Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Je to už neuvěřitelných 26 let, kdy poprvé nelítostný vrahoun Ghostface naháněl čtveřici teenagerů (Marlon Wayans, Shawn Wayans, Anna Faris, Regina Hall), kteří byli příliš mimo na to, aby se jím nechali zavraždit. A protože je od té doby nedostaly ani žádné civilizační choroby, strasti dospělosti či nějaké jiné, bezejmenné svinstvo, dožili se úctyhodného věku. Ten jim však vůbec nebrání v tom, aby se s obrovskou chutí nepustili do dalších hororových předělávek, remaků, prequelů, sequelů, spin-offů, hororů uměleckých i pokleslých, duchařských i vyvražďovacích. Unesli je, zneužili, vykuchali a vypustili zpět do volné přírody, tedy na filmové plátno. Vznikl z toho film, který překračuje všechny červené linie a za svého největšího nepřítele považuje korektní humor...
Série Scary Movie se v letech 2000–2013 dočkala celkem pětice filmů. Za prvními dvěma díly série, parodující (nejen) hororové hity, stáli bratři Marlon, Shawn a Keenen Ivory Wayansovi, kvůli tvůrčím sporům se ovšem zbylé tři díly musely obejít bez jejich účasti. Třetí a čtvrtý film alespoň mohl počítat s účastí stálic Anny Farris a Reginy Hall, pátý film již nicméně nemohl počítat ani s jejich účastí a snadno se tak mohlo zdát, že je této sérii konec. V době, kdy je Hollywood plný návratů, ovšem nevyhnutelně muselo dojít i na šesté Scary Movie. Ten do kin přichází 26 let po premiéře původního filmu a speciální je také tím, že se vrací bratři Wayansovi. Marlon a Shawn se vrací nejen jako herci, ale spolu s Keenenem Ivorym a jejich synovcem Craigem se také chopili scénáře. Režie se pak ujal Michael Tiddes, který spolu s Wayansovými natočil spíše nevydařené parodie, jako dvojici filmů Pár nenormálních aktivit či Padesát odstínů černé. Zrovna velké naděje tak šestý film nevyvolával. A možná proto ani tak moc nezabolí, že se zázrak skutečně nekoná.
První Scary Movie si bralo základ především z prvních dvou dílů Vřískotu a původního Tajemství loňského léta, šesté Scary Movie naopak čerpá z pátého Vřískotu. I proto se může vrátit oblíbený záporák Ghostface, jenž se v parodické formě stal prakticky stejně ikonickým jako jeho předobraz ze série Vřískot. Design navrátivší Anny Farris v roli Cindy Campbell, který evokuje Jamie Lee Curtis z nové trilogie Halloween, by pak naznačoval, že si nové Scary Movie utahuje nejen z návratu Vřískotu, ale i všech ostatních návratů po letech. Stará generace tak potkává novou generaci protagonistů, šesté Scary Movie navíc může těžit i z toho, že v období mezi pátým a tímto filmem vzniklo spousta výrazných hororů – mnozí tak pochopí více či méně výrazné pomrkávání na Longlegs, Uteč, Hříšníky, Hodinu zmizení, Substanci, Terrifiera, M3GAN a další (nejen) hororové filmy.
Zrovna u této série pak moc nezáleží na kontinuitě, i proto se mohou vracet nejrůznější známé postavy z původního filmu se svými starými hláškami. Přemýšlet nad tím, jak na sebe jednotlivé filmy navazují, u značky Scary Movie prostě nemá smysl. Když na to kašlou tvůrci, těžko si z toho může dělat hlavu divák. Postavy se tu navíc za pochodu chovají tak nějak meta a komentují, že jde o filmovou franšízu, ve které hrají. Občas někdo někomu vyčte, že hrál i ve trojce a čtyřce bez účasti Wayansových, občas někdo pomrkne na to, že je tohle prostě jen pitomá parodie, nad kterou by bylo snad hříchem přemýšlet. Šesté Scary Movie by nicméně pořád mělo být v první řadě vtipným filmem. A i když má zdánlivě v rukávu jednu dost silnou zbraň, neumí ji používat. Spíše ji vlastně tak nějak nepoužívá vůbec.
Už od počátku kampaně se tvůrci začali jasně vymezovat proti cancel culture. Je to často diskutované téma a tvůrčí úmysl Wayansových v tomto ohledu působí jako jistá forma populismu. Cílí přesně na ty, kteří dnes za vším vidí „woke kulturu“ a „vyměknutost“. V kampani jste dokonce mohli najít náznaky toho, že se šesté Scary Movie pasuje na film, který zruší kulturu rušení... Akorát, že vůbec! Dle Marlona Wayanse, který se také vrací jako ikonický Shorty, tvůrci chtěli primárně navázat na styl prvních dílů, které si dělaly legraci ze všeho a ze všech bez ohledu na politickou či společenskou příslušnost. Šestka by tak v ideální představě Wayansových měla být jakousi satirou mířící na všechny – na bílé, černé, heterosexuály i sexuální menšiny, voliče Republikánů i Demokratů. Aby nicméně mohlo šesté Scary Movie vůbec mít takové ambice, muselo by nejdříve disponovat ostrou municí. A tu nemá.
Kampaň šestého Scary Movie prostě slibuje příliš velké věci, na které v tomto filmu nikdo nemá odvahu. V marketingu se chvástá, jak chce zrušit cancel culture, ve finále se ovšem bojí jí sotva ukázat prostředníček. Vtipy na homosexuály, transsexuály i „sněhové vločky“ působí přežitě. Šesté Scary Movie vlastně chvílemi vůbec nepůsobí jako film z roku 2026, ale jako snímek, jenž ideologicky zamrzl ještě nějakých 15 let zpátky. Velkou roli v tom nejspíše hraje i snaha co nejvíce se přiblížit původnímu filmu, jehož součástí jsou nicméně i po letech fungující gagy, které po letech fungují i díky tomu, že spousta z nich nebyla tlačena na sílu. Parta bratrů si prostě na přelomu století natočila parodii na slashery, kultovní podívaná se z ní následně stala jen tak mimochodem. Wayansovi už tady nicméně moc dobře znají řeku, do které se vracejí. A možná v tom tkví potíž.
Z šestého Scary Movie chvílemi pramení až lenost. Jeden příklad za všechny – v pátém a šestém Vřískotu si zahrála Jenna Ortega postavu Tary Carpenter. Ortega se následně stala velmi populární díky roli Wednesday ve stejnojmenném seriálu, v šestém Scary Movie je tak postava Tary Carpenter nahrazena postavou jménem… Tuesday. V čem je vtip? V ničem, v tom to hasne. Celkově je pak naivní očekávat, že si postavy projdou nějakým vývojem. Ray v podání Shawna Wayanse stále bojuje se svou homosexualitou, aby z toho mohl být humor na gaye, Doofy Gilmore se vrací, i když práce s jeho postavou vůbec nedává smysl (Wayansovi v podstatě podkopávají závěr prvního filmu, jenž si utahoval ze závěru filmu Obvyklí podezřelí, ale nějak se tam prostě ten vtip na McDonalda Trumpa vejít musí), spousta postav se pak zdánlivě vrací jen proto, aby si někdo mohl utahovat z jejich malého přirození či faktu, že jsou staří a potřebují fyziognomickou úpravu (nějak se tam ta parodie na Substanci vkrást musí!). A přitom si Wayansovi tak nějak utahují ze streamování, OnlyFans a všeho možného... ale nikdy to není extra vtipné. Spousta gagů tu působí dojmem, že se jede na první dobrou, což platí i o hereckých výkonech. Ano, od parodie nejspíše nikdo neočekává herecké výkony, přesto je tu přehrávání a pitvoření i na poměry žánru až příliš.
Postrádá šesté Scary Movie kreativní sekvence? To se tak úplně říct nedá, protože je tu alespoň část, která těží z úspěchu jednoho nepravděpodobného netflixovského hitu a pracuje s ním poměrně zábavně. Paradoxně nejzábavnější by nicméně šesté Scary Movie mělo být v momentech, kdy je již naprosto meta a stát se prakticky může cokoliv... přesto to působí, jako by sami tvůrci nevěděli, co si počít. Ze všech dílů série (včetně tak nějak nezapadající pětky) působí šesté Scary Movie nejvíce jako sbírka skečů, které někdo musel sestříhat do celovečerní podoby. Srovnání se Saturday Night Live by však možná bylo vůči SNL až příliš kruté. Už jen proto, že skeče ze Saturday Night Live jsou dodnes velmi oblíbené a dokážou pobavit. V sále plném novinářů byste byť jen drobná uchechtnutí napočítali na prstech jedné ruky.
Bylo by naivní tvrdit, že jsou bratři Wayansovi jakýmisi reprezentanty afroamerického publika, které by mělo být podle nich házeno do jednoho pytle. Wayansovi o Afroameričanech jako celku vypovídají podobně jako Robert Fico nevypovídá o všech Slovácích. Jsou to nicméně právě Afroameričané, na které Wayansovi cílí v první řadě. Ti, kteří se zasmějí tomu, že si bílý muž posteskne, že mu ICE (Imigrační a celní úřad USA) zatkne všechny pro něj pracující nelegální přistěhovalce, či tomu, že jsou všichni bílí rasisti. Jedna z prvních vět, která v tomto filmu padne, si dokonce dovolí tvrdit, že diváci Wayansových komedií nejsou nejostřejší tužky v penále. V tomto ohledu nicméně pořád platí, že by vlastně nebylo nic špatného na tom, že šesté Scary Movie postrádá cosi jako sofistikovaný humor („nikdo se tomu nesměje, ale bílí si pak připadají chytří!“). Horší je, že ani ten pitomý humor není ve většině momentů vtipný.
Vtipných momentů má první Scary Movie pořád dost, přitom by ho většina pořád označila za humor buranský. Humor nicméně často pramenil i z toho „je to tak pitomé, až je to vtipné“. U šestého filmu často platí jen ta první půlka. U původních filmů ze Scary Movie se alespoň hravě pracovalo s tím, že se vykrádají známé scény z filmů, ze kterých si tvůrci utahují – ze Vřískotu v prvním filmu či série Saw ve čtvrtém filmu. Tady prostě máte někoho, kdo vypadá jako Nicolas Cage v Longlegs. Nebo někoho, kdo vypadá jako Octavia Spencer v Mámě. A pak se za pochodu vykrádá schéma Vřískotu 5, ovšem vyloženě nenápaditě. Z letargie tak nejspíše leckoho probudí alespoň úplné finále, které sice vyvolává pocit, že už Wayansovi projevují vyloženou tvůrčí recesi a ze série Vřískot, jenž je postaven na práci s hororovými klišé, si vzali ty nejhorší poznámky.
Jistě, pořád jde o parodii, to ovšem neznamená, že by u ní měl tvůrčí tým rezignovat. Tvůrci se vlastně ani snažit nemusí, protože hravá kampaň film prodá sama. Především i proto, že chytře využívá alespoň tak nějak funkční gagy – a nejspíše úmyslně vynechává všechny ty nefunkční a vyloženě trapné momenty. Pořád je nejspíše pravděpodobné, že se někomu šesté Scary Movie trefí do vkusu – pokud tedy nezačnete mít rychle dost vtipů o uspokojování penisů, análních kolících a podobných. Největší hvězdou je ve finále Ghostface – ten se díky své masce alespoň nezvládne trapně pitvořit a většinou zvládne pár svých gagů a hlášek prodat. Shorty se nicméně docela vyčerpal. S Cindy ani Brendou se moc zajímavých věcí neděje, to pak nakonec platí i o nové generaci „hrdinů“... i když v tom možná tak trochu je vtip. Jen to nicméně spíše umocňuje to, jak ani sami Wayansovi netuší, jak přesně k tomuhle návratu přistoupit. Nasadit oprášené boty pořád teoreticky jde, v první řadě vám ovšem musí padnout. A to tady tak úplně nevychází.
Před pár měsíci šlo dohledat články a meme o tom, že nová generace diváků je „uražená“ ze šestého Scary Movie, protože už v traileru se humor těžil z moderních kulturních témat – konkrétně z debat o zájmenech. Realita je nicméně taková, že problém Scary Movie 6 není v tom, že by šlo o urážlivý film – jde o nevkusný film. Ten film není ani ostrý, ani vtipný. Mnoho diváků spíš už tehdy tvrdilo, že nejde o urážlivý vtip, ale o zastaralý internetový meme z půlky minulé dekády. Problém tak podle nich nebyl v tom, že by byl vtip příliš ostrý, ale že už není moc originální. Z moderních hororů, influencerů, TikTok kultury nebo generace Z by si střílet šlo, v drtivé většině případů jsou to přeci jen snadné cíle. V první řadě si to ovšem chce ujasnit, jak přesně chce do něčeho takového střílet a jak moc to bude v akci fungovat. Na něco takového se tu očividně rezignovalo – a šesté Scary Movie je tak většinu času bolestivé znovushledání s franšízou, která mohla být ve svém vrcholném období přeci jen alespoň tak nějak relevantní. Nyní ovšem přichází s křížkem po funuse. Šestý film má pramálo důvodů, které by návrat této značky opodstatňovaly. Komerční hit to pravděpodobně bude a jeho humor teoreticky může na mnohé zabrat. Přelomová parodie se ovšem nekoná – na téhle by se naopak mohl zub času podepsat až brutálně nemilosrdně.
Šesté Scary Movie je návratem, který sice na papíře dává smysl, ale v praxi postrádá jakýkoli důvod k existenci. Wayansovi se vrací k sérii, kterou kdysi pomohli definovat, jenže tentokrát už nepůsobí jako autoři, kteří si dělají legraci ze všeho kolem sebe, ale spíš jako tvůrci, kteří se snaží zopakovat dávno fungující recept bez jasného nápadu, jak ho znovu oživit. Výsledkem je film, který se neodvažuje být dost ostrý, aby byl skutečně satirický, ani dost vtipný, aby fungoval jako čistá parodie. Místo návratu ke kořenům tak vzniká spíš vyčpělá variace na ně, která sice občas připomene, proč byla značka Scary Movie kdysi populární, ale zároveň neustále ukazuje, proč už její vrchol zůstal nenávratně v minulosti. Zázrak se nekoná – a tentokrát ani není úplně jasné, jestli se o něj někdo opravdu pokoušel...
(4,91 z 5)