Prince

Prince Rogers Nelson (* 7. červ­na 1958 Minneapolis, Minnesota, USA- 21. dub­na 2016 Chanhassen) byl ame­ric­ký zpě­vák, mul­tiin­stru­men­ta­lis­ta, textař, pro­du­cent, pod­ni­ka­tel, sexsym­bol a výrazná osob­nost hudeb­ní scé­ny.

Základní informace

Jde o ame­ric­ké­ho mul­tiin­stru­men­ta­lis­tu, zpě­vá­ka, texta­ře, pro­du­cen­ta, pod­ni­ka­te­le, kte­rý je také sexsym­bol. Narodil se do hudeb­nic­ké rodi­ny - jeho otec John Nelson půso­bil v triu sou­stře­dě­ném kolem jaz­zo­vé­ho zpě­vá­ka Prince Rogerse, dle něj také dostal sym­bo­lic­ky křest­ní jmé­no Rogers a poz­dě­ji si osvo­jil „Prince“ a zvo­lil si ho za svůj pseu­do­nym. Už od dět­ství se jeví jako talen­to­va­né dítě, jehož nadá­ní roz­hod­ně neby­lo maře­no. Učil se hrát prak­tic­ky na coko­liv k čemu se dostal, výsled­kem bylo, že už v sed­mi letech hrál na kla­vír, ve 12 letech uměl hrát na 25 hudeb­ních nástro­jů. Postupně se dopra­co­val k prak­tic­ky per­fekt­ní­mu mul­tiin­stru­men­ta­lis­mu, kdy je scho­pen ovlá­dat prak­tic­ky libo­vol­ný hudeb­ní nástroj.

Komplikované dětství

Ve svých deví­ti letech, záhy po naro­ze­ní sest­ry Tiky Eveney, se jeho rodi­če roz­ved­li, což ho vel­mi těž­ce zasáh­lo. Měl poté závaž­ně pro­ble­ma­tic­ké vzta­hy s otčí­mem a opa­ko­va­ně utí­kal z domo­va. Nakonec tedy zůstal u otce, kte­rý mu v té době kou­pil prv­ní kyta­ru. Ve 13 letech byl pristi­žen otcem při sou­lo­ži s kama­rád­kou ze sou­sed­ství a byl vyho­zen z domu. Krátký čas dokon­ce žil na uli­ci. Azyl nako­nec našel u rodi­ny Andreho Andreasena, kama­rá­da a budou­cí­ho spo­lu­hrá­če z Grand Central.

Rané začátky

Ve 14 letech začal hrát prá­vě ve sku­pi­ně Grand Central (poz­dě­ji Champagne), kte­rou tvo­řil Andre Andreasen, prin­cův bra­tra­nec Charles Smith a on sám), o dva roky poz­dě­ji půso­bil ve for­ma­ci Flyte Tyme a zná­mou se sta­la též jeho účast v pro­jek­tu 94East. Právě zde se mu zřej­mě poda­ři­lo upo­zor­nit pro­du­cen­ty a tak v roce 1976 už pra­cu­je sólo­vě. Díky Chrisu Moonovi pode­psal smlou­vu s Warner Music na tři řado­vá alba a výsled­kem byla na pře­lo­mu let 1977/1978 jeho prv­ní samo­stat­ná deska s názvem „For You“ (vše si nahrál, napsal a zpro­du­ko­val sám - to samé pak apli­ko­val na všech­ny své des­ky. Na boo­kle­tu pak může­te najít již tra­dič­ní větu: „Produced, Arranged, Composed and Per4med by Prince“).

Zrození hvězdy

Deska For You pro něj nespl­ni­la to, co od ní on sám oče­ká­val a tak se vrh­nul dál a se svou dopro­vod­nou kape­lou.

Desku s názvem „Prince“ vydal o rok poz­dě­ji. V jeho kari­é­ře je to deska zlo­mo­vá, neboť obsa­hu­je prv­ní vel­ký hit - „I wan­na be your lover“. Písnička smě­řu­je k Patrice Rushen (ame­ric­ká r’n’b diva, textař­ka, pro­du­cent­ka, poly­in­stru­men­ta­list­ka), do kte­ré se doslo­va zbláz­nil, a bez nad­sáz­ky na ní lou­dí jed­nu noc. Odtud se také začí­ná dato­vat jeho posed­lost sexem nabi­tý­mi tex­ty.

V roce 1981 sou­stře­ďu­je ano­nym­ně veš­ke­ré své akti­vi­ty do ’nově’ zalo­že­né kape­ly The Time, s níž vydal stej­no­jmen­nou des­ku. Brzo však vyšlo naje­vo, že se jed­ná o původ­ní dopro­vod­nou kape­lu a že The Time kape­ly Jamie Starr je ve sku­teč­nos­ti Prince.

O rok poz­dě­ji se vrá­til k pseu­do­ny­mu Prince a dopro­vod­ný sou­bor pře­jme­no­val na The Revolution, navá­zal spo­lu­prá­ci s ryze dív­čí for­ma­cí Vanity 6.

V roce 1982 vydal se svou dopro­vod­nou kape­lou dvojal­bum „1999“ obsa­hu­jí­cí mega­hit „Little red cor­vet­te“, s melo­dic­kým refré­nem, líbi­vým dis­co soun­dem, rocko­vou ener­gií a obscén­ním tex­tem (ten­to sin­gl dosá­hl na samot­né čelo ame­ric­ké­ho žeb­říč­ku).

V témže roce měl pre­mi­é­ru dal­ší jeho pro­jekt, kde se popr­vé pus­til do nezná­ma, kte­ré pro­po­ju­je hud­bu a film (zača­la ho bavit fil­mo­vá pro­duk­ce). Do kin tak při­šel sní­mek „Purple Rain“ (zís­kal Oscara za hud­bu. Později v roce 1984 vyšlo i stej­no­jmen­né album s téměř deví­ti­mi­nu­to­vou bala­dou „Purple rain“, za níž obdr­žel cenu Grammy a dosá­hl vrcho­lu ame­ric­ké­ho žeb­říč­ku. Ve fil­mu se obje­vi­ly i jeho dal­ší vel­ké hity jako „Let’s go cra­zy“ nebo „When Doves cry“. Poté navá­zal spo­lu­prá­ci s per­ku­si­o­nist­kou Sheilou E. (a nao­pak on sám hos­to­val na její des­ce, tenhle postup pak zopa­ko­val ješ­tě něko­li­krát s jiný­mi žena­mi).

V roce 1985 už se jako jeho dopro­vod­ná sku­pi­na obje­vi­lo Apollo 6, s jejíž hlav­ní zpě­vač­kou Apollonií nazpí­vá něko­lik due­tů (Apollonia=herečka a model­ka Patricia Kotero, hra­je také jed­nu roli v Purple rain. K ní se pak při­da­ly dvě dív­ky z pře­de­šlých Vanity 6 a spo­leč­ně utvo­ři­ly trio Apollo 6). Zároveň s tím vydal dal­ší řadé album „Around The World In A Day“, jejíž hit „Raspberry beret“ se stal prv­ním na jeho vlast­ní znač­ce Paisley Park. Kromě názvu labe­lu se jed­ná o gigan­tic­ký nahrá­va­cí kom­plex, kte­rý byl ofi­ci­ál­ně ote­vřen v roce 1986 na před­měs­tí Minneapolisu, zahr­nu­jí­cí mimo jiné tři nahrá­va­cí stu­dia vyba­ve­ná nej­mo­der­něj­ší tech­ni­kou, obrov­ský zku­šeb­ní sál s pódi­em, ate­li­é­ry k nahrá­vá­ní kli­pů, fil­mů a reklam, balet­ní sál a dal­ší pro­sto­ry a vyba­ve­ní pro abso­lut­ní uměl­co­vu svo­bo­du. Zde se, mimo své vlast­ní tvor­by, zabý­vá (čas­to pod růz­ný­mi pseu­do­ny­my) kom­po­no­vá­ním hud­by pro jiné inter­pe­re­ty. V roce 1990 napří­klad zau­jal svou sklad­bou Nothing Compares 2 U v podá­ní irské zpě­vač­ky Sinéad O’Connor.

Ne vše se podaří…

V roce 1986 se popr­vé stá­hl do ústra­ní, kde se věno­val hlav­ně pro­du­cent­ské prá­ci a psa­ní pís­ni­ček jiným inter­pre­tům. Učinil tak po neú­spě­chu své­ho dru­hé­ho fil­mu „Under the Cherry Moon“ a vyni­ka­jí­cí­ho para­lel­ní­ho alba „Parade“ (zabo­du­je hit „Kiss“).

V roce 1987 sklí­zí úspěch jeho nové album s opět novou dopro­vod­nou sku­pi­nou. Dokonce chtěl nato­čit s Michaelem Jacksonem duet jako titul­ní píseň nové­ho alba, ale nako­nec postup­ně oba od pro­jek­tu odstou­pi­li. Natočil tedy „The Black Album“, kte­ré ovšem bylo vydá­no pou­ze v nákla­du 100 kopií, ale díky pirá­tům se roz­ší­ři­lo a sta­lo se opět vel­mi úspěš­ným. Album bylo více fun­ko­vé, uby­lo ero­tic­ky ladě­ných tex­tů a při­by­la ponu­rost a tem­no­ta. Zajímavostí je, že ofi­ci­ál­ní­ho vydá­ní se deska dočka­la až v roce 1994.

Následovalo album „Lovesexy“, kte­ré neby­lo úspěš­né. Jeho nema­lé nadě­je do něj vklá­da­né byly ty tam, pení­ze vyda­né na neú­spěš­né a z čás­ti zru­še­né tur­né také. Po zkla­má­ní nato­čil v roce 1989 soun­d­track k fil­mu Batman s úspěš­nou pís­ní v čele - „Batdance“. Toto jej kata­pul­to­va­lo opět na vrchol ame­ric­kých žeb­říč­ků a on si tím napra­vil nejen repu­ta­ci, ale i sebe­vě­do­mí a sebe­dů­vě­ru.

Diamonds and Pearls, do roku 2003 poslední komerčně úspěšná deska

V roce 1991 vydal des­ku „Diamonds and Pearls“, jejíž sin­gl „Cream“ byl opět na špi­ce hit­pa­rád.

V roce 1992 pra­co­val na albu Kate Bush „The Red Shoes“.

Love symbol = budoucích 10 let

Od roku 1993 se datu­jí jeho věč­né spo­ry, roz­po­ry, exce­sy a odcho­dy od nahrá­va­cích firem, kte­ré dopro­vá­zí křik o ome­zo­vá­ní uměl­co­vy svo­bo­dy. Odtud až do roku 2000 neu­ží­vá své­ho pseu­do­ny­mu a za své umě­lec­ké jmé­no sta­no­vu­je spe­ci­ál­ní sym­bol, zva­ný ’Lovesymbol’.

Tímto sym­bo­lem také ozna­ču­je své 12. album v řadě (záhy je kri­ti­ky pře­jme­no­vá­na na „The love sym­bol album“) a do boo­kle­tu se pode­pi­su­je, hlav­ně díky prak­tic­ké nevy­slo­vi­tel­nos­ti sym­bo­lu, jako „TAFKAP“ (což je zkrat­ka pro „The Artist Formerly Known As Prince“ někdy také uží­vá jen jed­no­du­še „The Artist“).

Téhož roku vydal na žádost vyda­va­tel­ství Warner Music tro­jal­bum nej­vět­ších hitů „The Hits/The B-Sides“. Nastává ješ­tě více zesí­le­né obdo­bí Princových revolt nejen vůči Warner Music, vydá­vá nespo­čet mate­ri­á­lů, pod nej­růz­něj­ší­mi pseu­do­ny­my. Dokonce cho­dí na veřej­nos­ti s nápi­sem ’SLAVE’(=otrok) na tvá­ři. Vydává nespo­čet věcí za zády Warneru a vydě­lá­vá na nich.

1994 vydal pod zce­la nezá­vis­lým labe­lem Bellmark vel­mi úspěš­né album „The Most Beautiful Girl In The World“, kte­ré před­běh­ne v pro­dej­nos­ti Warnery vyda­né „The gold expe­ri­en­ce“.

1996 vyda­lo Warner Music dal­ší řado­vé album „Chaos and Disorder“, což byl od nich posled­ní mate­ri­ál, kte­rý vyda­li záro­veň a šlo také o nejmé­ně komerč­ně - i z hle­dis­ka kri­ti­ky úspěš­né album. Zároveň s tím je nesmír­ně rád, že mu vypr­še­la smlou­va, a tak zalo­žil svůj vlast­ní nezá­vis­lý label NPG Records (dis­tri­buce EMI) a hned vydal album „Emancipation“, na tom­to albu se také popr­vé obje­vi­ly cover­ver­ze jeho oblí­be­ných son­gů. Zároveň se ože­nil se svou dopro­vod­nou taneč­ni­cí Maytou Garcia, se kte­rou vydr­žel v man­žel­ství jen dva roky, pak spo­lu ale dál žili, dokon­ce sňa­tek obno­vi­li, až v roce 2000 se roze­šli defi­ni­tiv­ně.

V roce 1999 neo­do­lal gigan­tic­ké­mu labe­lu Arista a upsal se jim na jed­nu des­ku s názvem „Rave Un2 The Joy Fantastic“, kte­rá komerč­ně vel­mi zkla­ma­la a Arista už smlou­vu neob­no­vi­la.

Na pře­lo­mu tisí­ci­le­tí defi­ni­tiv­ně v rám­ci své­ho jmé­na opus­til ’Lovesymbol’ a vrá­til se k pseu­do­ny­mu Prince, záro­veň pode­psal smlou­vu s Warner Chappell. Symbolu se ale nevzdal úpl­ně a zná­má je tře­ba fia­lo­vá elek­tric­ká kyta­ra v podo­bě toho­to zna­ku, kte­rou si nechal vyro­bit.

One nite alone…live! and forever!!

V roce 2001 si vzal za man­žel­ku Manuelu Testolini (zaměst­nan­ky­ni vyda­va­tel­ství). Stal se čle­nem nábo­žen­ské orga­ni­za­ce Svědků Jehovových, zře­kl se veš­ke­rých svých skla­deb, kte­ré by jen nazna­čo­va­ly něco sexu­ál­ní­ho, vyřa­dil je i z kon­cert­ní­ho reper­toá­ru. A více­mé­ně dal­ší tři roky dis­tri­bu­o­val alba a nové věci jedi­ně přes inter­net a stal se tak prů­kop­ní­kem této ces­ty šíře­ní hud­by, kte­rá je dnes tak běž­ná. (Desky The Rainbow children-2001, vydá­vá dokon­ce prv­ní živý záznam své­ho kon­cer­tu, a to na dvd s názvem: „One Nite Alone… Live!“ nebo také celou instru­men­tál­ní des­ku „N.E.W.S.“ z roku 2003).

Zhruba od úno­ra 2004 obno­vil své špič­ko­vé posta­ve­ní. Začalo to vystou­pe­ním na pře­dá­vá­ní Grammy, kde byl narych­lo povo­lán na vystou­pe­ní s Beyoncé Knowles, kvů­li vypad­nuvší­mu vystou­pe­ní ztrap­ně­né Janet Jackson, kvů­li odha­le­né­mu ňad­ru na Super Bowl. Společně s Beyoncé zahrá­li a zazpí­va­li Purple rain a ješ­tě pár pís­ní z fil­mu a také „Crazy In Love“ prá­vě od ex-destiny’s child. Šlo o jed­no z nej­sil­něj­ších vystou­pe­ní toho­to veče­ra.

Do síně slávy

Nejprve byl Aliciou Keys, Big Boiem a Andre 3000 uve­den do roc­k’­n’rollo­vé síně slá­vy, aby v dub­nu téhož roku (2004), vydal des­ku „Musicology“ (ten­to­krát u Columbia Records), kte­rá zazna­me­na­la vel­ký úspěch a stej­ně tak tur­né k tomu­to albu, tak­též obdr­žel dvě Grammy za nej­lep­ší muž­ské živé vystou­pe­ní v kate­go­rii r’n’b (za píseň „Call my name“), byl i v nomi­na­ci na nej­lep­ší r’n’b album a pís­nič­ku. Album se tak sta­lo nako­nec komerč­ně (i v očích kri­ti­ky) úspěš­né; prv­ní od dob „Diamonds a Pearls“(1991).

V roce 2006 vydal album „3121“ s opět ero­ti­kou nabi­tým hitem „Black sweat“, dru­hým sin­glem je „Fury“. Album bylo komerč­ně ješ­tě lep­ší než před­cho­zí „Musicology“.

Stále byl jed­ním z nej­pro­duk­tiv­něj­ších a nej­pra­co­vi­těj­ších uměl­ců na svě­tě.

Detaily o článku Prince

• Jméno člán­ku: Prince
• Autor: Přispěvatelé Wikipedie
• Vydavatel: Wikipedie: Otevřená ency­klo­pe­die.
• Datum posled­ní úpra­vy: 21. 04. 2016, 17:33 UTC
• Datum pře­vze­tí: 21. 04. 2016, 17:43 UTC
• Trvalý odkaz: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Prince&oldid=13577659
• Hlavní auto­ři: Statistika edi­ta­cí strán­ky
• Identifikace ver­ze strán­ky: 13577659

Fotografie

Tento sou­bor pod­lé­há licen­ci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licen­ci 3.0 Unported