Sandman

Existuje svět, kam se lidé dosta­nou, jenom když zavřou oči a usnou – říká se mu Snění. A Pán snů Sandman (Tom Sturridge) tam umí zhmot­nit nej­hor­ší noč­ní můry a před­sta­vy. Když Sen neče­ka­ně pad­ne do zaje­tí, ve kte­rém strá­ví sto let, vyvo­lá jeho nepří­tom­nost dlou­hou řadu udá­los­tí, kte­ré navždy pro­mě­ní svět spí­cích i bdí­cích. Sen se pro­to vydá­vá na puto­vá­ní mezi svě­ty i v čase a napra­vu­je chy­by, kte­ré udě­lal za dobu svo­jí dlou­hé exis­ten­ce, musí zno­vu pro­zkou­mat, kdo je pří­tel, a kdo nepří­tel, a pozná­vá taky nové bytos­ti – ať už kos­mic­ké nebo ze svě­ta lidí...

Adaptování komik­su Sandman Neila Gaimana před­chá­ze­la dlou­há ces­ta, kdy se napo­sle­dy chtěl fil­mo­vé adap­ta­ce cho­pit herec Joseph Gordon-Levitt, kte­rý chtěl film nato­čit ihned po svém režij­ním debu­tu Don Jon z roku 2013 a cho­pit se při­tom i hlav­ní role. Přesto až v roce 2022 defi­ni­tiv­ně dochá­zí k adap­to­vá­ní popu­lár­ní­ho komik­su, nako­nec ovšem v podo­bě 10-dílného seri­á­lu pro Netflix, kdy se na tvor­bě podí­lel i samot­ný Gaiman. I díky tomu tak ve výsled­ku zůstá­vá výsled­ný seri­ál poměr­ně věr­ný komik­so­vé před­lo­ze, kte­rý má ovšem poten­ci­ál k Gaimanově dílu dostat novou základ­nu fanouš­ků. I díky fak­tu, že prv­ních 10 epi­zod zpra­co­vá­vá pou­ze prv­ní dva svaz­ky Gaimanova komik­su, kdy jich zbý­vá ješ­tě něko­lik (kon­krét­ně 8) pro pří­pad­né pokra­čo­vá­ní. Vyplatí se ovšem od seri­á­lo­vé­ho Sandmana čekat dal­ší nášup?

Dle Gaimanovy tvor­by již vznik­li adap­ta­ce jako Hvězdný prach Matthewa Vaughna či Koralína a svět za tajem­ný­mi dveř­mi a dle reak­cí fanouš­ků Gaimanovy tvor­by jich vět­ši­na z nich zůstá­vá vel­mi spo­ko­je­ná. Což ovšem auto­ma­tic­ky nezna­me­ná, že by Sandman nut­ně nemohl oslo­vit ty, kte­ří se Sandmanem ješ­tě žád­nou zku­še­nost nema­jí. Sandman již od počát­ku upou­tá napří­klad svou vizu­ál­ní sty­li­za­cí, kte­rá se vel­mi věr­ně pokou­ší napo­do­bit sty­li­za­ci své komik­so­vé před­lo­hy. Výsledný seri­ál se poté sna­ží igno­ro­vat pojít­ka původ­ní před­lo­hy na svět DC Comics (napří­klad mís­to Johna Constantinea tak dora­zí Johanna Constantine), přes­to doká­že před­sta­vit dosta­teč­ně zají­ma­vý svět a pro­ta­go­nis­tu, se kte­rým by se klid­ně ješ­tě ten něja­ký čas strá­vit dal.

Seriál doká­že přes­ně evo­ko­vat to fas­ci­nu­jí­cí na Gaimanově tvor­bě, tedy ono kre­a­tiv­ní zapo­je­ní mno­ha mýtic­kých a fan­tas­tic­kých prv­ků, kte­ré by v kdeja­kém svě­tě moh­li něko­mu pře­růst přes hla­vu, Gaimanovo kom­bi­no­vá­ní fan­tas­tic­kých postav či křes­ťan­ských figur ovšem k tako­vé­mu bodu nikdy nedo­spě­je. Je to roz­hod­ně svě­ží komik­so­vá adap­ta­ce, kte­rá doká­že někte­rý­mi výje­vy šoko­vat a při­tom doká­zat, že nej­spíš exis­tu­je důvod, proč se tolik lidí pokou­še­lo o adap­to­vá­ní Sandmana a nej­spíš exis­tu­je i pra­vý důvod, proč se muse­lo čekat tak dlou­ho. Je totiž oči­vid­né, že Sandman není lát­kou, kte­rá by se dala adap­to­vat tak snad­no a při­spě­ní Gaimana spo­lu­tvůr­cům seri­á­lu Davidu S. Goyerovi a Allanovi Heinbergovi nej­spíš při­nes­lo to správ­né ovo­ce.

Látka, kte­rá měla pověst nemož­nos­ti adap­to­vá­ní, se může spo­lé­hat pře­de­vším na vel­mi solid­ní cas­ting stě­žej­ních rolí. Takový Tom Sturridge je jako Morpheus sice poměr­ně solid­ní, zají­ma­věj­ší je to ovšem u zce­la jiných rolí. Fenomenální je napří­klad Boyd Holbrook v roli Corinthiana, kte­rý se po del­ší době koneč­ně opět dočká­vá výraz­něj­ší role. Za zmín­ku ovšem sto­jí i David Thewlis v roli Johna Dee, Gwendoline Christie v roli vlád­ce pekel Lucifera a v rám­ci hla­so­vých rolí tře­ba Mark Hamill, jehož feno­me­nál­ní hlas je ade­kvát­ně vyu­žit pro ztvár­ně­ní posta­vy jmé­nem Mervyn Pumpkinhead, stej­ně tak skvě­lý hla­so­vý pro­jev podá­vá i Patton Oswalt v roli Morpheova havra­na Matthewa. Celý cas­ting je ovšem vel­mi solid­ní (napří­klad i super Charles Dance či výteč­ný Stephen Fry) a z výraz­něj­ších rolí nako­nec nej­víc nefunkč­ně půso­bí snad jen Jenna Coleman v roli Johanny Constantine.

Za 10 epi­zod se před­sta­ví mno­ha zají­ma­vých postav, na kte­rých celé vyprá­vě­ní sto­jí. Na seri­á­lu je svě­ží, že vlast­ně nesvá­dí k žád­né vel­ko­le­posti, ale více­mé­ně před­sta­vu­je filo­zo­fic­ké hlou­bá­ní do smys­lů živo­ta, smr­ti či věč­nos­ti. Přitom všem ovšem pořád seri­ál půso­bí dosta­teč­ně vel­ko­le­pě a nej­víc zamr­zí, že seri­á­lu v epi­zo­dách 7-9 tro­chu dojde dech, aby si nako­nec seri­ál napra­vil repu­ta­ci finál­ní epi­zo­dou. Tři slab­ší epi­zo­dy přes­to sym­pa­tic­ké poci­ty z celé­ho seri­á­lu dva­krát nesní­ží.

Sandman je pořád seri­ál s poměr­ně výraz­ný­mi pro­dukč­ní­mi hod­no­ta­mi, přes­to poměr­ně výraz­ně sto­jí na dia­lo­zích a i pro­to se je při sle­do­vá­ní vypla­tí sle­do­vat. V jis­tých momen­tech poté seri­ál doká­že i správ­ně dojmout, v jis­tých momen­tech je ovšem sna­ha o emo­ci­o­nál­ní líz­nu­tí více­mé­ně zby­teč­ná. Přesto seri­ál doká­že dostát pověs­ti komik­so­vé před­lo­hy a obhá­jit si tak počet­nou fanouš­ko­vou základ­nu. Pokud se navíc seri­ál dočká pro­dlou­že­ní, v pří­pa­dě udr­že­ní si stej­né kva­li­ty roz­hod­ně bude o co stát.....

Trailer:

Verdikt: 4 z 5

---

---