Rubrika: Filmové recenze

Nejlepší film roku a oce­ně­ní na Berlinale si při­psal turecko-německý film Proti zdi. Jde o doce­la drs­ný pří­běh o neob­vyk­lém sou­ži­tí dvou turec­kých při­stě­ho­val­ců v Německu.

Je snad­né psát recen­zi na titul, kde se horeč­ně vyprázd­ňu­jí zásob­ní­ky pis­to­lí, stej­ně tak je leh­ké roz­plý­vat se nad pro­pra­co­va­nos­tí ani­mo­va­ných pohá­dek a kri­ti­zo­vat něco, kde je špat­ně úpl­ně všech­no....

Jednou jsi dole a jed­nou naho­ře. V dneš­ní době nikdy nevíš, jak dlou­ho se ješ­tě udr­žíš na svém tep­lém mís­tě v pěk­né kan­ce­lá­ři. Taky si roz­hod­ně nemys­líš, ze když ti...

Pokračování úspěš­né­ho horo­ru Kruh je tady. Stejně jako prv­ní díl je i ten­to nato­čen pod­le japon­ské před­lo­hy. Na dvoj­ce je ale zají­ma­vé to, že jí reží­ro­val Hideo Nakata, jehož dílem...

Lars von Trier sice pochá­zí (z fil­mo­vé­ho pohle­du) z rela­tiv­ně nevý­znam­né­ho Dánska, ale jeho jmé­no již půso­bí jako punc kva­li­ty. Von Trier však není jedi­ným Dánem, kte­rý točí dob­ré fil­my....

I když Purpurové řeky odbor­ná kri­ti­ka vět­ši­nou str­ha­la a neby­ly nijak zvlášť úspěš­né, stej­ně se do kin dosta­la i dvoj­ka. Naschvál jsem pou­žil výraz „odbor­ná kri­ti­ka“, pro­to­že jis­tě najde­te spous­tu...

Ray je dosud nevy­prá­vě­ný pří­běh dra­ma­tic­ké­ho osu­du ame­ric­ké hudeb­ní legen­dy, jehož vzni­ku před­chá­zel pat­nác­ti­le­tý sběr mate­ri­á­lu a sle­do­vá­ní Rayovy tvor­by uzná­va­ným fil­ma­řem Taylorem Hackfordem.

Von Trierův muzi­kál, respek­ti­ve film s muzi­ká­lo­vý­mi prv­ky, je pro mě snad nejde­pre­siv­něj­ším fil­mem, kte­rý tenhle dán­ský reži­sér nato­čil. Asi to u Triera ani neo­če­ká­vá­te, ale radě­ji vám stej­ně dopo­ru­čím,...

Paparazzi - to je chlap (vět­ši­nou), kte­rý strá­ví celou noc na stro­mě až mu mrz­ne zadek jen pro­to, aby vás vyfo­til v co nej­chou­los­ti­věj­ší situ­a­ci. Teda ne vás, ale samo­zřej­mě...

Neodolatelná kome­die, kte­rá mě dosta­la.

Jste váleč­ný vete­rán, na jed­no oko nevi­dí­te a dru­hé nemá­te, svo­je jmé­no sly­ší­te až napo­tře­tí a za pou­ži­tí mega­fo­nu a na chuť stra­vy v pev­něj­ším sku­pen­ství než teku­tém už jen...

Tomáš Vorel se nos­tal­gic­ky vra­cí k Pražské pět­ce a vysí­lá „němou“ rodin­ku do boje s nástra­ha­mi svě­ta. Groteska Skřítek je poně­kud expe­ri­men­tál­ním poči­nem, ve kte­rém však expe­ri­men­tál­nost nepře­sa­hu­je rozum­né meze...