Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Ve čtvrtek 9.února začal v Praze v kině Lucerna festival Severská filmová zima, kde mohou diváci až do 15.února shlédnout nejzajímavější filmové snímky ze severu.
Slavnostní večer zahájil moderátor s humorem, porovnal českou zimu se severskou a s zmínil, že se jedná opravdu severské filmy, které jsou poznat již z názvů: Dvě noci do úsvitu, Tak už mě sakra polib, pitomče, ad.
Prvním hostem, který přijal pozvání na festival, byl zástupce Norského velvyslanectví, pan Vegar Andreassen. Ten v krátkém proslovu vyjádřil potěšení, že mají čeští diváci zájem o severskou kinematografii, a podotknul, že je to možná tím, že se produkují stále lepší a kvalitnější filmy a také dobrou organizací festivalu a promotéry. Festival probíhá nejen v Praze, ale filmy se promítají i v dalších 12 českých městech. Dále zmínil, že Skandinávie není jenom temnota a deprese, ale že jsou tam i pozitivní věci, veselí lidé a témata jsou velmi často univerzální. Úvodní snímek festivalu, Norský dům, je pak o velmi aktuálním tématu, o uprchlících. Lidé jsou konfrontováni s dilematem, jak se postavit k migraci, kolik uprchlíků přijmout, jak zajistit vše, co potřebují. U tohoto tématu se pak setkávají dvě věci – humanitární přístup versus bezpečnost.
Dalším hostem, který přišel na zahájení, byl režisér filmu Norský dům Jan Vardøen. Na začátku rozhovoru se zmínil, že je v Praze poněkolikáté, že miluje místní architekturu, jídlo a pivo. Diváky seznámil s tématem filmu – uprchlíci v Evropě, poděkoval ředitelce festivalu za organizaci, a jak se o něj všichni starají a těšil se na besedu s diváky po promítnutí filmu.
Na závěr úvodní části pak festival oficiálně zahájila ředitelka festivalu paní Lenka Bazinková a následovalo promítání filmu Norský dům.
Na besedě, která následovala po filmu, začal rozhovor s režisérem Vardøenem na téma „jak jsem se dostal k filmování, co mě k tomu vedlo“. Vardøen odpověděl, že toho vždy dělal hodně, psal knihy, dělal CD, byl i v televizi a dělal i další věci a točit filmy byl pak další krok. Natočit pak celovečerní film bylo i nebylo těžké. Nápad dostal před třemi lety a loni v červenci začal točit. Film si financoval sám, protože chtěl ukázat dalším norským režisérům, že je možné natočit filmy i bez toho, abyste čekal s nataženou rukou na státní podporu. Jednodušší to je v tom smyslu, že herci a štáb chtějí na filmu spolupracovat, protože vědí, že je to legrace, příjemná atmosféra. První celovečerní film byl o hercích z Anglie, kteří se rozhodnou v Norsku za polárním kruhem zahrát Ibsenovu hru. Vardøen zmiňuje také to, že Norsko má mnoho kvalit, které Norové sami nevidí nebo nepřikládají jim velký význam. Příkladem je příroda či Ibsen, o kterých si Norové myslí, že je to nudné. Navíc Norové moc neznají norských režisérů, znají dánské, islandské či švédské. Proto je i cílem Vardøena ukázat, že se dá tvořit i v Norsku. Vardøen ukazuje Norům Norské z jiné perspektivy, ale nechce je urážet ani ztrapňovat. Pro hlavní roli filmu Norský dům nebyla předobrazem žádná konkrétní osoba, ale je to směs různých zážitků v podobné situaci. Pro Vardøena bylo např. složité to, že když Norové sedí u stolu a jí, tak nemůže člověk přijít na návštěvu. Norové řeknou: „Teď jíme“ a návštěva musí přijít později. Nebo nesladí kávu, obávají se mluvit s lidmi, protože z nich mají strach. Ale když už s nimi začnou mluvit, tak jsou rádi a ochotně si popovídají. Herec, který hrál pak hlavní postavu ve filmu Norský dům, ten je z Íránu a přes Pakistán přišel do Norska. Kromě svého rodného jazyka umí také anglicky a norsky, perfektně. Jeho postava není jediný uprchlík, který přichází do Norska. Uprchlíci přicházeli z Ruska přes Švédsko, ale dříve to bylo naopak, Norové utíkali do Švédska. Režisér tak chtěl poukázat na dějiny v Norsku a uprchlickou otázku. Na konci filmu je věnování muži, který před 25 lety přijel do Norska, ale nedostal tam povolení k pobytu. Norové ho chtěli vrátit do Etiopie, ale ta ho taky zpátky nechtěla. Takže strávil 24 let v azylovém zařízení a loni v lednu, než se začal film připravovat, tak zemřel. Na závěr besedy Vardøen prozradil, že v letošním roce chce uvést 2 filmy. Jedno z nich bude komorní drama, odehrávající se na lodi, a druhé bude adaptace novely od E.A.Poea, která se bude odehrávat v oblasti Lofot. Hudbu k tomuto filmu napsal Philippe Glass a nahrávat ji bude filharmonický orchestr.
(4,91 z 5)