Kritiky.cz > Speciály > Terminátor: Kultovní Sci-fi film, který odstartoval fenomén

Terminátor: Kultovní Sci-fi film, který odstartoval fenomén

Photo © Metro-Goldwyn-Mayer
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Terminátor je ame­ric­ký akč­ní sci-fi film z roku 1984, kte­rý reží­ro­val James Cameron, scé­nář napsa­li Cameron a Gale Anne Hurdová a Hurdová ho pro­du­ko­va­la. V hlav­ní roli Terminátora, kyber­ne­tic­ké­ho zabi­já­ka vysla­né­ho zpět v čase z roku 2029 do roku 1984, aby zabil Sarah Connorovou (Linda Hamiltonová), jejíž nena­ro­ze­ný syn jed­no­ho dne zachrá­ní lid­stvo před vyhu­be­ním nepřá­tel­skou umě­lou inte­li­gen­cí Skynet v posta­po­ka­lyp­tic­ké budouc­nos­ti, se před­sta­vil Arnold Schwarzenegger. Kyle Reese (Michael Biehn) je voják vysla­ný zpět v čase, aby chrá­nil Sarah. Scénář je při­psán Cameronovi a Hurdovi, zatím­co spo­lu­au­tor scé­ná­ře William Wisher Jr. obdr­žel „doda­teč­ný dia­log“.

Cameron vymys­lel pre­mi­su fil­mu na zákla­dě horeč­na­té­ho snu, kte­rý zažil během pre­mi­é­ry své­ho prv­ní­ho fil­mu Piraňa II: Rozbřesk (1982) v Římě, a kon­cept roz­vi­nul ve spo­lu­prá­ci s Wisherem. Práva na pro­jekt pro­dal kole­gy­ni Hurdové, absol­vent­ce New World Pictures, pod pod­mín­kou, že bude film pro­du­ko­vat pou­ze v pří­pa­dě, že ho bude reží­ro­vat; Hurdová nako­nec zajis­ti­la dis­tri­buč­ní smlou­vu se spo­leč­nos­tí Orion Pictures, zatím­co výkon­ní pro­du­cen­ti John Daly a Derek Gibson ze spo­leč­nos­ti Hemdale Film Corporation se podí­le­li na zajiš­tě­ní finan­co­vá­ní a pro­duk­ce fil­mu. Schwarzenegger byl původ­ně oslo­ven spo­leč­nos­tí Orion pro roli Reese, ale poté, co se spřá­te­lil s Cameronem, sou­hla­sil, že si zahra­je titul­ní posta­vu. Natáčení, kte­ré pro­bí­ha­lo pře­váž­ně v noci na loka­cích v Los Angeles, se zpoz­di­lo kvů­li Schwarzeneggerovým závaz­kům k fil­mu Conan Ničitel (1984), během nichž si Cameron našel čas na prá­ci na scé­ná­řích k fil­mům Rambo: První krev II. část (1985) a Vetřelci (1986). Speciální efek­ty fil­mu, kte­ré zahr­no­va­ly mini­a­tu­ry a stop-motion ani­ma­ci, vytvo­řil tým výtvar­ní­ků pod vede­ním Stana Winstona a Gena Warrena Jr.

Navzdory níz­kým oče­ká­vá­ním před pre­mi­é­rou se Terminátor na dva týd­ny dostal na vrchol ame­ric­kých pokla­den a nako­nec vydě­lal 78,3 mili­o­nu dola­rů při skrom­ném roz­počtu 6,4 mili­o­nu dola­rů. Film se zaslou­žil o nastar­to­vá­ní Cameronovy fil­mo­vé kari­é­ry a upev­ně­ní Schwarzeneggerova posta­ve­ní v hlav­ní roli. Úspěch fil­mu vedl ke vzni­ku série něko­li­ka pokra­čo­vá­ní, tele­viz­ní­ho seri­á­lu, komik­sů, romá­nů a video­her. V roce 2008 byl Terminátor vybrán Kongresovou kni­hov­nou k ucho­vá­ní v Národním fil­mo­vém regis­t­ru Spojených stá­tů ame­ric­kých.

Zápletka

Z roku 2029 je do Los Angeles roku 1984 vyslán kyborg, zabi­ják zná­mý jako Terminátor, kte­rý je pře­vle­čen za lid­ské­ho muže a napro­gra­mo­ván k lovu a vraž­dě ženy jmé­nem Sarah Connorová. Odděleně při­jíž­dí také lid­ský voják Kyle Reese, kte­rý má v úmys­lu ji zasta­vit, pro­to­že oba kra­dou muni­ci a oble­če­ní. Po vyhle­dá­ní adres v tele­fon­ním sezna­mu Terminátor sys­te­ma­tic­ky zabí­jí ženy, kte­ré mají stej­né jmé­no jako Sarah, a pak vysto­pu­je správ­nou Sarah v noč­ním klu­bu, ale ta je zachrá­ně­na Reesem. Dvojice ukrad­ne auto a ute­če, při­čemž Terminátor je pro­ná­sle­du­je v ukra­de­ném poli­cej­ním autě.

Když se scho­vá­va­jí na par­ko­viš­ti, Reese Sarah vysvět­lí, že umě­le inte­li­gent­ní obran­ná síť zná­má jako Skynet, vytvo­ře­ná spo­leč­nos­tí Cyberdyne Systems, se v blíz­ké budouc­nos­ti sta­ne sebe­u­vě­do­mě­lou a vyvo­lá glo­bál­ní jader­nou vál­ku, kte­rá při­ve­de lid­stvo k záni­ku. Sářin budou­cí syn John shro­máž­dí pře­ži­vší a pove­de úspěš­né hnu­tí odpo­ru pro­ti Skynetu a jeho mecha­nic­kým silám. Na pokra­ji vítěz­ství odbo­je vyšle Skynet Terminátora zpět v čase, aby zlik­vi­do­val Sarah a zabrá­nil tak Johnovu naro­ze­ní. Terminátor je efek­tiv­ní a neú­pros­ný stroj na zabí­je­ní s doko­na­lou schop­nos­tí napo­do­bo­vat hlas a odol­ným kovo­vým endos­ke­le­tem pokry­tým živou tká­ní, aby vypa­dal jako člo­věk.

Po dal­ším stře­tu s Terminátorem pak poli­cie zadr­ží Reese a Sarah. Ten poté zaú­to­čí na poli­cej­ní sta­ni­ci a při lovu na Sarah zabi­je něko­lik poli­cis­tů. Reese a Sarah unik­nou, ukrad­nou dal­ší auto a uchý­lí se do mote­lu, kde sesta­ví něko­lik trub­ko­vých bomb a naplá­nu­jí svůj dal­ší postup. Reese při­zná­vá, že Sarah zbož­ňu­je od chví­le, kdy ji viděl na foto­gra­fii, kte­rou mu dal John, a že z lás­ky k ní ces­to­val časem. Sarah jeho city opě­tu­je, polí­bí ho, mají spo­lu sex a počnou Johna. Terminátor najde Sarah tak, že zachy­tí hovor urče­ný její mat­ce. Ona a Reese unik­nou z mote­lu v pic­ku­pu, zatím­co on je pro­ná­sle­du­je na motor­ce. Při násled­né honič­ce je Reese těž­ce zra­něn střel­bou, zatím­co hází na Terminátora trub­ko­vé bom­by. Sarah sra­zí Terminátora z motor­ky, ale ztra­tí kon­t­ro­lu nad náklad­ním autem, kte­ré se pře­vrá­tí.

Terminátor, nyní zkr­va­ve­ný a těž­ce poško­ze­ný, une­se cis­ter­nu a poku­sí se Sarah sra­zit, ale Reese zasu­ne trub­ko­vou bom­bu do hadi­co­vé trub­ky nákla­ďá­ku, což způ­so­bí její výbuch a zmen­ší Terminátora na jeho endos­ke­let. Pronásleduje je do továr­ny, kte­rá pat­ří Cyberdyne, kde Reese akti­vu­je stro­je, aby ho zmá­tl, ale nako­nec je obje­ví. Reese mu pak vlo­ží svou posled­ní trub­ko­vou bom­bu doprostřed těla, čímž ho roz­me­tá na kusy, ale za cenu své­ho živo­ta. Jeho stá­le funkč­ní tor­zo pak pro­ná­sle­du­je Sarah, ale té se ho poda­ří nalá­kat do hyd­rau­lic­ké­ho lisu, kte­rým ho jed­nou pro­vždy zni­čí.

O něko­lik měsí­ců poz­dě­ji Sarah, vidi­tel­ně těhot­ná s Johnem, ces­tu­je po Mexiku a nahrá­vá audio­ka­ze­ty, kte­ré mu chce pře­dat. Na ben­zí­no­vé pum­pě jí něja­ký chla­pec poří­dí pola­ro­i­do­vou foto­gra­fii, přes­ně tu, kte­rou John jed­no­ho dne pře­dá Reese, a ona si ji kou­pí. Majitel ben­zi­no­vé pum­py pozna­me­ná­vá, že se blí­ží bou­ře, a Sarah odpo­ví­dá, že si je toho vědo­ma, čímž nará­ží na blí­ží­cí se kon­flikt lid­stva se Skynetem, a poté odjíž­dí smě­rem k němu.

Obsazení

- Arnold Schwarzenegger jako Terminátor, kyber­ne­tic­ký andro­id pře­vle­če­ný za lid­ské­ho muže, kte­rý byl vyslán zpět v čase, aby zavraž­dil Sarah Connorovou.

- Michael Biehn jako Kyle Reese, člen odbo­je pro­ti Skynetu vysla­ný zpět v čase, aby chrá­nil Sarah.

- Linda Hamiltonová jako Sarah Connorová, mla­dá ser­vír­ka z bis­tra a cíl Terminátora, kte­rá se brzy sta­ne mat­kou budou­cí­ho vůd­ce odbo­je Johna.

- Paul Winfield jako Ed Traxler, poli­cej­ní poru­čík, kte­rý se sna­ží Sarah chrá­nit.

- Lance Henriksen jako Hal Vukovich, člen losan­ge­les­ké­ho poli­cej­ní­ho oddě­le­ní.

- Bess Motta jako Ginger, Sářina spo­lubyd­lí­cí, kte­rou Terminátor zavraž­dí poté, co si ji sple­te se Sárou.

- Rick Rossovich jako Matt, Gingerin pří­tel, kte­ré­ho Terminátor také odpra­ví.

- Earl Boen jako dok­tor Peter Silberman, kri­mi­nál­ní psy­cho­log.

Mezi dal­ší­mi her­ci se obje­vi­li Shawn Schepps jako Nancy, Sářina spo­lu­pra­cov­ni­ce v bis­tru; Dick Miller jako pro­da­vač v obcho­dě se zbra­ně­mi; pro­fe­si­o­nál­ní kul­tu­ris­ta Franco Columbu jako Terminátor v budouc­nos­ti; Bill Paxton a Brian Thompson jako pan­ká­či, s nimiž se Terminátor střet­ne a kte­ré pošle pryč; Marianne Muellerleile jako jed­na z dal­ších žen se jmé­nem „Sarah Connorová“, kte­ré Terminátor vypra­ví; Rick Aiello jako vyha­zo­vač míst­ní­ho noč­ní­ho klu­bu, kde Terminátor koneč­ně najde Sarah; a Bill Wisher jako poli­cis­ta, kte­rý nahlá­sí trest­ný čin sra­že­ní Reese, aby byl brzy poté Terminátorem omrá­čen a jeho auto ukra­de­no.

Produkce

Vývoj

V Římě v Itálii, během uve­de­ní fil­mu Piranha II: The Spawning (1982), reži­sér Cameron one­moc­něl a měl sen o kovo­vém tor­zu drží­cím kuchyň­ské nože, kte­ré se vle­če z výbuchu. Inspirován reži­sé­rem Johnem Carpenterem, kte­rý s níz­kým roz­poč­tem nato­čil sla­sher Halloween (1978), pou­žil Cameron sen jako „odra­zo­vý můs­tek“ pro napsá­ní fil­mu ve sty­lu sla­she­ru. Cameronovu agen­to­vi se raný kon­cept horo­ru nelí­bil a požá­dal ho, aby pra­co­val na něčem jiném. Poté Cameron své­ho agen­ta pro­pus­til.

Cameron se vrá­til do Pomony v Kalifornii a uby­to­val se v domě spi­so­va­te­le science ficti­on Randalla Frakese, kde napsal před­lo­hu k Terminátorovi. Camerona ovliv­ni­ly vědec­ko­fan­tas­tic­ké fil­my z pade­sá­tých let, fan­ta­sy tele­viz­ní seri­ál The Outer Limits ze šede­sá­tých let a sou­čas­né fil­my jako Řidič (1978) a Šílený Max 2 (1981). K pře­ve­de­ní před­lo­hy do scé­ná­ře Cameron při­zval své­ho pří­te­le Billa Wishera, kte­rý měl podob­ný pří­stup k vyprá­vě­ní pří­bě­hu. Cameron dal Wisherovi k napsá­ní scé­ny zahr­nu­jí­cí Sarah Connorovou a poli­cej­ní oddě­le­ní. Protože Wisher byd­lel dale­ko od Camerona, sdě­lo­va­li si své nápa­dy tak, že si tele­fo­nic­ky nahrá­va­li, co napsa­li. Frakes a Wisher poz­dě­ji napsa­li nove­li­za­ci fil­mu, kte­rá vyšla v USA.

Původní nástin scé­ná­ře počí­tal s vyslá­ním dvou Terminátorů do minu­los­ti. První byl podob­ný Terminátorovi ve fil­mu, zatím­co dru­hý byl vyro­ben z teku­té­ho kovu a neby­lo mož­né ho zni­čit běž­ný­mi zbra­ně­mi. Cameron se domní­val, že teh­dej­ší tech­no­lo­gie není schop­na vytvo­řit teku­té­ho Terminátora, a nápad odlo­žil až do doby, kdy se obje­vi­la posta­va T-1000 ve fil­mu Terminátor 2: Soudný den (1991).

Gale Anne Hurdová kou­pi­la prá­va na Terminátora od Jamese Camerona za jeden dolar.

O pro­jekt pro­je­vi­la zájem Gale Anne Hurd, kte­rá pra­co­va­la ve spo­leč­nos­ti New World Pictures jako asi­s­tent­ka Rogera Cormana. Cameron pro­dal Hurdové prá­va na Terminátora za jeden dolar s pří­sli­bem, že jej bude pro­du­ko­vat pou­ze v pří­pa­dě, že jej bude reží­ro­vat Cameron. Hurdová navrh­la úpra­vy scé­ná­ře a při­psa­la si na film scé­náris­tic­ký podíl, ačko­li Cameron pro­hlá­sil, že „ve sku­teč­nos­ti vůbec nic nena­psa­la“. Cameron poz­dě­ji své­ho roz­hod­nu­tí pro­dat prá­va za jeden dolar lito­va­la. Cameronová a Hurdová měly přá­te­le, kte­ří dří­ve pra­co­va­li s Cormanem a kte­ří pra­co­va­li ve spo­leč­nos­ti Orion Pictures (nyní sou­část MGM). Orion sou­hla­sil s dis­tri­bucí fil­mu, pokud Cameron zís­ká finanč­ní pod­po­ru odji­nud. Scénáře se ujal John Daly, před­se­da a pre­zi­dent Hemdale Film Corporation. Daly a jeho výkon­ný vice­pre­zi­dent a vedou­cí pro­duk­ce Derek Gibson se sta­li výkon­ný­mi pro­du­cen­ty pro­jek­tu.

Cameron chtěl, aby jeho podá­ní pro Dalyho dokon­či­lo doho­du, a nechal své­ho pří­te­le Lance Henriksena, aby se na schůzku dosta­vil dří­ve, oble­če­ný a hra­jí­cí jako Terminátor. Henriksen v kože­né bun­dě, s umě­lý­mi šrá­my na obli­če­ji a zla­tou fólií na zubech rozko­pl dve­ře do kan­ce­lá­ře a pak se posa­dil na žid­li. Zanedlouho dora­zi­la Cameronová, kte­rá pak zaměst­nan­ce od Henriksenova výstu­pu osvo­bo­di­la. Daly byl ohro­men scé­ná­řem a Cameronovými ski­ca­mi a nad­še­ním pro film. Koncem roku 1982 Daly sou­hla­sil s pod­po­rou fil­mu s pomo­cí spo­leč­nos­tí HBO a Orion. Rozpočet Terminátora byl původ­ně sta­no­ven na 4 mili­o­ny dola­rů, poz­dě­ji byl zvý­šen na 6,5 mili­o­nu dola­rů. Kromě spo­leč­nos­ti Hemdale byly po uve­de­ní fil­mu do kin jako pro­dukč­ní spo­leč­nos­ti uve­de­ny Pacific Western Productions, Euro Film Funding a Cinema ’84.

Obsazení

Pro roli Kylea Reese chtě­la spo­leč­nost Orion hvězdu, jejíž popu­la­ri­ta ve Spojených stá­tech stou­pa­la, ale kte­rá by byla při­taž­li­vá i v zahra­ni­čí. Spoluzakladatel Orionu Mike Medavoy se setkal s Arnoldem Schwarzeneggerem a poslal jeho agen­to­vi scé­nář k Terminátorovi. Cameron si nebyl jis­tý obsa­ze­ním Schwarzeneggera do role Reese, pro­to­že měl pocit, že by pro roli Terminátora potře­bo­val něko­ho ješ­tě slav­něj­ší­ho. Sylvester Stallone i Mel Gibson roli Terminátora odmít­li.

Vedoucí pra­cov­ník stu­dia Mike Medavoy navr­hl O. J. Simpsona, ale Cameron neměl pocit, že by Simpson v té době byl jako vrah uvě­ři­tel­ný.

Cameron sou­hla­sil se schůzkou se Schwarzeneggerem a vymys­lel plán, jak se vyhnout jeho obsa­ze­ní; měl se s ním pohá­dat, vrá­tit se do Hemdale a zjis­tit, že se na roli neho­dí. Cameron se však nechal bavit Schwarzeneggerem, kte­rý měl mlu­vit o tom, jak by se měl padouch hrát. Cameron si začal kres­lit obli­čej na poznám­ko­vý blok a požá­dal Schwarzeneggera, aby pře­stal mlu­vit a zůstal v kli­du. Po schůz­ce se Cameron vrá­til k Dalymu s tím, že Schwarzenegger Reese hrát nebu­de, ale že „by z něj byl zatra­ce­ně dob­rý Terminátor“.

Obsazení Arnolda Schwarzeneggera do role naše­ho Terminátora [...] nemě­lo vyjít. Ten chlap má být infil­trač­ní jed­not­ka a není mož­né, abys­te Terminátora v davu oka­mži­tě nepo­zna­li, kdy­by všich­ni vypa­da­li jako Arnold. Vůbec to nedá­va­lo smy­sl. Ale krá­sa fil­mů spo­čí­vá v tom, že nemu­sí být logic­ké. Stačí, aby byly věro­hod­né. Pokud se děje něco niter­né­ho, fil­mo­vé­ho, co se divá­kům líbí, je jim jed­no, že to odpo­ru­je tomu, co je prav­dě­po­dob­né.

James Cameron o obsazení Schwarzeneggera

Schwarzenegger nebyl z fil­mu tak nad­še­ný; během roz­ho­vo­ru na natá­če­ní fil­mu Conan Ničitel se ho taza­tel zeptal na pár bot, kte­ré měl a kte­ré pat­ři­ly do gar­de­ro­by pro Terminátora. Schwarzenegger odpo­vě­děl: „Aha, něja­ký posra­ný film, na kte­rém dělám, trvá to pár týd­nů“. Ve svých pamě­tech Total Recall vyprá­věl, že zpo­čát­ku váhal, ale mys­lel si, že hrát robo­ta v sou­čas­ném fil­mu bude nároč­ná změ­na opro­ti Barbaru Conanovi a že film je nato­lik nevý­raz­ný, že by v pří­pa­dě neú­spě­chu nepo­ško­dil jeho kari­é­ru. V poz­děj­ším roz­ho­vo­ru pro GQ při­znal, že on i stu­dio to pova­žo­va­li jen za dal­ší béč­ko­vý akč­ní film, pro­to­že „rok před­tím vyšel Exterminátor, teď to byl Terminátor a co bude dál, tako­vý ten typ“. Teprve když viděl 20 minut prv­ní­ho sestři­hu, uvě­do­mil si, že „tohle je oprav­du inten­ziv­ní, je to divo­ké, mys­lím, že jsem nikdy před­tím nic tako­vé­ho nevi­děl“, a uvě­do­mil si, že „tohle by moh­lo být vět­ší, než si všich­ni mys­lí­me“. V rám­ci pří­pra­vy na roli strá­vil Schwarzenegger tři měsí­ce tré­nin­kem se zbra­ně­mi, aby je uměl pou­ží­vat a cítil se s nimi dob­ře. Schwarzenegger ve fil­mu pro­ne­se pou­ze 17 replik a méně než 100 slov. Cameron řekl, že „něja­kým způ­so­bem fun­go­val i jeho pří­zvuk ... Působil zvlášt­ně syn­te­tic­ky, jako by se jim nepo­da­ři­lo ten hlas úpl­ně vyla­dit.“

. Do role Reese byli navr­ho­vá­ni růz­ní dal­ší her­ci, včet­ně rocko­vé­ho hudeb­ní­ka Stinga. Cameron se se Stingem sešel, ale ten neměl zájem, pro­to­že Cameron byl v té době pří­liš nezná­mý reži­sér. Mezi dal­ší­mi, kte­ří byli zva­žo­vá­ni pro roli Reese, byli Christopher Reeve, Matt Dillon, Kurt Russell, Treat Williams, Tommy Lee Jones, Scott Glenn, Michael O’Keefe a Bruce Springsteen. Cameron si vybral Michaela Biehna. Biehn, kte­rý nedáv­no viděl Taxikáře a měl ambi­ce hrát po boku tako­vých her­ců, jako jsou Al Pacino, Robert De Niro a Robert Redford, byl původ­ně skep­tic­ký a měl pocit, že film je hloupý. Po setká­ní s Cameronem Biehn změ­nil názor. Hurd pro­hlá­sil, že „téměř všich­ni ostat­ní, kte­ří při­šli z kon­kur­zu, byli tak drs­ní, že člo­věk pros­tě nikdy nevě­řil, že mezi Sarah Connorovou a Kylem Reesem vznik­ne tako­vé lid­ské pou­to. Mají vel­mi málo času na to, aby se do sebe zami­lo­va­li. Spousta lidí při­šla a pros­tě to nedo­ká­za­la utáh­nout.“ Aby se Biehn vžil do Reesovy posta­vy, stu­do­val pol­ské hnu­tí odpo­ru za dru­hé svě­to­vé vál­ky.

Na prv­ních strán­kách scé­ná­ře je Sarah Connorová popsá­na jako „deva­te­nác­ti­le­tá, drob­ná a jem­ných rysů. Hezká svým nedo­ko­na­lým, pří­stup­ným způ­so­bem. Nezastaví večí­rek, když vejde, ale rádi bys­te ji pozna­li. Její zra­ni­tel­nost mas­ku­je sílu, o jejíž exis­ten­ci nemá ani ona sama tuše­ní.“ Role byla nabíd­nu­ta Lise Langlois, ale odmít­la ji, pro­to­že už natá­če­la film The Slugger’s Wife. Do role Sarah Connorové byly zva­žo­vá­ny také Jennifer Jason Leigh, Melissa Sue Anderson a Jessica Harper. Cameron obsa­dil Lindu Hamilton, kte­rá prá­vě dokon­či­la natá­če­ní fil­mu Kukuřičné děti. O roli se uchá­ze­ly také Rosanna Arquette a Lea Thompson. Cameron našel roli pro Lance Henriksena jako Vukoviche, pro­to­že Henriksen byl zásad­ní pro zís­ká­ní finan­cí na film. Pro zábě­ry se spe­ci­ál­ní­mi efek­ty chtěl Cameron Dicka Smithe, kte­rý pra­co­val na fil­mech Kmotr a Taxikář. Smith Cameronovu nabíd­ku nepři­jal a navr­hl své­ho pří­te­le Stana Winstona.

Natáčení

Natáčení Terminátora mělo začít na začát­ku roku 1983 v Torontu, ale bylo zasta­ve­no, když pro­du­cent Dino De Laurentiis uplat­nil ve Schwarzeneggerově smlou­vě opci, pod­le kte­ré by nebyl k dis­po­zi­ci devět měsí­ců, zatím­co by natá­čel film Conan Ničitel. Během čeka­cí doby Cameron pode­psal smlou­vu na scé­nář k fil­mu Rambo: První krev - část II, dopra­co­val scé­nář k Terminátorovi a sešel se s pro­du­cen­ty Davidem Gilerem a Walterem Hillem, aby pro­jed­na­li pokra­čo­vá­ní Vetřelce, z něhož se sta­li Vetřelci, uve­de­ní do kin v roce 1986.

Ze stra­ny Orion Pictures došlo k ome­ze­né­mu zása­hu. Dva návrhy, kte­ré Orion před­lo­žil, zahr­no­va­ly při­dá­ní psí­ho andro­i­da pro Reese, což Cameron odmí­tl, a posí­le­ní milost­né­ho vzta­hu mezi Sarah a Reesem, což Cameron při­jal. Při vytvá­ře­ní vzhle­du Terminátora si Winston a Cameron pře­dá­va­li náčr­ty sem a tam a nako­nec se roz­hod­li pro design téměř totož­ný s Cameronovou původ­ní kresbou v Římě. Na vytvo­ře­ní lout­ky Terminátora pra­co­val Winstonův tým sed­mi uměl­ců šest měsí­ců; lout­ka byla nej­pr­ve odli­ta z hlí­ny a poté vyztu­že­na sád­rou s oce­lo­vým žeb­ro­vá­ním. Tyto kusy pak byly obrou­še­ny, natře­ny a násled­ně pochro­mo­vá­ny. Winston vyte­sal repro­duk­ci Schwarzeneggerova obli­če­je v něko­li­ka pózách ze sili­ko­nu, hlí­ny a sád­ry.

Sekvence ode­hrá­va­jí­cí se v roce 2029 a stop-motion scé­ny vytvo­ři­la spo­leč­nost Fantasy II, kte­rá se zabý­vá spe­ci­ál­ní­mi efek­ty a kte­rou vede Gene Warren Jr. Stop-motion model je pou­žit v něko­li­ka scé­nách fil­mu, kte­ré zahr­nu­jí Terminátorův endos­ke­let. Cameron chtěl divá­ky pře­svěd­čit, že model kon­struk­ce je scho­pen udě­lat to, co vidě­li dělat Schwarzeneggera. Aby to bylo mož­né, byla nato­če­na scé­na, v níž je Schwarzenegger zra­ně­ný a kul­há; toto kul­há­ní usnad­ni­lo mode­lu napo­do­bit Schwarzeneggera.

Jednou ze zbra­ní, kte­ré byly vidět ve fil­mu a na pla­ká­tu k fil­mu, byla pis­to­le AMT Longslide upra­ve­ná Edem Reynoldsem ze spo­leč­nos­ti SureFire tak, aby obsa­ho­va­la lase­ro­vý zamě­řo­vač. Byly vytvo­ře­ny jak nefunkč­ní, tak funkč­ní ver­ze rekvi­zi­ty. V době natá­če­ní fil­mu neby­ly dio­do­vé lase­ry k dis­po­zi­ci; kvů­li vyso­kým náro­kům na výkon pou­ží­val helium-neonový laser v zamě­řo­va­či exter­ní zdroj, kte­rý musel Schwarzenegger akti­vo­vat ruč­ně. Reynolds uvá­dí, že jeho jedi­nou odmě­nou za pro­jekt byly pro­pa­gač­ní mate­ri­á­ly k fil­mu.

V břez­nu 1984 se film začal natá­čet v Los Angeles. Cameron měl pocit, že se Schwarzeneggerem na pla­ce se styl fil­mu změ­nil, a vysvět­lu­je, že „film zís­kal nadži­vot­ní lesk. Prostě jsem se na pla­ce při­sti­hl, že dělám věci, o kte­rých jsem si mys­lel, že je dělat nebu­du - scé­ny, kte­ré byly čis­tě horo­ro­vé a kte­ré pros­tě nemoh­ly být, pro­to­že teď byly pří­liš oká­za­lé.“ Většina akč­ních scén Terminátora se natá­če­la v noci, což ved­lo k napja­té­mu har­mo­no­gra­mu natá­če­ní před výcho­dem slun­ce. Týden před začát­kem natá­če­ní si Linda Hamiltonová pod­vrt­la kot­ník, což ved­lo ke změ­ně pro­duk­ce, kdy se scé­ny, v nichž Hamiltonová potře­bo­va­la běhat, ode­hrá­va­ly tak poz­dě, jak to dovo­lo­val natá­če­cí plán. Hamiltonová měla kot­ník kaž­dý den zale­pe­ný a vět­ši­nu natá­če­ní strá­vi­la v boles­tech.

Schwarzenegger se sna­žil o změ­nu iko­nic­ké hláš­ky „I’ll be back“, pro­to­že měl potí­že s vyslo­vo­vá­ním slo­va I’ll. Cameron odmí­tl hláš­ku změ­nit na „I will be back“, a tak se Schwarzenegger sna­žil říct hláš­ku tak, jak byla napsá­na, jak nej­lé­pe uměl. Později tuto hláš­ku říkal v mno­ha fil­mech během své kari­é­ry.

Po skon­če­ní natá­če­ní Terminátora bylo potře­ba nato­čit něko­lik post­pro­dukč­ních zábě­rů. Patřily mezi ně scé­ny, kte­ré uka­zo­va­ly Terminátora před bytem Sáry Connorové, Reeseovou zapnu­tou v pyt­li na mrt­vo­ly a Terminátorovu hla­vu roz­dr­ce­nou v lisu. Závěrečná scé­na, v níž Sarah jede po dál­ni­ci, byla nato­če­na bez povo­le­ní. Cameron a Hurd pře­svěd­či­li poli­cis­tu, kte­rý je kon­fron­to­val, že natá­če­jí stu­dent­ský film UCLA.

Hudba

Soundtrack k fil­mu Terminátor slo­žil a na syn­te­zá­tor zahrál Brad Fiedel. Fiedel pra­co­val pro agen­tu­ru Gorfaine/Schwartz, kde nová agent­ka Beth Donahue zjis­ti­la, že Cameron pra­cu­je na Terminátorovi, a posla­la mu kaze­tu s Fiedelovou hud­bou. Fiedel byl pozván na pro­mí­tá­ní fil­mu s Cameronem a Hurdem. Hurd si nebyl jis­tý, zda má Fiedel sklá­dat hud­bu, pro­to­že pra­co­val pou­ze v tele­vi­zi, niko­liv v diva­del­ních fil­mech. Fiedel je pře­svěd­čil tím, že jim uká­zal expe­ri­men­tál­ní sklad­bu, na kte­ré pra­co­val, a řekl si: „Víte, tohle mu zahra­ju, pro­to­že je to oprav­du tem­né a mys­lím, že je to pro něj zají­ma­vé.“ Fiedel se roz­ho­dl, že to bude hrát pro Hurda. Skladba pře­svěd­či­la Hurda a Camerona, aby ho naja­li.

Fiedel řekl, že jeho parti­tu­ra odrá­ží „mecha­nic­ké­ho člo­vě­ka a jeho tlu­kot srd­ce“. Téměř veš­ke­rá hud­ba byla pro­ve­de­na živě. Téma Terminátora je pou­ži­to v úvod­ních titul­cích a obje­vu­je se na růz­ných mís­tech, napří­klad ve zpo­ma­le­né ver­zi, když Reese umí­rá, a v kla­vír­ní ver­zi během milost­né scé­ny. Bylo popsá­no jako „stra­ši­del­né“, s „kla­ma­vě jed­no­du­chou“ melo­dií nahra­nou na syn­te­zá­tor Prophet-10. Je v neob­vyk­lé časo­vé sig­na­tu­ře 16, kte­rá vznik­la, když Fiedel expe­ri­men­to­val s rytmy a omy­lem vytvo­řil na svém sek­ven­ce­ru neú­pl­nou smyč­ku; Fiedelovi se líbi­la „herky-jerky“ „hyb­nost“. Fiedel vytvo­řil hud­bu pro oka­mžik, kdy Reese a Connor ute­čou z poli­cej­ní sta­ni­ce, kte­rá by byla vhod­ná pro „hrdin­ský oka­mžik“. Cameron ten­to motiv odmí­tl, pro­to­že se domní­val, že by ztra­til divác­ké nad­še­ní.

Vydání

Společnost Orion Pictures nevě­ři­la, že se Terminátorovi bude dařit v poklad­nách kin, a obá­va­la se nega­tiv­ní­ho při­je­tí kri­ti­ky. Při jed­nom z před­čas­ných pro­mí­tá­ní fil­mu nalé­ha­li her­co­vi agen­ti na pro­du­cen­ty, aby film pro­mít­li kri­ti­kům. Orion uspo­řá­dal pou­ze jed­nu novi­nář­skou pro­jek­ci fil­mu. Film měl pre­mi­é­ru 26. říj­na 1984. V pre­mi­é­ro­vém týd­nu se Terminátor hrál v 1005 kinech a vydě­lal 4,0 mili­o­nu dola­rů, čímž se dostal na prv­ní mís­to v poklad­nách kin. Na prv­ním mís­tě se film udr­žel i ve dru­hém týd­nu. Ve tře­tím týd­nu při­šel o prv­ní mís­to díky fil­mu Ach, Bože! Ty ďáble. Cameron pozna­me­nal, že Terminátor byl hitem „vzhle­dem ke své­mu trhu, kte­rý je mezi let­ní­mi a vánoč­ní­mi trhá­ky. Ale je lep­ší být vel­kou rybou v malém ryb­ní­ku než nao­pak.“ Terminátor vydě­lal 38,3 mili­o­nu dola­rů ve Spojených stá­tech a Kanadě a 40 mili­o­nů dola­rů v ostat­ních teri­to­ri­ích, což celo­svě­to­vě činí 78,3 mili­o­nu dola­rů.

Ohlasy kritiky

Současnost

Současné kri­tic­ké ohla­sy na Terminátora byly smí­še­né. Časopis Variety film chvá­lil a ozna­čil ho za „záři­vý, fil­mo­vý komiks, plný vir­tu­óz­ní fil­ma­ři­ny, úžas­né­ho tem­pa, solid­ních herec­kých výko­nů a pře­svěd­či­vé­ho pří­bě­hu ...“. Schwarzenegger je doko­na­le obsa­zen do stro­jo­vé­ho ztvár­ně­ní, kte­ré vyža­du­je jen pár řád­ků dia­lo­gů“. Richard Corliss z časo­pi­su Time uve­dl, že film má „dosta­tek tech-noirového umu, aby uspo­ko­jil nevě­ří­cí i fanouš­ky akce“. Časopis Time zařa­dil Terminátora do své­ho sezna­mu „10 nej­lep­ších“ za rok 1984.

Los Angeles Times film nazva­ly „třas­ka­vým thrille­rem plným nej­růz­něj­ších krva­vých lahů­dek... nabi­tým scé­na­mi honi­ček plných pali­va, chyt­rý­mi spe­ci­ál­ní­mi efek­ty a šibal­ským humo­rem“. Deník Milwaukee Journal udě­lil fil­mu tři hvěz­dič­ky a ozna­čil ho za „nejmra­zi­věj­ší sci-fi thriller od dob Vetřelce“. Recenze v časo­pi­se Orange Coast uved­la, že „výraz­nou před­nos­tí Terminátora je jeho neu­tu­cha­jí­cí napě­tí. Hned od začát­ku je to samá akce a nási­lí, aniž by se věno­val čas pří­pra­vě pří­bě­hu ... Je to jako zjed­no­du­še­ný film o Drsném Harrym - žád­ná expo­zi­ce; jen zbra­ně, zbra­ně a ješ­tě jed­nou zbra­ně“. V květ­no­vém čís­le časo­pi­su Cinefantastique z roku 1985 byl film ozna­čen za sní­mek, kte­rý „doká­že být odvo­ze­ný i ori­gi­nál­ní záro­veň ... od dob Bojovníka sil­nic žánr nepřed­ve­dl tolik bujaré­ho masa­k­ru“ a „pří­klad sci-fi/hororu v nej­lep­ší for­mě ...“. Cameronův nesmlou­va­vý pří­stup z něj udě­lá vyhle­dá­va­né zbo­ží“. Ve Spojeném krá­lov­ství Monthly Film Bulletin chvá­lil scé­nář, spe­ci­ál­ní efek­ty, výpra­vu a Schwarzeneggerův výkon. Colin Greenland recen­zo­val Terminátora pro časo­pis Imagine a uve­dl, že se jed­ná o „str­hu­jí­cí sf horor“. Pokračoval: „Linda Hamiltonová je obdi­vu­hod­ná jako žena v nebez­pe­čí, kte­rá obje­ví vlast­ní sílu, aby pře­ži­la, a Arnold Schwarzenegger je děsi­vě skvě­lý jako neza­sta­vi­tel­ný kyborg.“

Další recen­ze kri­ti­zo­va­ly nási­lí a kva­li­tu pří­bě­hu fil­mu. Janet Maslinová z The New York Times se vyjá­d­ři­la, že film je „béč­ko­vý film se šmrn­cem. Většina z něj ... má napě­tí a oso­bi­tost a jen povin­ný cha­os se stá­vá nud­ným. Toho dru­hé­ho je tu až pří­liš, v podo­bě auto­mo­bi­lo­vých honi­ček, nepře­hled­ných pře­stře­lek a bru­tál­ní­ho nará­že­ní pana Schwarzeneggera do vše­ho, co se mu při­ple­te do ces­ty.“ Pittsburgh Press napsal nega­tiv­ní recen­zi, v níž film ozna­čil za „dal­ší z fil­mů pro­sák­lých umě­lec­kou ošk­li­vos­tí, jako jsou Ohnivé uli­ce nebo Blade Runner“. Deník Chicago Tribune udě­lil fil­mu dvě hvěz­dič­ky a dodal, že „mís­ty je děsi­vě násil­ný a napí­na­vý, jin­dy se chech­tá sám sobě. Tento schi­zo­id­ní styl vlast­ně pomá­há a posky­tu­je tro­chu humo­ru prá­vě ve chví­lích, kdy se sci-fi záplet­ka stá­vá pří­liš poma­lou nebo dia­lo­gy pří­liš hloupý­mi“. Newhouse News Service ozna­čil film za „hrů­zostraš­nou, násil­nou a oká­za­lou sláta­ni­nu“. Skotský spi­so­va­tel Gilbert Adair ozna­čil film za „odpu­di­vý až do posled­ní­ho stup­ně“, obvi­nil ho ze „zákeř­né naci­fi­ka­ce“ a z toho, že má „při­taž­li­vost zako­ře­ně­nou v nesva­té smě­si fašis­mu, módy a fas­ci­na­ce“.

Retrospektiva

V roce 1991 film recen­zo­val Richard Schickel z časo­pi­su Entertainment Weekly a udě­lil mu hod­no­ce­ní „A“, při­čemž napsal, že „to, co se původ­ně zdá­lo být poně­kud nafouk­nu­tým, i když vel­ko­rysým a ener­gic­kým vel­ko­fil­mem, se nyní jeví jako doce­la dob­rý malý film“. Označil jej za „jeden z nej­o­ri­gi­nál­něj­ších fil­mů 80. let a zdá se, že zůsta­ne jed­ním z nej­lep­ších sci-fi fil­mů, kte­ré kdy byly nato­če­ny“. V roce 1998 Halliwell’s Film Guide popsal Terminátora jako „sviž­né, poně­kud odpor­né, ale nepo­pi­ra­tel­ně pře­svěd­či­vé komik­so­vé dob­ro­druž­ství“. Film4 mu udě­lil pět hvěz­di­ček a ozna­čil ho za „akč­ní sci-fi thriller, kte­rý odstar­to­val kari­é­ru Jamese Camerona a Arnolda Schwarzeneggera do stra­to­sfé­ry“. Stále neko­neč­ně zábav­ný.“ TV Guide udě­lil fil­mu čty­ři hvěz­dič­ky a ozna­čil ho za „úžas­ně efek­tiv­ní sní­mek, kte­rý je dvoj­ná­sob půso­bi­vý, když vez­me­me v úva­hu jeho malý roz­po­čet ...“. Za naše pení­ze je ten­to film mno­hem lep­ší než jeho mega­úspěš­né mega­roz­počto­vé pokra­čo­vá­ní.“ Empire mu udě­lil pět hvěz­di­ček a ozna­čil ho za „stej­ně mra­zi­vě efek­tiv­ní ve vymá­há­ní vzru­še­ní od divá­ků, jako je jeho titul­ní posta­va při popra­vě svých cílů“. Filmová data­bá­ze AllMovie mu udě­li­la pět hvěz­di­ček s tím, že „James Cameron se stal mis­trem akce, spe­ci­ál­ních efek­tů a kva­zi­mý­tic­kých pří­bě­ho­vých intrik a záro­veň udě­lal z Arnolda Schwarzeneggera hvězdu tvr­dé­ho těla 80. let.“ Alan Jones udě­lil fil­mu pět hvěz­di­ček z pěti pro Radio Times a napsal, že „maxi­mál­ní vzru­še­ní se dosta­vu­je od prv­ní­ho zábě­ru a dyna­mic­ké napě­tí se udr­žu­je až do ner­vy drá­sa­jí­cí­ho vyvr­cho­le­ní. Důvtipně napsa­né a s pří­jem­ným smys­lem pro ost­ré detai­ly je to tvr­dá akč­ní sci-fi se vším všu­dy.“ Peter Bradshaw z dení­ku The Guardian udě­lil pět hvěz­di­ček z pěti a uve­dl, že „na zákla­dě toho­to sním­ku [...] by se Cameron mohl posta­vit Carpenterovi a Spielbergovi. Bohužel se zro­di­la řada nesmy­sl­ných a pod­řad­ných pokra­čo­vá­ní, ale prv­ní Terminátor [...] si sto­jí nesmír­ně dob­ře, s neho­ráz­nou ver­vou a sviž­ným vzru­še­ním.“

Po vydání

Plagiátorství a následky

Spisovatel Harlan Ellison pro­hlá­sil, že se mu film „líbil, byl jím pros­tě une­šen“, ale domní­val se, že scé­nář vychá­zí z povíd­ky a epi­zo­dy seri­á­lu The Outer Limits, kte­rou napsal pod názvem „Soldier“, a pohro­zil žalo­bou za poru­še­ní práv. Společnost Orion se v roce 1986 dohod­la na vyrov­ná­ní, vypla­ti­la Ellisonovi nezve­řej­ně­nou část­ku a na poz­děj­ší kopie fil­mu při­da­la podě­ko­vá­ní. Některé zprá­vy o vyrov­ná­ní uvá­dě­jí, že „Démon se skle­ně­nou rukou“, dal­ší epi­zo­da Outer Limits, kte­rou Ellison napsal, byla také pro­hlá­še­na za plagi­át fil­mu, ale Ellison výslov­ně uve­dl, že Terminátor „byl ripo­ff“ „Vojáka“, niko­liv „Démona se skle­ně­nou rukou“.

. Cameron byl pro­ti roz­hod­nu­tí Orionu a bylo mu řeče­no, že pokud nebu­de sou­hla­sit s doho­dou, bude muset zapla­tit pří­pad­né odškod­né, pokud Orion pro­hra­je Ellisonovu žalo­bu. Cameron odpo­vě­děl, že „nemá jinou mož­nost než s vyrov­ná­ním sou­hla­sit. Samozřejmě exis­to­val i pří­kaz mlčet, tak­že jsem ten­to pří­běh nemohl vyprá­vět, ale teď je mi to upřím­ně jed­no. Je to prav­da.“

Tematická analýza

Psychoanalytik Darian Leader vidí v Terminátorovi pří­klad toho, jak se film vypo­řá­dal s pojmem muž­ství; píše:

. Stále zno­vu je nám uka­zo­vá­no, že být mužem vyža­du­je víc než mít bio­lo­gic­ké tělo muže: musí se k němu při­dat ješ­tě něco dal­ší­ho... Být mužem zna­me­ná mít tělo plus něco sym­bo­lic­ké­ho, něco, co v koneč­ném důsled­ku není lid­ské. Odtud čas­tý motiv člověka-stroje, od Šestimilionového muže po Terminátora nebo Robocopa.

Terminátor také zkou­má poten­ci­ál­ní nebez­pe­čí nad­vlá­dy a vzpou­ry umě­lé inte­li­gen­ce. Roboti si v budouc­nos­ti uvě­do­mí sami sebe, odmít­nou lid­skou auto­ri­tu a roz­hod­nou, že lid­skou rasu je tře­ba zni­čit. Dopad toho­to téma­tu je tak vel­ký, že se robot Terminátor stal „pře­vlá­da­jí­cím vizu­ál­ním zná­zor­ně­ním rizi­ka umě­lé inte­li­gen­ce“.

Domácí média

Michael Biehn pode­pi­su­je kopii fil­mu během vystou­pe­ní v Midtown Comics v roce 2012

Film Terminátor byl vydán na VHS a Betamaxu v roce 1985. Film si při svém prv­ním uve­de­ní vedl finanč­ně dob­ře. Premiérově se Terminátor umís­til na 35. mís­tě v žeb­říč­ku nej­půj­čo­va­něj­ších video­ka­zet a na 20. mís­tě v žeb­říč­ku nej­pro­dá­va­něj­ších video­ka­zet. Ve dru­hém týd­nu se Terminátor dostal na 4. mís­to v žeb­říč­ku nej­půj­čo­va­něj­ších video­ka­zet a na 12. mís­to v žeb­říč­ku nej­pro­dá­va­něj­ších video­ka­zet. V břez­nu 1995 byl Terminátor vydán v let­ter­bo­xo­va­né edi­ci na Laserdiscu. Film měl pre­mi­é­ru pro­střed­nic­tvím Image Entertainment na DVD, a to 3. září 1997. Server IGN ozna­čil toto DVD za „doce­la holé... vyda­né pou­ze s mono­fon­ní zvu­ko­vou sto­pou a poně­kud špat­ným pře­vo­dem.“

. Díky akvi­zi­ci kata­lo­gu fil­mo­vé knihov­ny spo­leč­nos­ti PolyGram Filmed Entertainment z obdo­bí před rokem 1996 vyda­la spo­leč­nost MGM Home Entertainment 2. říj­na 2001 spe­ci­ál­ní edi­ci fil­mu, kte­rá obsa­ho­va­la doku­men­ty, scé­nář a rekla­my na film. Dne 23. led­na 2001 byla onli­ne vydá­na hon­g­kon­gská edi­ce na VCD. Dne 20. červ­na 2006 byl film vydán spo­leč­nos­tí Sony Pictures Home Entertainment ve Spojených stá­tech na Blu-ray a stal se tak prv­ním fil­mem z 80. let na tom­to for­má­tu. V roce 2013 byl film zno­vu vydán spo­leč­nos­tí 20th Century Fox Home Entertainment na Blu-ray s novým digi­tál­ně remaste­ro­va­ným pře­vo­dem z 4K restau­ro­vá­ní od Lowry Digital a pod dohle­dem Jamese Camerona, kte­rý obsa­hu­je vylep­še­nou kva­li­tu obra­zu, stej­ně jako mini­mum spe­ci­ál­ních funk­cí, jako jsou vyma­za­né scé­ny a making-of fea­tu­re. Jedná se o napros­to stej­né spe­ci­ál­ní funk­ce, kte­ré byly pře­ne­se­ny z před­cho­zích vydá­ní Blu-ray.

Odkaz

Film Terminátor má na zákla­dě 67 odbor­ných recen­zí na webu agre­gá­to­ru recen­zí Rotten Tomatoes hod­no­ce­ní 100 % s prů­měr­ným hod­no­ce­ním 8,8/10. Jeho kri­tic­ký kon­sen­zus zní: „Díky půso­bi­vým akč­ním sek­ven­cím, napí­na­vé eko­no­mic­ké režii a neú­pros­ně rych­lé­mu tem­pu je jas­né, proč má Terminátor stá­le vliv na sci-fi a akč­ní fil­my.“ (více) Metacritic (kte­rý pou­ží­vá váže­ný prů­měr) při­dě­lil Terminátorovi na zákla­dě 21 kri­ti­ků hod­no­ce­ní 84 bodů ze 100, což zna­me­ná „vše­o­bec­né uzná­ní“.

Terminátor zís­kal tři ceny Saturn za nej­lep­ší sci-fi film, nej­lep­ší make-up a nej­lep­ší scé­nář. Film zís­kal také uzná­ní Amerického fil­mo­vé­ho insti­tu­tu, když se umís­til na 42. mís­tě v žeb­říč­ku AFI 100 Years... 100 Thrills, sezna­mu ame­ric­kých fil­mů s nej­sil­něj­ším srd­cem. Postava Terminátora byla vybrá­na jako 22. nej­vět­ší fil­mo­vý padouch na žeb­říč­ku AFI 100 Years... 100 hrdi­nů a padou­chů. Schwarzeneggerova hláš­ka „I’ll be back“ se sta­la hláš­kou a byla AFI zvo­le­na 37. nej­lep­ším fil­mo­vým citá­tem.

V roce 2005 jej časo­pis Total Film ozna­čil za 72. nej­lep­ší film všech dob. Schwarzeneggerův živo­to­pi­sec Laurence Leamer napsal, že Terminátor je „vliv­ný film, kte­rý ovliv­nil celou gene­ra­ci tem­ně ladě­ných sci-fi, a byl to jeden z Arnoldových nej­lep­ších výko­nů“. V roce 2008 vybral časo­pis Empire Terminátora mezi 500 nej­lep­ších fil­mů všech dob. Empire také zařa­dil T-800 na 14. mís­to své­ho sezna­mu 100 nej­lep­ších fil­mo­vých postav. V roce 2008 byl Terminátor ozna­čen Kongresovou kni­hov­nou za „kul­tur­ně, his­to­ric­ky nebo este­tic­ky význam­ný“ a vybrán k ucho­vá­ní v Národním fil­mo­vém regis­t­ru Spojených stá­tů. V roce 2010 byl film orga­ni­za­cí Independent Film & Television Alliance vybrán jako jeden z 30 nej­vý­znam­něj­ších nezá­vis­lých fil­mů posled­ních 30 let. V roce 2015 byl Terminátor zařa­zen mezi fil­my zařa­ze­né do kni­hy 1001 fil­mů, kte­ré musí­te vidět, než zemře­te.

V roce 2019 jej Huw Fullerton z Radio Times ozna­čil za dru­hý nej­lep­ší film ze všech šes­ti dílů série a uve­dl: „Terminátor byl v době své­ho uve­de­ní v roce 1984 skvě­le ori­gi­nál­ní, niter­ný a sku­teč­ně děsi­vý film a bez ohle­du na to, jak moc vizu­ál­ní efek­ty stár­nou, neztra­til na půso­bi­vos­ti.“ V roce 2021 jej Dalin Rowell z časo­pi­su /Film ozna­čil za čtvr­tý nej­lep­ší film Cameronovy kari­é­ry a uve­dl: „I když jeho tem­po a struk­tu­ra pří­bě­hu není tak pev­ná jako u jeho pokra­čo­vá­ní, Terminátor zůstá­vá jed­ním z neji­ko­nič­těj­ších děl pop­kul­tu­ry, kte­rá kdy vznik­la.“ Phil Pirrello ze Syfy jej zařa­dil na sed­mé mís­to v žeb­říč­ku „25 nejdě­si­věj­ších sci-fi fil­mů všech dob“ a uve­dl: „Cameron navždy změ­nil žánr i Schwarzeneggerovu kari­é­ru díky Terminátorovi, kul­tov­ní­mu sním­ku plné­mu napě­tí, v němž se mísí sci-fi, akce a někte­ré prv­ky horo­ru v jed­nu z nej­lep­ších věcí, kte­ré kdy v Hollywoodu vznik­ly [...]“....] Cameronův dob­ře vysta­vě­ný scé­nář je čis­tě vybrou­še­ný, s nulo­vým množ­stvím tuku a pře­byt­kem str­hu­jí­cí­ho napě­tí, kte­ré z něj pomá­há udě­lat nad­ča­so­vou kla­si­ku, jíž je dodnes.“

Merchandise

V roce 1984 byl vydán soun­d­track k fil­mu, kte­rý obsa­ho­val hud­bu Brada Fiedela a popo­vé a rocko­vé pís­ně pou­ži­té v klu­bo­vých scé­nách. Shaun Hutson napsal nove­li­za­ci fil­mu, kte­rá vyšla 21. úno­ra 1985 v lon­dýn­ském nakla­da­tel­ství Star Books (ISBN 0-352-31645-4); Randal Frakes a William Wisher napsa­li jinou nove­li­za­ci pro nakla­da­tel­ství Bantam/Spectra, kte­rá vyšla v říj­nu 1985 (ISBN 0-553-25317-4). V září 1988 vydal NOW Comics komiks na moti­vy fil­mu. Dark Horse Comics vydal v roce 1990 komiks, kte­rý se ode­hrá­vá 39 let po fil­mu. V letech 1991-1993 bylo vydá­no něko­lik video­her na moti­vy fil­mu Terminátor pro růz­né sys­témy Nintendo a Sega.

Pokračování

Po fil­mu Terminátor násle­do­va­lo pět pokra­čo­vá­ní: Terminátor 2: Soudný den (1991), Terminátor 3: Vzestup stro­jů (2003), Terminátor Salvation (2009), Terminátor Genisys (2015) a Terminátor: Žádný z nich však nezo­pa­ko­val úspěch Terminátora nebo Terminátora 2. Schwarzenegger se vrá­til do všech fil­mů kro­mě Terminator Salvation, zatím­co Cameron a Hamilton se vrá­ti­li pou­ze do fil­mu Temný osud, kte­rý pří­mo nava­zo­val na udá­los­ti Terminátora 2. Ačkoli byl Temný osud kri­ti­kou při­jat lépe než ostat­ní pokra­čo­vá­ní po Terminátorovi 2, je rov­něž pova­žo­ván za neú­spěch. Analytici vini­li z nezájmu divá­ků kle­sa­jí­cí kva­li­tu série od Terminátora 2 a opa­ko­va­né poku­sy o restart série. V roce 2003 byl nato­čen tele­viz­ní seri­ál Terminátor: The Sarah Connor Chronicles (2008-2009) se rov­něž ode­hrá­vá po udá­los­tech Terminátora 2 a igno­ru­je udá­los­ti v pokra­čo­vá­ních Terminátora 3 a dal­ších.


Zdroj: Wikipedie


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,95454 s | počet dotazů: 262 | paměť: 72029 KB. | 19.06.2024 - 19:02:22