Načítám počet zobrazení...
Autorka: Claire Frost
Překlad: Dagmar Kalová
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání v ČR: 2020
Počet stran: 328
ISBN: 978-80-271-2864-8
Anotace:
Bell se horko těžko vzpamatovává z rozchodu s dlouholetým partnerem. Na prahu čtyřicítky si po desetiletém vztahu neumí budoucnost bez Colina představit, cítí se sama, bojí se, že si s novou situací neporadí. Po večerech pospává před televizí a na Instagramu sleduje pohádkový život jiných. Z letargie se ji snaží vytrhnout energická kamarádka Suze i sestra Cosette. Po čase si Bell dodá odvahy, zavítá do místního komunitního centra a přihlásí se do kurzu fotografování. Ukáže se, že někteří účastníci si od kurzu kromě znalostí slibují ještě něco – doufají, že zde najdou přátele, protože ve svém okolí nikoho blízkého nemají. Bell je snad z nejhoršího venku. Jenomže pak přijde další rána. Bývalý partner hodlá prodat dům, kde společně žili. Aby mohla v domě zůstat, bude se muset zadlužit a Colina vyplatit. A právě tehdy v komunitním centru potká svou oblíbenou instagramovou hvězdu Millie…
Millie je dítě štěstěny. Od života dostala všechno, po čem lidé obvykle touží. Je mladá a krásná, má roztomilého pětiletého syna, spoustu přátel, obléká se do nejlepších značek, může si dovolit luxusní dovolené… Vede prostě nádherný, bezstarostný život, tím si je Bell jistá – vždyť hltá všechny její příspěvky na Instagramu. Ale je to skutečně tak? Je Milliina realita opravdu tak super, jak Bell usuzuje z příspěvků na sociálních sítích? Nebo mají obě ženy společného víc, než se zdá?
Bell je třicet devět a právě se vzpamatovává z rozchodu s Colinem, se kterým žila deset let. Není to právě jednoduché, přestože jejich vztah dávno nehýřil vášní ani romantikou. Z apatie se ji snaží vytáhnout kamarádka a kolegyně z práce v jednom Suze. Časem začne Bell chodit do místního komunitního centra plavat a do fotografického kurzu. V kurzu nejen, že se naučí spoustu nového, což využije později i ve své práci, ale především potká úžasnou partu přátel a s nimi i Bena, nezadaného, sympatického čtyřicátníka. A vypadá to, že Bell se Benovi velice zamlouvá. Bell si však drží odstup. Do toho všeho řeší problémy s domem. Buď svého bývalého Bell vyplatí nebo se dům prodá a peníze rozdělí. Jenže Bell dům miluje a nechce se ho vzdát.
Při návštěvě bazénu v komunitním centru potkává Millie, známou hvězdu z Instagramu. Ve skutečnosti však nevypadá tak dokonalá a „úžasná“ jako na fotkách ve feedu. Je to sympatická, milá, mladá žena, matka malého rošťáka se spoustou svých soukromých starostí. Což samozřejmě instagram neukazuje.
Ano, Millie... třicítka, která žije sama se synem Wolfem. Otec jejího syna, populární fotbalista, se do výchovy moc nezapojuje. Wolf však otce zbožňuje a Millie se tedy snaží být tolerantní. Denně publikuje na Instagram fotky ze svého života. Ze svého života v uvozovkách. Neváhá si koupit šaty, vyfotit se v nich, fotografii vystavit a šaty vrátit. Vše musí být dokonalé, nesmí přijít o své sledující. Není to jen rozmar či ješitnost, z Instagramu jí jde příjem a ten potřebuje pro svého syna. Rozhodně si nežije nad poměry, naopak počítá každou korunu, kterou vydá navíc. Na sociálních sítích však vyhlíží jako bezstarostná, sebevědomá matka, která má všechno a žije záviděníhodný, dokonalý život. Bell, se kterou se seznámí díky synově vodní zálibě, jí však postupně nasměruje malinko jiným směrem. Více reálným. a kupodivu to funguje.
Moje super NErealita je velice příjemné počtení. Příběh nám ukazuje, jak velký rozdíl je mezi pozlátkem sociálních sítí a realitou života. Možná by si ji měli přečíst všichni, nebo spíš všechny ty, které žijí více instagramovým světem než opravdovým životem. Ať už z pozice populárního influencera či zapálené fanynky. Na Instagram populární hvězdy zveřejňují to, co chtějí jejich fanoušci vidět. Ale je to opravdu tak? Toužíme opravdu jen to po pozlátku, po té, někdy až neuvěřitelné dokonalosti? Nebude nám sympatičtější člověk, který se nebojí ukázat i nějakou svou slabinu, nedokonalost, prostě všední realitu?
Příběh rovněž poukazuje na potřebu a sílu přátelství. Sami jsme často ztracení, cítíme se bezmocně. Přitom někdy stačí se jenom svěřit a uleví se nám. Ale k tomu potřebujeme přátele, kterým můžeme věřit, kteří nás vyslechnou a podrží v těžkých situacích. A pokud to budou příště potřebovat oni, podpoříme je naopak my.
Kniha se četla velmi dobře, obě ženské postavy byly sympatické, uvěřitelné, docela ráda bych se s nimi potkala. Přestože mezi nimi byl desetiletý věkový rozdíl, vůbec jsem to nepociťovala. Bell bych celou dobu hádala méně let.
Pokud máte chuť na milou oddechovku s příběhem, jež vám kromě příjemně strávených chvilek nad řádky i něco podstatného předá, určitě po knize sáhněte.
O autorce:
Claire vyrostla v Manchesteru jako prostřední ze tří sester. Protože se vždycky chtěla věnovat psaní, začala po absolvování klasických studií na Univerzitě v Bristolu pracovat pro různé časopisy. Posledních deset let působí jako asistentka šéfredaktora v The Sun on Sunday v rubrice Fabulous a mimo jiné zde má na starosti knižní recenze. Většinou ji najdete u pracovního stolu pod hromadou knih, které čekají, až si je přečte.
Hodnocení: 84%
Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Cosmopolis. Knihu zde můžete zakoupit.
