Stephen King a jeho díla se těší velkému zájmu Hollywoodských producentů a není tedy divu, že jeho díla bývají často adaptována do filmové podoby. Filmové podoby, která nechává autora předlohy zpravidla velice klidným (pokud tedy nemluvíme o známé aféře ohledně Osvícení od Stanleyho Kubricka). Nyní se však po mnoha problémech, průtazích a změnách dostává do kin adaptace jeho magnum opus - Temná věž. Jak se povedla tahle dlouho očekávaná filmová událost, se kterou byly velké plány do budoucna? 
Osobně jsem se na tenhle projekt těšil. Ještě v době před několika lety, kdy rozmáchlou adaptaci plánoval J.J. Abrams a především pak o pár roků později, kdy adaptaci v podobě tří filmů a dvou televizních seriálů ve kterých by se objevil v hlavní roli Javier Bardem připravoval Ron Howard. Z toho ovšem nakonec také sešlo (především díky neskutečně finančně náročné produkci, do které se žádnému ze zainteresovaných studií nechtělo) a nám se nakonec dostala do kin kompletně překopaná verze pod taktovkou Nikolaje Arcela, chváleného dánského režiséra a scénáristy, pro kterého je tahle novinka zaoceánským debutem. Po projekci se ovšem jen těžko skrývají rozpaky, neboť na nějaké velkolepější plány si producenti budou po tomhle výsledku muset nechat zajít chuť.První co se totiž dere na mysl je totiž otázka, kde soudruzi z NDR udělali chybu. Jistě, Temná věž je vcelku podivnou podívanou, přeci jen něco z pera Stephena Kinga asi nebude úplně normální, nejsem si ovšem jist, zda-li ta podivnost je vlastně smysluplná. Děj se totiž odehrává ve světě, který není úplně nějak výrazněji představen divákům netknutým předlohou (tedy i můj případ), zároveň si ale myslím, že pro fanoušky obsáhlé knižní předlohy bude tento přístup k látce příliš jednoduchý, přímočarý a povrchní. Tak totiž přijde film i běžnému divákovi. Arcel se totiž nějak výrazně nepouští do samotného vyprávění a či odkrytí příběhu jednotlivých postav, spíše jen rámcově vymezí jednoduše některé postavy a o několik dílčích a nepříliš významných dějových událostí dále se na plátně rozsvítí jméno režiséra a film dospěje do finiše. Pokud tedy čekáte nějaký velkolepější příběh či alespoń zajímavě odvyprávěnou rutinu, dostaví se výrazné zklamání.
Není totiž moc co si z filmu odnést. Pistolník Roland v podání Idrise Elby i skoroďábel Walter v podání Matthewa McConaugheyho sice skýtají potenciál, ten se ovšem ani z půle nepodaří naplnit. Jsou víceméně zredukováni na odříkávání prázdných frází které jednoduše postrádají náboj i život. Strnulý příběh bez jakékoliv hloubky bohužel tentokrát nepodrží ani akce, která je zaprvé nepříliš zdatně natočená a možná až příliš „videoherní“ na to, aby do filmu sedla. chápu, že by Roland měl být neskutečný badass a Muž v černém děsivě mocný magič, v tomhle podání to ale úplně neberete. McConaughey z toho vychází poměrně lépe, jelikož jeho postava má alepoň část scén, kdy nepůsobí úplně mimo mísu a sám herec si svůj part očividně užívá, přesto to není ve výsledku něco, proč byste na film chtěli vyrážet. A to je zatraceně škoda.
Temná věž je tak po letech čekání docela nepěkný průšvih, který bude jen marně hledat svoje fanoušky. Pro obyčejného diváka se jedná o poměrně podprůměrne odvyprávěný příběh bez náboje, který stihne skončit dřív, než se vlastně rozjede. Pro fanoušky předlohy si myslím, že se jedná o hodně zjednodušenou verzi původního příběhu, ke které si budou jen těžko nacházet cestu. To co je ovšem stejné pro dva tábory je fakt, že po x letech ve vývoji není Temná věž ničím víc, než jen po všech ohledech hodně průměrným mixem sci-fi a temné fantasy, který moc nefunguje. Vyložený průser to není, důvody k radosti ale budete hledat jen těžko.
Ambice střídá zklamání. Velkolepé plány jsou ta tam a zdá se, že i po právu. To co mělo být velkolepou filmovou událostí končí jako docela průměrný a povrchní mix fantasy a sci-fi, který skončí dříve, než začne být zajímavý. Slušné obsazení to i přes potenciál zachránit nezvládá. Vyložený průšvih se nekoná, nic zásadního ovšem také ne.
30% Sci-fi
40% Podivná nuda
Temná věž
