Star Wars: Poslední z Jediů | Star Wars: The Last Jedi

Poslední vel­ká fil­mo­vá udá­lost letoš­ní­ho roku. dlou­ho oče­ká­va­ný dru­hý díl nové tri­lo­gie z pře­da­le­ké gala­xie se dostá­vá dneš­ním dnem do čes­kých a slo­ven­ských kin a při­ná­ší dal­ší dob­ro­druž­ství Rey. Tentokrát je u kor­mi­d­la Rian Johnson, kte­rý v prů­bě­hu dokon­čo­vá­ní fil­mu dostal na sta­ros­ti i dal­ší tri­lo­gii fil­mů z pře­da­le­ké gala­xie, kte­ré budou násle­do­vat po devá­tém díle za něko­lik let. Jak tedy dopadla jeho pre­mi­é­ra ve svě­tě Hvězdných válek? A poda­ři­lo se mu zahnat tro­chu slab­ší dojmy ze spin-offu Rogue One? 

Osud rebe­lů v gala­xii je stá­le nejas­ný. Po zni­če­ní Republiky Prvním řádem se vydá­vá zby­tek Rebelů na zbě­si­lý útěk před pro­ná­sle­du­jí­cí let­kou, kte­rá vypá­t­ra­la jejich základ­nu a má v úmys­lu jed­ním úto­kem vyhla­dit zbyt­ky Rebelů jed­nou pro­vždy. Mezi tím se Rey (Daisy Ridley) po vypá­t­rá­ní Lukea Skywalkera (Mark Hamill) sna­ží pře­svěd­čit legen­dár­ní­ho mis­tra Jedi aby pomohl zasta­vit agre­siv­ní První řád vede­ný Nejvyšším vůd­cem Snokem (Andy Serkis). to ovšem nebu­de tak jed­no­du­ché, neboť Luke má dob­ré důvo­dy, proč se na dlou­hé roky scho­vá­val na kon­ci gala­xie...

Jedna věc se Poslednímu z Jediů upřít nedá. Rian Johnson se sna­ží s lát­kou jít tro­chu jiným smě­rem a i když sklouzá­vá něko­li­krát k podob­né recyk­la­ci jako posled­ně J.J. Abrams, nikdy to nepů­so­bí tak oka­tě. Jeho Star Wars půso­bí pře­kva­pi­vě odváž­ně jinak a přes­to důvěr­ně zná­mě. Problém je ovšem s tím, že i když někte­ré momen­ty půso­bí famóz­ně a fanou­šek u nich zaple­sá rados­tí, jiné táh­nou film nekom­pro­mis­ně ke dnu. Je to poměr­ně podob­ný pří­pad, jako loni Rogue One: Star Wars Story, v detai­lu mís­ty skvě­lá podí­va­ná, v cel­ku se člo­věk ovšem ne a ne zba­vit roz­pa­či­té­ho dojmu. A i když i ten­to­krát bude not­ná část pub­li­ka slin­tat bla­hem a vrnět rados­tí už z prin­ci­pu, fak­tem je, že osmá epi­zo­da na to být podob­ně kva­lit­ním dějo­vým pokra­čo­vá­ním jako bylo Impérium vra­cí úder pro původ­ní tri­lo­gii zkrát­ka nemá. Tady se totiž mís­ty dostá­vá­me až do úrov­ně dru­hé­ho dílu preque­lo­vé tri­lo­gie... 

I když totiž v někte­rých momen­tech zvlá­dá film před­vést půso­bi­vé momen­ty a roz­ví­jet dějo­vě tuhle pří­bě­ho­vou nástav­bu kla­sic­ké­ho pří­bě­hu tro­chu jiným a neo­če­ká­va­ným smě­rem, ne vše fun­gu­je tak jak by si asi tvůr­ci rádi přá­li. Navíc, Rian Johnson hned v něko­li­ka momen­tech až zby­teč­ně moc tla­čí na pilu, což ve výsled­ku nepů­so­bí jen jako sna­ha o distanc od pro­za­tím nato­če­ných dílů, jeho počí­ná­ní se mož­ná až nebez­peč­ně při­bli­žu­je napří­klad nedáv­ným Strážcům gala­xie. A to není úpl­ně ono. 

Příběhová frag­men­ta­ce pří­bě­hu do ve své pod­sta­tě tří sepa­rát­ních dějo­vých linek je poměr­ně osvě­žu­jí­cí díky jejich roz­lič­nos­ti, na kon­ci se ovšem člo­věk nemů­že zba­vit dojmu, že jejich pro­po­je­nost a vzá­jem­ná návaz­nost je mož­ná až tro­chu moc umě­lá a škro­be­ná. to ostat­ně pla­tí i o samot­ných posta­vách. Nově pří­cho­zí Kelly Marie Tran nebo Benicio Del Toro zvlá­da­jí zís­kat divác­ké sym­pa­tie cel­kem snad­no, pro­blém je, že nově zave­de­né posta­vy této série na podob­ně vrstve­ný pří­běh jed­no­du­še nema­jí (snad s výjim­kou Snokea, kte­rý díky vět­ší­mu pro­sto­ru zvlá­dá zapů­so­bit nesku­teč­ným způ­so­bem, pře­de­vším díky skvě­lé tri­ko­vé rea­li­za­ci této posta­vy). Vyloženě pak zamr­zí reduk­ce posta­vy admi­rá­la Huxe v kome­di­ál­ní figur­ku, kte­rou všich­ni vyu­ží­va­jí jako svo­ji rohož­ku. Když navíc tenhle díl tro­chu zvlášt­ním sty­lem adap­tu­je poje­tí síly a před­vá­dí nové věci,  nemo­hu říct, že bych sdí­lel nad­še­ní ostat­ních. Přístup hra­ni­čí­cí až s bana­li­za­cí celé­ho mytho­su o rytí­řích Jedi se nejen­že tak tro­chu vyme­zu­je pro­ti pře­de­šlým lát­kám rea­li­zo­va­ným v rám­ci toho­to uni­ver­za, on i mís­ty půso­bí i tro­chu směš­ně.     

Když se pak navíc při­dá ne zrov­na dob­ře zvlád­nu­tý závěr, je pak vlast­ně vyma­lo­vá­no. Chápu, že reži­sér chtěl udě­lat radi­kál­ní kro­ky a vydat se tak se sérií tro­chu jiným smě­rem (zvláš­tě pak po kri­ti­ce, jakou si vyslou­žil sed­mý díl), přes­to si úpl­ně nemys­lím, že tohle byla ta správ­ná vol­ba. Příběhově totiž tenhle celý téměř tří­ho­di­no­vý kolo­toč půso­bí spí­še tuhle naho­di­le, tuhle zase až moc umě­le a vykon­stru­o­va­ně až hrůza. 

Není to ovšem jen pro­blém s tím, jakým způ­so­bem se tu při­stu­pu­je k posta­vám a jakou šacho­vou par­tii s nimi reži­sér roze­hrá­vá. Je to i v samot­ném zpra­co­vá­ní. John Williams se v někte­rých momen­tech pouš­tí do půso­bi­vých moti­vů (jen tak z hla­vy mě napa­dá tře­ba marš vojá­ků v jed­né ze závě­reč­ných scén), jin­dy zase pře­svěd­či­vě recyklu­je a roz­ví­jí důvěr­ně zná­mé moti­vy pro tuhle sérii. Zkrátka člo­věk si díky jeho hudeb­ní slož­ce při­pa­dá jako doma, i když obje­vu­je v pod­sta­tě nový pří­běh. O to více zamr­zí fakt, že jak digi­tál­ní tri­ky, tak kame­ra Stevea Yedlina nejsou tím, co by si zaslou­ži­lo zrov­na moc chvá­ly. Jistě, něko­lik momen­tů kte­ré jsou půso­bi­vé by se tu našlo, napří­klad scé­ny ode­hrá­va­jí­cí se v kaju­tě Snokea pat­ří k tomu nej­lep­ší­mu co tenhle film nabíd­ne, vše ostat­ní ovšem zase tako­vá slá­va není. jis­tě, nelze upřít půso­bi­vost zpra­co­vá­ní loka­ce závě­reč­né­ho sou­bo­je, přes­to i v něko­li­ka­ná­sob­ně vět­ším měřít­ku nezvlá­dá tenhle sou­boj vykouz­lit ani zda­le­ka tak půso­bi­vou atmo­sfé­ru vojen­ské­ho kon­flik­tu, jako v pří­pa­dě sou­bo­jů v sed­mič­ce a ani zda­le­ka tako­vou, jako v pří­pa­dě Rogue One: Star Wars Story. 

Zamrzí obzvláš­tě to, že někte­ré tri­ky jsou pak na tak bíd­né úrov­ni, že dáva­jí vzpo­me­nout napří­klad na X-Men: Poslední vzdor (v jed­né z posled­ních scén s Rey). Jindy se zase kame­ra sna­ží svým sní­má­ním nabíd­nout komor­něj­ší a intim­něj­ší pohled na posta­vy, to ovšem pří­liš nefun­gu­je v této podo­bě a už vůbec sne s tak­to digi­tál­ním poza­dím. Je to zkrát­ka ško­da, kdy­by se tvůr­ci sna­ži­li tro­chu více zapra­co­vat na svém sdě­le­ní, mís­to toho se sna­žit nacpat Porgy do kaž­dé­ho dru­hé­ho tře­tí­ho zábě­ru, moh­lo to dopad­nout tro­chu jinak. 

Star Wars: Poslední z Jediů není ve výsled­ku špat­ný film, nejsou to ale pří­liš dob­ré Star Wars. Film kte­rý se roz­lé­tl za nový­mi obzo­ry pro tuhle sérii nezvlá­dl pře­svěd­čit a pře­de­vším v mno­ha momen­tech nudí. Hluchá mís­ta, mís­ty nepře­svěd­či­vé tri­ky a pří­běh, na kte­rý jeho posta­vy jed­no­du­še nema­jí. Přístup ke káno­nu jako slon v por­ce­lá­nu a pří­slib toho, že to příš­tě nijak dia­me­t­rál­ně odliš­né nebu­de. Nemá to totiž kdo táh­nout a Chewie to sám neod­hu­lá­ká.