdejší technologie není schopna vytvořit tekutého Terminátora, a nápad odložil až do doby, kdy se objevila postava T-1000 ve filmu Terminátor 2: Soudný den (1991).

Gale Anne Hurdová koupila práva na Terminátora od Jamese Camerona za jeden dolar.

O projekt projevila zájem Gale Anne Hurd, která pracovala ve společnosti New World Pictures jako asistentka Rogera Cormana. Cameron prodal Hurdové práva na Terminátora za jeden dolar s příslibem, že jej bude produkovat pouze v případě, že jej bude režírovat Cameron. Hurdová navrhla úpravy scénáře a připsala si na film scénáristický podíl, ačkoli Cameron prohlásil, že „ve skutečnosti vůbec nic nenapsala“. Cameron později svého rozhodnutí prodat práva za jeden dolar litovala. Cameronová a Hurdová měly přátele, kteří dříve pracovali s Cormanem a kteří pracovali ve společnosti Orion Pictures (nyní součást MGM). Orion souhlasil s distribucí filmu, pokud Cameron získá finanční podporu odjinud. Scénáře se ujal John Daly, předseda a prezident Hemdale Film Corporation. Daly a jeho výkonný viceprezident a vedoucí produkce Derek Gibson se stali výkonnými producenty projektu.

Cameron chtěl, aby jeho podání pro Dalyho dokončilo dohodu, a nechal svého přítele Lance Henriksena, aby se na schůzku dostavil dříve, oblečený a hrající jako Terminátor. Henriksen v kožené bundě, s umělými šrámy na obličeji a zlatou fólií na zubech rozkopl dveře do kanceláře a pak se posadil na židli. Zanedlouho dorazila Cameronová, která pak zaměstnance od Henriksenova výstupu osvobodila. Daly byl ohromen scénářem a Cameronovými skicami a nadšením pro film. Koncem roku 1982 Daly souhlasil s podporou filmu s pomocí společností HBO a Orion. Rozpočet Terminátora byl původně stanoven na 4 miliony dolarů, později byl zvýšen na 6,5 milionu dolarů. Kromě společnosti Hemdale byly po uvedení filmu do kin jako produkční společnosti uvedeny Pacific Western Productions, Euro Film Funding a Cinema ’84.

Obsazení

Pro roli Kylea Reese chtěla společnost Orion hvězdu, jejíž popularita ve Spojených státech stoupala, ale která by byla přitažlivá i v zahraničí. Spoluzakladatel Orionu Mike Medavoy se setkal s Arnoldem Schwarzeneggerem a poslal jeho agentovi scénář k Terminátorovi. Cameron si nebyl jistý obsazením Schwarzeneggera do role Reese, protože měl pocit, že by pro roli Terminátora potřeboval někoho ještě slavnějšího. Sylvester Stallone i Mel Gibson roli Terminátora odmítli.

Vedoucí pracovník studia Mike Medavoy navrhl O. J. Simpsona, ale Cameron neměl pocit, že by Simpson v té době byl jako vrah uvěřitelný.

Cameron souhlasil se schůzkou se Schwarzeneggerem a vymyslel plán, jak se vyhnout jeho obsazení; měl se s ním pohádat, vrátit se do Hemdale a zjistit, že se na roli nehodí. Cameron se však nechal bavit Schwarzeneggerem, který měl mluvit o tom, jak by se měl padouch hrát. Cameron si začal kreslit obličej na poznámkový blok a požádal Schwarzeneggera, aby přestal mluvit a zůstal v klidu. Po schůzce se Cameron vrátil k Dalymu s tím, že Schwarzenegger Reese hrát nebude, ale že „by z něj byl zatraceně dobrý Terminátor“.

Obsazení Arnolda Schwarzeneggera do role našeho Terminátora […] nemělo vyjít. Ten chlap má být infiltrační jednotka a není možné, abyste Terminátora v davu okamžitě nepoznali, kdyby všichni vypadali jako Arnold. Vůbec to nedávalo smysl. Ale krása filmů spočívá v tom, že nemusí být logické. Stačí, aby byly věrohodné. Pokud se děje něco niterného, filmového, co se divákům líbí, je jim jedno, že to odporuje tomu, co je pravděpodobné.

James Cameron o obsazení Schwarzeneggera

Schwarzenegger nebyl z filmu tak nadšený; během rozhovoru na natáčení filmu Conan Ničitel se ho tazatel zeptal na pár bot, které měl a které patřily do garderoby pro Terminátora. Schwarzenegger odpověděl: „Aha, nějaký posraný film, na kterém dělám, trvá to pár týdnů“. Ve svých pamětech Total Recall vyprávěl, že zpočátku váhal, ale myslel si, že hrát robota v současném filmu bude náročná změna oproti Barbaru Conanovi a že film je natolik nevýrazný, že by v případě neúspěchu nepoškodil jeho kariéru. V pozdějším rozhovoru pro GQ přiznal, že on i studio to považovali jen za další béčkový akční film, protože „rok předtím vyšel Exterminátor, teď to byl Terminátor a co bude dál, takový ten typ“. Teprve když viděl 20 minut prvního sestřihu, uvědomil si, že „tohle je opravdu intenzivní, je to divoké, myslím, že jsem nikdy předtím nic takového neviděl“, a uvědomil si, že „tohle by mohlo být větší, než si všichni myslíme“. V rámci přípravy na roli strávil Schwarzenegger tři měsíce tréninkem se zbraněmi, aby je uměl používat a cítil se s nimi dobře. Schwarzenegger ve filmu pronese pouze 17 replik a méně než 100 slov. Cameron řekl, že „nějakým způsobem fungoval i jeho přízvuk … Působil zvláštně synteticky, jako by se jim nepodařilo ten hlas úplně vyladit.“

. Do role Reese byli navrhováni různí další herci, včetně rockového hudebníka Stinga. Cameron se se Stingem sešel, ale ten neměl zájem, protože Cameron byl v té době příliš neznámý režisér. Mezi dalšími, kteří byli zvažováni pro roli Reese, byli Christopher Reeve, Matt Dillon, Kurt Russell, Treat Williams, Tommy Lee Jones, Scott Glenn, Michael O’Keefe a Bruce Springsteen. Cameron si vybral Michaela Biehna. Biehn, který nedávno viděl Taxikáře a měl ambice hrát po boku takových herců, jako jsou Al Pacino, Robert De Niro a Robert Redford, byl původně skeptický a měl pocit, že film je hloupý. Po setkání s Cameronem Biehn změnil názor. Hurd prohlásil, že „téměř všichni ostatní, kteří přišli z konkurzu, byli tak drsní, že člověk prostě nikdy nevěřil, že mezi Sarah Connorovou a Kylem Reesem vznikne takové lidské pouto. Mají velmi málo času na to, aby se do sebe zamilovali. Spousta lidí přišla a prostě to nedokázala utáhnout.“ Aby se Biehn vžil do Reesovy postavy, studoval polské hnutí odporu za druhé světové války.

Na prvních stránkách scénáře je Sarah Connorová popsána jako „devatenáctiletá, drobná a jemných rysů. Hezká svým nedokonalým, přístupným způsobem. Nezastaví večírek, když vejde, ale rádi byste ji poznali. Její zranitelnost maskuje sílu, o jejíž existenci nemá ani ona sama tušení.“ Role byla nabídnuta Lise Langlois, ale odmítla ji, protože už natáčela film The Slugger’s Wife. Do role Sarah Connorové byly zvažovány také Jennifer Jason Leigh, Melissa Sue Anderson a Jessica Harper. Cameron obsadil Lindu Hamilton, která právě dokončila natáčení filmu Kukuřičné děti. O roli se ucházely také Rosanna Arquette a Lea Thompson. Cameron našel roli pro Lance Henriksena jako Vukoviche, protože Henriksen byl zásadní pro získání financí na film. Pro záběry se speciálními efekty chtěl Cameron Dicka Smithe, který pracoval na filmech Kmotr a Taxikář. Smith Cameronovu nabídku nepřijal a navrhl svého přítele Stana Winstona.

Natáčení

Natáčení Terminátora mělo začít na začátku roku 1983 v Torontu, ale bylo zastaveno, když producent Dino De Laurentiis uplatnil ve Schwarzeneggerově smlouvě opci, podle které by nebyl k dispozici devět měsíců, zatímco by natáčel film Conan Ničitel. Během čekací doby Cameron podepsal smlouvu na scénář k filmu Rambo: První krev – část II, dopracoval scénář k Terminátorovi a sešel se s producenty Davidem Gilerem a Walterem Hillem, aby projednali pokračování Vetřelce, z něhož se stali Vetřelci, uvedení do kin v roce 1986.

Ze strany Orion Pictures došlo k omezenému zásahu. Dva návrhy, které Orion předložil, zahrnovaly přidání psího androida pro Reese, což Cameron odmítl, a posílení milostného vztahu mezi Sarah a Reesem, což Cameron přijal. Při vytváření vzhledu Terminátora si Winston a Cameron předávali náčrty sem a tam a nakonec se rozhodli pro design téměř totožný s Cameronovou původní kresbou v Římě. Na vytvoření loutky Terminátora pracoval Winstonův tým sedmi umělců šest měsíců; loutka byla nejprve odlita z hlíny a poté vyztužena sádrou s ocelovým žebrováním. Tyto kusy pak byly obroušeny, natřeny a následně pochromovány. Winston vytesal reprodukci Schwarzeneggerova obličeje v několika pózách ze silikonu, hlíny a sádry.

Sekvence odehrávající se v roce 2029 a stop-motion scény vytvořila společnost Fantasy II, která se zabývá speciálními efekty a kterou vede Gene Warren Jr. Stop-motion model je použit v několika scénách filmu, které zahrnují Terminátorův endoskelet. Cameron chtěl diváky přesvědčit, že model konstrukce je schopen udělat to, co viděli dělat Schwarzeneggera. Aby to bylo možné, byla natočena scéna, v níž je Schwarzenegger zraněný a kulhá; toto kulhání usnadnilo modelu napodobit Schwarzeneggera.

Jednou ze zbraní, které byly vidět ve filmu a na plakátu k filmu, byla pistole AMT Longslide upravená Edem Reynoldsem ze společnosti SureFire tak, aby obsahovala laserový zaměřovač. Byly vytvořeny jak nefunkční, tak funkční verze rekvizity. V době natáčení filmu nebyly diodové lasery k dispozici; kvůli vysokým nárokům na výkon používal helium-neonový laser v zaměřovači externí zdroj, který musel Schwarzenegger aktivovat ručně. Reynolds uvádí, že jeho jedinou odměnou za projekt byly propagační materiály k filmu.

V březnu 1984 se film začal natáčet v Los Angeles. Cameron měl pocit, že se Schwarzeneggerem na place se styl filmu změnil, a vysvětluje, že „film získal nadživotní lesk. Prostě jsem se na place přistihl, že dělám věci, o kterých jsem si myslel, že je dělat nebudu – scény, které byly čistě hororové a které prostě nemohly být, protože teď byly příliš okázalé.“ Většina akčních scén Terminátora se natáčela v noci, což vedlo k napjatému harmonogramu natáčení před východem slunce. Týden před začátkem natáčení si Linda Hamiltonová podvrtla kotník, což vedlo ke změně produkce, kdy se scény, v nichž Hamiltonová potřebovala běhat, odehrávaly tak pozdě, jak to dovoloval natáčecí plán. Hamiltonová měla kotník každý den zalepený a většinu natáčení strávila v bolestech.

Schwarzenegger se snažil o změnu ikonické hlášky „I’ll be back“, protože měl potíže s vyslovováním slova I’ll. Cameron odmítl hlášku změnit na „I will be back“, a tak se Schwarzenegger snažil říct hlášku tak, jak byla napsána, jak nejlépe uměl. Později tuto hlášku říkal v mnoha filmech během své kariéry.

Po skončení natáčení Terminátora bylo potřeba natočit několik postprodukčních záběrů. Patřily mezi ně scény, které ukazovaly Terminátora před bytem Sáry Connorové, Reeseovou zapnutou v pytli na mrtvoly a Terminátorovu hlavu rozdrcenou v lisu. Závěrečná scéna, v níž Sarah jede po dálnici, byla natočena bez povolení. Cameron a Hurd přesvědčili policistu, který je konfrontoval, že natáčejí studentský film UCLA.

Hudba

Soundtrack k filmu Terminátor složil a na syntezátor zahrál Brad Fiedel. Fiedel pracoval pro agenturu Gorfaine/Schwartz, kde nová agentka Beth Donahue zjistila, že Cameron pracuje na Terminátorovi, a poslala mu kazetu s Fiedelovou hudbou. Fiedel byl pozván na promítání filmu s Cameronem a Hurdem. Hurd si nebyl jistý, zda má Fiedel skládat hudbu, protože pracoval pouze v televizi, nikoliv v divadelních filmech. Fiedel je přesvědčil tím, že jim ukázal experimentální skladbu, na které pracoval, a řekl si: „Víte, tohle mu zahraju, protože je to opravdu temné a myslím, že je to pro něj zajímavé.“ Fiedel se rozhodl, že to bude hrát pro Hurda. Skladba přesvědčila Hurda a Camerona, aby ho najali.

Fiedel řekl, že jeho partitura odráží „mechanického člověka a jeho tlukot srdce“. Téměř veškerá hudba byla provedena živě. Téma Terminátora je použito v úvodních titulcích a objevuje se na různých místech, například ve zpomalené verzi, když Reese umírá, a v klavírní verzi během milostné scény. Bylo popsáno jako „strašidelné“, s „klamavě jednoduchou“ melodií nahranou na syntezátor Prophet-10. Je v neobvyklé časové signatuře 16, která vznikla, když Fiedel experimentoval s rytmy a omylem vytvořil na svém sekvenceru neúplnou smyčku; Fiedelovi se líbila „herky-jerky“ „hybnost“. Fiedel vytvořil hudbu pro okamžik, kdy Reese a Connor utečou z policejní stanice, která by byla vhodná pro „hrdinský okamžik“. Cameron tento motiv odmítl, protože se domníval, že by ztratil divácké nadšení.

Vydání

Společnost Orion Pictures nevěřila, že se Terminátorovi bude dařit v pokladnách kin, a obávala se negativního přijetí kritiky. Při jednom z předčasných promítání filmu naléhali hercovi agenti na producenty, aby film promítli kritikům. Orion uspořádal pouze jednu novinářskou projekci filmu. Film měl premiéru 26. října 1984. V premiérovém týdnu se Terminátor hrál v 1005 kinech a vydělal 4,0 milionu dolarů, čímž se dostal na první místo v pokladnách kin. Na prvním místě se film udržel i ve druhém týdnu. Ve třetím týdnu přišel o první místo díky filmu Ach, Bože! Ty ďáble. Cameron poznamenal, že Terminátor byl hitem „vzhledem ke svému trhu, který je mezi letními a vánočními trháky. Ale je lepší být velkou rybou v malém rybníku než naopak.“ Terminátor vydělal 38,3 milionu dolarů ve Spojených státech a Kanadě a 40 milionů dolarů v ostatních teritoriích, což celosvětově činí 78,3 milionu dolarů.

Ohlasy kritiky

Současnost

Současné kritické ohlasy na Terminátora byly smíšené. Časopis Variety film chválil a označil ho za „zářivý, filmový komiks, plný virtuózní filmařiny, úžasného tempa, solidních hereckých výkonů a přesvědčivého příběhu …“. Schwarzenegger je dokonale obsazen do strojového ztvárnění, které vyžaduje jen pár řádků dialogů“. Richard Corliss z časopisu Time uvedl, že film má „dostatek tech-noirového umu, aby uspokojil nevěřící i fanoušky akce“. Časopis Time zařadil Terminátora do svého seznamu „10 nejlepších“ za rok 1984.

Los Angeles Times film nazvaly „třaskavým thrillerem plným nejrůznějších krvavých lahůdek… nabitým scénami honiček plných paliva, chytrými speciálními efekty a šibalským humorem“. Deník Milwaukee Journal udělil filmu tři hvězdičky a označil ho za „nejmrazivější sci-fi thriller od dob Vetřelce“. Recenze v časopise Orange Coast uvedla, že „výraznou předností Terminátora je jeho neutuchající napětí. Hned od začátku je to samá akce a násilí, aniž by se věnoval čas přípravě příběhu … Je to jako zjednodušený film o Drsném Harrym – žádná expozice; jen zbraně, zbraně a ještě jednou zbraně“. V květnovém čísle časopisu Cinefantastique z roku 1985 byl film označen za snímek, který „dokáže být odvozený i originální zároveň … od dob Bojovníka silnic žánr nepředvedl tolik bujarého masakru“ a „příklad sci-fi/hororu v nejlepší formě …“. Cameronův nesmlouvavý přístup z něj udělá vyhledávané zboží“. Ve Spojeném království Monthly Film Bulletin chválil scénář, speciální efekty, výpravu a Schwarzeneggerův výkon. Colin Greenland recenzoval Terminátora pro časopis Imagine a uvedl, že se jedná o „strhující sf horor“. Pokračoval: „Linda Hamiltonová je obdivuhodná jako žena v nebezpečí, která objeví vlastní sílu, aby přežila, a Arnold Schwarzenegger je děsivě skvělý jako nezastavitelný kyborg.“

Další recenze kritizovaly násilí a kvalitu příběhu filmu. Janet Maslinová z The New York Times se vyjádřila, že film je „béčkový film se šmrncem. Většina z něj … má napětí a osobitost a jen povinný chaos se stává nudným. Toho druhého je tu až příliš, v podobě automobilových honiček, nepřehledných přestřelek a brutálního narážení pana Schwarzeneggera do všeho, co se mu připlete do cesty.“ Pittsburgh Press napsal negativní recenzi, v níž film označil za „další z filmů prosáklých uměleckou ošklivostí, jako jsou Ohnivé ulice nebo Blade Runner“. Deník Chicago Tribune udělil filmu dvě hvězdičky a dodal, že „místy je děsivě násilný a napínavý, jindy se chechtá sám sobě. Tento schizoidní styl vlastně pomáhá a poskytuje trochu humoru právě ve chvílích, kdy se sci-fi zápletka stává příliš pomalou nebo dialogy příliš hloupými“. Newhouse News Service označil film za „hrůzostrašnou, násilnou a okázalou slátaninu“. Skotský spisovatel Gilbert Adair označil film za „odpudivý až do posledního stupně“, obvinil ho ze „zákeřné nacifikace“ a z toho, že má „přitažlivost zakořeněnou v nesvaté směsi fašismu, módy a fascinace“.

Retrospektiva

V roce 1991 film recenzoval Richard Schickel z časopisu Entertainment Weekly a udělil mu hodnocení „A“, přičemž napsal, že „to, co se původně zdálo být poněkud nafouknutým, i když velkorysým a energickým velkofilmem, se nyní jeví jako docela dobrý malý film“. Označil jej za „jeden z nejoriginálnějších filmů 80. let a zdá se, že zůstane jedním z nejlepších sci-fi filmů, které kdy byly natočeny“. V roce 1998 Halliwell’s Film Guide popsal Terminátora jako „svižné, poněkud odporné, ale nepopiratelně přesvědčivé komiksové dobrodružství“. Film4 mu udělil pět hvězdiček a označil ho za „akční sci-fi thriller, který odstartoval kariéru Jamese Camerona a Arnolda Schwarzeneggera do stratosféry“. Stále nekonečně zábavný.“ TV Guide udělil filmu čtyři hvězdičky a označil ho za „úžasně efektivní snímek, který je dvojnásob působivý, když vezmeme v úvahu jeho malý rozpočet …“. Za naše peníze je tento film mnohem lepší než jeho megaúspěšné megarozpočtové pokračování.“ Empire mu udělil pět hvězdiček a označil ho za „stejně mrazivě efektivní ve vymáhání vzrušení od diváků, jako je jeho titulní postava při popravě svých cílů“. Filmová databáze AllMovie mu udělila pět hvězdiček s tím, že „James Cameron se stal mistrem akce, speciálních efektů a kvazimýtických příběhových intrik a zároveň udělal z Arnolda Schwarzeneggera hvězdu tvrdého těla 80. let.“ Alan Jones udělil filmu pět hvězdiček z pěti pro Radio Times a napsal, že „maximální vzrušení se dostavuje od prvního záběru a dynamické napětí se udržuje až do nervy drásajícího vyvrcholení. Důvtipně napsané a s příjemným smyslem pro ostré detaily je to tvrdá akční sci-fi se vším všudy.“ Peter Bradshaw z deníku The Guardian udělil pět hvězdiček z pěti a uvedl, že „na základě tohoto snímku […] by se Cameron mohl postavit Carpenterovi a Spielbergovi. Bohužel se zrodila řada nesmyslných a podřadných pokračování, ale první Terminátor […] si stojí nesmírně dobře, s nehoráznou vervou a svižným vzrušením.“

Po vydání

Plagiátorství a následky

Spisovatel Harlan Ellison prohlásil, že se mu film „líbil, byl jím prostě unešen“, ale domníval se, že scénář vychází z povídky a epizody seriálu The Outer Limits, kterou napsal pod názvem „Soldier“, a pohrozil žalobou za porušení práv. Společnost Orion se v roce 1986 dohodla na vyrovnání, vyplatila Ellisonovi nezveřejněnou částku a na pozdější kopie filmu přidala poděkování. Některé zprávy o vyrovnání uvádějí, že „Démon se skleněnou rukou“, další epizoda Outer Limits, kterou Ellison napsal, byla také prohlášena za plagiát filmu, ale Ellison výslovně uvedl, že Terminátor „byl ripoff“ „Vojáka“, nikoliv „Démona se skleněnou rukou“.

. Cameron byl proti rozhodnutí Orionu a bylo mu řečeno, že pokud nebude souhlasit s dohodou, bude muset zaplatit případné odškodné, pokud Orion prohraje Ellisonovu žalobu. Cameron odpověděl, že „nemá jinou možnost než s vyrovnáním souhlasit. Samozřejmě existoval i příkaz mlčet, takže jsem tento příběh nemohl vyprávět, ale teď je mi to upřímně jedno. Je to pravda.“

Tematická analýza

Psychoanalytik Darian Leader vidí v Terminátorovi příklad toho, jak se film vypořádal s pojmem mužství; píše:

. Stále znovu je nám ukazováno, že být mužem vyžaduje víc než mít biologické tělo muže: musí se k němu přidat ještě něco dalšího… Být mužem znamená mít tělo plus něco symbolického, něco, co v konečném důsledku není lidské. Odtud častý motiv člověka-stroje, od Šestimilionového muže po Terminátora nebo Robocopa.

Terminátor také zkoumá potenciální nebezpečí nadvlády a vzpoury umělé inteligence. Roboti si v budoucnosti uvědomí sami sebe, odmítnou lidskou autoritu a rozhodnou, že lidskou rasu je třeba zničit. Dopad tohoto tématu je tak velký, že se robot Terminátor stal „převládajícím vizuálním znázorněním rizika umělé inteligence“.

Domácí média

Michael Biehn podepisuje kopii filmu během vystoupení v Midtown Comics v roce 2012

Film Terminátor byl vydán na VHS a Betamaxu v roce 1985. Film si při svém prvním uvedení vedl finančně dobře. Premiérově se Terminátor umístil na 35. místě v žebříčku nejpůjčovanějších videokazet a na 20. místě v žebříčku nejprodávanějších videokazet. Ve druhém týdnu se Terminátor dostal na 4. místo v žebříčku nejpůjčovanějších videokazet a na 12. místo v žebříčku nejprodávanějších videokazet. V březnu 1995 byl Terminátor vydán v letterboxované edici na Laserdiscu. Film měl premiéru prostřednictvím Image Entertainment na DVD, a to 3. září 1997. Server IGN označil toto DVD za „docela holé… vydané pouze s monofonní zvukovou stopou a poněkud špatným převodem.“

. Díky akvizici katalogu filmové knihovny společnosti PolyGram Filmed Entertainment z období před rokem 1996 vydala společnost MGM Home Entertainment 2. října 2001 speciální edici filmu, která obsahovala dokumenty, scénář a reklamy na film. Dne 23. ledna 2001 byla online vydána hongkongská edice na VCD. Dne 20. června 2006 byl film vydán společností Sony Pictures Home Entertainment ve Spojených státech na Blu-ray a stal se tak prvním filmem z 80. let na tomto formátu. V roce 2013 byl film znovu vydán společností 20th Century Fox Home Entertainment na Blu-ray s novým digitálně remasterovaným převodem z 4K restaurování od Lowry Digital a pod dohledem Jamese Camerona, který obsahuje vylepšenou kvalitu obrazu, stejně jako minimum speciálních funkcí, jako jsou vymazané scény a making-of feature. Jedná se o naprosto stejné speciální funkce, které byly přeneseny z předchozích vydání Blu-ray.

Odkaz

Film Terminátor má na základě 67 odborných recenzí na webu agregátoru recenzí Rotten Tomatoes hodnocení 100 % s průměrným hodnocením 8,8/10. Jeho kritický konsenzus zní: „Díky působivým akčním sekvencím, napínavé ekonomické režii a neúprosně rychlému tempu je jasné, proč má Terminátor stále vliv na sci-fi a akční filmy.“ (více) Metacritic (který používá vážený průměr) přidělil Terminátorovi na základě 21 kritiků hodnocení 84 bodů ze 100, což znamená „všeobecné uznání“.

Terminátor získal tři ceny Saturn za nejlepší sci-fi film, nejlepší make-up a nejlepší scénář. Film získal také uznání Amerického filmového institutu, když se umístil na 42. místě v žebříčku AFI 100 Years… 100 Thrills, seznamu amerických filmů s nejsilnějším srdcem. Postava Terminátora byla vybrána jako 22. největší filmový padouch na žebříčku AFI 100 Years… 100 hrdinů a padouchů. Schwarzeneggerova hláška „I’ll be back“ se stala hláškou a byla AFI zvolena 37. nejlepším filmovým citátem.

V roce 2005 jej časopis Total Film označil za 72. nejlepší film všech dob. Schwarzeneggerův životopisec Laurence Leamer napsal, že Terminátor je „vlivný film, který ovlivnil celou generaci temně laděných sci-fi, a byl to jeden z Arnoldových nejlepších výkonů“. V roce 2008 vybral časopis Empire Terminátora mezi 500 nejlepších filmů všech dob. Empire také zařadil T-800 na 14. místo svého seznamu 100 nejlepších filmových postav. V roce 2008 byl Terminátor označen Kongresovou knihovnou za „kulturně, historicky nebo esteticky významný“ a vybrán k uchování v Národním filmovém registru Spojených států. V roce 2010 byl film organizací Independent Film & Television Alliance vybrán jako jeden z 30 nejvýznamnějších nezávislých filmů posledních 30 let. V roce 2015 byl Terminátor zařazen mezi filmy zařazené do knihy 1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete.

V roce 2019 jej Huw Fullerton z Radio Times označil za druhý nejlepší film ze všech šesti dílů série a uvedl: „Terminátor byl v době svého uvedení v roce 1984 skvěle originální, niterný a skutečně děsivý film a bez ohledu na to, jak moc vizuální efekty stárnou, neztratil na působivosti.“ V roce 2021 jej Dalin Rowell z časopisu /Film označil za čtvrtý nejlepší film Cameronovy kariéry a uvedl: „I když jeho tempo a struktura příběhu není tak pevná jako u jeho pokračování, Terminátor zůstává jedním z nejikoničtějších děl popkultury, která kdy vznikla.“ Phil Pirrello ze Syfy jej zařadil na sedmé místo v žebříčku „25 nejděsivějších sci-fi filmů všech dob“ a uvedl: „Cameron navždy změnil žánr i Schwarzeneggerovu kariéru díky Terminátorovi, kultovnímu snímku plnému napětí, v němž se mísí sci-fi, akce a některé prvky hororu v jednu z nejlepších věcí, které kdy v Hollywoodu vznikly […]“….] Cameronův dobře vystavěný scénář je čistě vybroušený, s nulovým množstvím tuku a přebytkem strhujícího napětí, které z něj pomáhá udělat nadčasovou klasiku, jíž je dodnes.“

Merchandise

V roce 1984 byl vydán soundtrack k filmu, který obsahoval hudbu Brada Fiedela a popové a rockové písně použité v klubových scénách. Shaun Hutson napsal novelizaci filmu, která vyšla 21. února 1985 v londýnském nakladatelství Star Books (ISBN 0-352-31645-4); Randal Frakes a William Wisher napsali jinou novelizaci pro nakladatelství Bantam/Spectra, která vyšla v říjnu 1985 (ISBN 0-553-25317-4). V září 1988 vydal NOW Comics komiks na motivy filmu. Dark Horse Comics vydal v roce 1990 komiks, který se odehrává 39 let po filmu. V letech 1991-1993 bylo vydáno několik videoher na motivy filmu Terminátor pro různé systémy Nintendo a Sega.

Pokračování

Po filmu Terminátor následovalo pět pokračování: Terminátor 2: Soudný den (1991), Terminátor 3: Vzestup strojů (2003), Terminátor Salvation (2009), Terminátor Genisys (2015) a Terminátor: Žádný z nich však nezopakoval úspěch Terminátora nebo Terminátora 2. Schwarzenegger se vrátil do všech filmů kromě Terminator Salvation, zatímco Cameron a Hamilton se vrátili pouze do filmu Temný osud, který přímo navazoval na události Terminátora 2. Ačkoli byl Temný osud kritikou přijat lépe než ostatní pokračování po Terminátorovi 2, je rovněž považován za neúspěch. Analytici vinili z nezájmu diváků klesající kvalitu série od Terminátora 2 a opakované pokusy o restart série. V roce 2003 byl natočen televizní seriál Terminátor: The Sarah Connor Chronicles (2008-2009) se rovněž odehrává po událostech Terminátora 2 a ignoruje události v pokračováních Terminátora 3 a dalších.

---

Zdroj: Wikipedie

---