Smrtonosná past 4.0

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Live Free or Die Hard (mimo Severní Ameriku vydá­no pod názvem Smrtonosná past 4.0) je ame­ric­ký akč­ní thriller z roku 2007 a čtvr­tý díl fil­mo­vé série Smrtonosná past. Režie se ujal Len Wiseman. Je nato­čen pod­le člán­ku „A Farewell to Arms“ (Sbohem zbra­ni) z roku 1997, kte­rý pro časo­pis Wired napsal John Carlin. Název fil­mu je pře­vzat z mot­ta stá­tu New Hampshire „Live Free or Die“ (Žij svo­bod­ně, nebo zemři).

Ve fil­mu se detek­tiv newy­or­ské poli­cie John McClane (Bruce Willis) pokou­ší zasta­vit kyber­te­ro­ris­tu (Timothy Olyphant), kte­rý se nabou­rá­vá do vlád­ních a komerč­ních počí­ta­čů po celých Spojených stá­tech s cílem zahá­jit „výpro­dej ohně“, kte­rý by vyřa­dil klí­čo­vé prv­ky národ­ní infrastruk­tu­ry. Dále hra­jí Justin Long, Cliff Curtis a Maggie Q.

Film Live Free or Die Hard byl ve Spojených stá­tech uve­den 27. červ­na 2007. Film celo­svě­to­vě vydě­lal 388 mili­o­nů dola­rů, čímž se stal nej­vý­dě­leč­něj­ším dílem série Smrtonosná past. Film zís­kal vesměs pozi­tiv­ní hod­no­ce­ní kri­ti­ků, kte­ří jej ozna­či­li za návrat série do for­my. Jedná se o jedi­ný film Smrtonosná past, kte­rý byl uve­den do kin s ratingem PG-13 od MPAA, ačko­li poz­dě­ji byla k dis­po­zi­ci i edi­ce bez ratingu.

Zápletka

FBI rea­gu­je na krát­ký výpa­dek počí­ta­čů ve svém oddě­le­ní kyber­ne­tic­ké bez­peč­nos­ti pát­rá­ním po špič­ko­vých počí­ta­čo­vých hac­ke­rech a požá­dá detek­ti­va newy­or­ské poli­cie Johna McClanea, aby při­ve­dl hac­ke­ra Matthewa Farrella (Justin Long). McClane při­jíž­dí prá­vě včas, aby ho zachrá­nil před zabi­já­ky vysla­ný­mi Mai Linh (Maggie Q), kte­rá pra­cu­je pro Thomase Gabriela (Timothy Olyphant).

Cestou do Washingtonu Farrell McClaneovi řek­ne, že pro Linha napsal algo­rit­mus k pro­lo­me­ní spe­ci­fic­ké­ho bez­peč­nost­ní­ho sys­té­mu pro úče­ly whi­te hat. Gabriel mezi­tím naří­dí své par­tě hac­ke­rů, aby se zmoc­ni­li doprav­ních sítí a bur­zy, a záro­veň na národ­ní úrov­ni odvy­sí­lá výhruž­nou zprá­vu pro ame­ric­kou vlá­du. Farrell si uvě­do­mí, že jde o začá­tek „výpro­de­je ohně“, kyber­ne­tic­ké­ho úto­ku, jehož cílem je vyřa­dit národ­ní infrastruk­tu­ru. McClane a Farrell jedou do síd­la FBI, když je Linh (vydá­va­jí­cí se za dis­pe­če­ra) pře­smě­ru­je do léč­ky, McClane útoč­ní­ky odra­zí a zni­čí vrtu­l­ník.

Poté, co McClane požá­dá o pomoc, Farrell vyde­du­ku­je, že Gabrielovým dal­ším cílem je roz­vod­ná síť, a tak jedou k super­sta­ni­ci roz­vod­ných závo­dů v Západní Virginii. Zjistí, že super­sta­ni­ci má pod kon­t­ro­lou tým vede­ný Linhem. McClane a Farrell je zabi­jí a ona po sou­bo­ji s McClanem pad­ne k zemi. Gabriel, roz­zu­ře­ný Linhovou smr­tí, pře­smě­ru­je do super­sta­ni­ce vel­ké množ­ství zem­ní­ho ply­nu, aby McClanea a Farrella zabil, ti však unik­nou.

McClane a Farrell poté ces­tu­jí vrtu­l­ní­kem do domu hac­ke­ra Fredericka „Warlocka“ Kaludise (Kevin Smith). Warlock iden­ti­fi­ku­je část kódu, kte­rý Farrell napsal pro Linha, jako pro­stře­dek k pří­stu­pu k datům v budo­vě Správy soci­ál­ní­ho zabez­pe­če­ní ve Woodlawnu v Marylandu. Řekne jim, že Gabriel byl špič­ko­vým bez­peč­nost­ním exper­tem ame­ric­ké­ho minis­ter­stva obra­ny: Gabriel varo­val minis­ter­stvo před sla­bi­na­mi, kvů­li nimž je ame­ric­ká síťo­vá infrastruk­tu­ra zra­ni­tel­ná vůči kyber­ne­tic­kým vál­kám, ale kvů­li svým neor­to­dox­ním meto­dám byl pro­puš­těn. Warlock vyhle­dá Gabriela pomo­cí tra­ce­rou­tu. Jeden z Gabrielových mužů zabi­je všech­ny ostat­ní Gabrielovy počí­ta­čo­vé hac­ke­ry poté, co se pře­ži­li.

Gabriel se napo­jí na jejich spo­je­ní a odha­lí, že našel McClaneovu odci­ze­nou dce­ru Lucy (Mary Elizabeth Winstead), kte­rou une­se. McClane pošle Gabrielovu podo­biz­nu FBI. Budova Woodlawn je ve sku­teč­nos­ti zaří­ze­ní NSA urče­né k zálo­ho­vá­ní osob­ních a finanč­ních zázna­mů náro­da v pří­pa­dě kyber­ne­tic­ké­ho úto­ku a navr­že­né samot­ným Gabrielem. Útok na FBI vyvo­lal sta­že­ní finanč­ních dat do Woodlawnu, dat, kte­rá Gabriel plá­nu­je ukrást.

McClane a Farrell se roz­běh­nou k zaří­ze­ní Woodlawn. Farrell najde jed­no­ho z Gabrielových mužů, kte­rý sta­hu­je finanč­ní infor­ma­ce a kte­rý data před svým dopa­de­ním zašif­ru­je. Gabriel pak vez­me Farrella a Lucy s sebou a prchá. McClane je pro­ná­sle­du­je a zmoc­ní se polo­mo­bil­ní základ­ny. Gabriel zís­ká pří­stup do komu­ni­kač­ní­ho sys­té­mu letou­nu F-35B Lightning II a naří­dí pilo­to­vi, aby zaú­to­čil na náklad­ní auto, kte­ré McClane řídí, ale letoun je zni­čen pada­jí­cí­mi tros­ka­mi. McClane pře­ži­je a vidí, jak Gabrielovo vozi­dlo zajíž­dí do neda­le­ké­ho han­gá­ru.

Tam Gabriel poža­du­je, aby Farrell dešif­ro­val finanč­ní úda­je. Když odmít­ne, Gabriel ho stře­lí do kole­na a vyhro­žu­je, že zabi­je Lucy. McClane při­jíž­dí a zabi­je dva Gabrielovy muže, ale je stře­len do rame­ne posled­ním Gabrielovým mužem Emersonem. Gabriel se posta­ví za McClanea a při­lo­ží mu hla­veň zbra­ně do rány na rame­ni. McClane poté stisk­ne spoušť. Kulka pro­le­tí McClaneovým rame­nem a zasáh­ne Gabriela do hru­di, čímž ho zabi­je. Farrell popad­ne pis­to­li a Emersona zabi­je. Poté McClane podě­ku­je Farrellovi za záchra­nu Lucyina živo­ta.

Výroba

Scénář a název

Zápletka fil­mu vychá­zí z dří­věj­ší­ho scé­ná­ře s názvem WW3.com Davida Marconiho, sce­náris­ty fil­mu Nepřítel stá­tu z roku 1998. Na zákla­dě člán­ku Johna Carlina z časo­pi­su Wired s názvem „A Farewell to Arms“ (Sbohem zbra­ni) vytvo­řil Marconi scé­nář o kyber­te­ro­ris­tic­kém úto­ku na Spojené stá­ty. Postup úto­ku je zná­mý jako „výpro­dej ohně“ a zob­ra­zu­je tří­fá­zo­vý koor­di­no­va­ný útok na doprav­ní, tele­ko­mu­ni­kač­ní, finanč­ní a komu­nál­ní infrastruk­tur­ní sys­témy země. Po úto­cích z 11. září 2001 byl pro­jekt zasta­ven, aby byl o něko­lik let poz­dě­ji obno­ven a Doug Richardson a nako­nec Mark Bomback jej pře­psa­li do podo­by Live Free or Die Hard.

Willis v roce 2005 řekl, že film se bude jme­no­vat Smrtonosná past 4.0, pro­to­že se točí kolem počí­ta­čů a kyber­te­ro­ris­mu. IGN poz­dě­ji uved­lo, že se film měl mís­to toho jme­no­vat Smrtonosná past: Reset. Společnost 20th Century Fox poz­dě­ji ozná­mi­la název Live Free or Die Hard a sta­no­vi­la datum pre­mi­é­ry na 29. červ­na 2007 s tím, že natá­če­ní začne v září 2006. Název vychá­zí z mot­ta stá­tu New Hampshire „Live Free or Die“, kte­ré je při­pi­so­vá­no citá­tu gene­rá­la Johna Starka. Mezinárodní trai­le­ry pou­ží­va­jí název Smrtonosná past 4.0, pro­to­že film byl s tím­to názvem uve­den mimo Severní Ameriku. Na začát­ku komen­tá­ře k fil­mu na DVD Wiseman i Willis pozna­me­ná­va­jí, že dáva­jí před­nost názvu Smrtonosná past 4.0.

Vizuální efekty

Pro vizu­ál­ní efek­ty pou­ži­té v celém fil­mu herec Bruce Willis a reži­sér Len Wiseman uved­li, že chtě­li pou­žít ome­ze­né množ­ství počí­ta­čem gene­ro­va­ných obra­zů (CGI). Jeden z pro­du­cen­tů VFX uve­dl, že „Len trval na tom, že vzhle­dem k tomu, že se chys­ta­jí Transformers a dal­ší vel­ké fil­my s počí­ta­čo­vou gra­fi­kou, musí ten­to film půso­bit reál­ně­ji. Musí to být zasa­ze­no do něja­ké prak­tic­ké rea­li­ty, aby to mělo ten nádech Smrtonosné pas­ti.“ Na vizu­ál­ních efek­tech fil­mu se podí­le­ly spo­leč­nos­ti Digital Dimension, The Orphanage, R!ot, Pixel Magic a Amalgamated Pixels.

Společnost Digital Dimension pra­co­va­la na 200 zábě­rech s vizu­ál­ní­mi efek­ty ve fil­mu, včet­ně sek­ven­ce, kte­rá uka­zu­je posta­vy Johna McClanea a Matta Farrella, jak se krčí mezi dvě­ma auty, když na ně při­stá­vá dal­ší auto. Aby bylo toho­to efek­tu dosa­že­no, jeřáb vytr­hl auto a vyho­dil ho do vzdu­chu na dvě auta, kte­rá byla rov­něž taže­na lany. Záběr byl dokon­čen, když byly obě posta­vy začle­ně­ny do zábě­rů kaska­dér­ské­ho kous­ku s auty poté, co bylo upra­ve­no osvět­le­ní a při­dá­no CGI sklo a trosky. Ve stej­né sek­ven­ci John McClane zni­čí vrtu­l­ník, ve kte­rém jede něko­lik Gabrielových posko­ků, tím, že do něj vra­zí autem. Toho bylo dosa­že­no tak, že se nej­pr­ve nato­čil jeden záběr, v němž jeden z Gabrielových posko­ků, Rand, vysko­čí z vrtu­l­ní­ku, a v dal­ším zábě­ru se auto vymrští do sto­jí­cí­ho vrtu­l­ní­ku, kte­rý je zved­nut na lanech. V závě­reč­ném zábě­ru se oba zábě­ry pře­krý­va­jí a jsou dopl­ně­ny o CGI pro trosky a pohy­bu­jí­cí se lis­ty roto­ru. Společnost také asis­to­va­la při při­dá­vá­ní aut pro doprav­ní koli­ze a masy lidí pro eva­ku­a­ci z něko­li­ka vlád­ních budov.

Společnost Orphanage vyvi­nu­la více­ú­rov­ňo­vou dál­nič­ní kři­žo­vat­ku pro pou­ži­tí v jed­né ze závě­reč­ných scén fil­mu vytvo­ře­ním digi­tál­ní­ho pro­stře­dí a 1 000 stop (300 m) dlou­hé spi­rá­lo­vé ram­py, kte­rá byla posta­ve­na před blu­e­scre­en. Když McClanea na dál­ni­ci pro­ná­sle­du­je stí­hač­ka F-35, byl posta­ven mini­a­tur­ní model a rekvi­zi­ta ve sku­teč­né veli­kos­ti, kte­ré pomoh­ly při digi­tál­ním při­dá­ní stí­hač­ky do scé­ny. Devítimetrový model byl sta­věn od lis­to­pa­du 2006 do úno­ra 2007. Když je stí­hač­ka zob­ra­ze­na vzná­še­jí­cí se v blíz­kos­ti dál­ni­ce, pou­ži­li stři­ha­či soft­wa­ro­vý 3D gra­fic­ký pro­gram Maya k rozostře­ní poza­dí a vytvo­ře­ní efek­tu tepel­né­ho vlně­ní.

Natáčení a zranění

Natáčení fil­mu Live Free or Die Hard zača­lo 23. září 2006 v cen­t­ru Baltimoru ve stá­tě Maryland. Na vel­ké zvu­ko­vé scé­ně bylo posta­ve­no osm růz­ných kulis pro natá­če­ní mno­ha scén v prů­bě­hu fil­mu. Při nahrá­vá­ní zvu­ku pro návěs pou­ži­tý v jed­né ze závě­reč­ných scén fil­mu bylo pou­ži­to 18 mik­ro­fo­nů pro záznam moto­ru, pne­u­ma­tik a poško­ze­ní vozi­dla. Postprodukce fil­mu trva­la pou­hých 16 týd­nů, zatím­co u podob­ných fil­mů bylo běž­něj­ší 26 týd­nů.

Aby pře­de­šel pří­pad­ným zra­ně­ním a byl pro film ve špič­ko­vé kon­di­ci, Willis něko­lik měsí­ců před natá­če­ním téměř den­ně posi­lo­val. Willis se zra­nil 24. led­na 2007 při bojo­vé scé­ně, kdy ho nad pra­vým okem kop­la dublér­ka hereč­ky Maggie Q, kte­rá měla na nohou jeh­lo­vé pod­pat­ky. Willis udá­lost popsal jako „nic vel­ké­ho“, ale když Len Wiseman jeho zra­ně­ní pro­hlé­dl, vši­ml si, že situ­a­ce je mno­hem váž­něj­ší, než se původ­ně zdá­lo - v komen­tá­ři na DVD Wiseman při pro­hlíd­ce rány uvá­dí, že vidí kost. Willis byl hospi­ta­li­zo­ván a dostal sedm stehů, kte­ré mu ved­ly přes pra­vé obo­čí až do kout­ku oka. Vzhledem k neli­ne­ár­ní­mu pro­dukč­ní­mu plá­nu fil­mu jsou tyto ste­hy náhod­ně vidět ve scé­ně, kdy McClane popr­vé pře­dá­vá Farrella Bowmanovi.

Během natá­če­ní bylo pou­ži­to 200 až 250 kaska­dé­rů. Dvojník Bruce Willise, Larry Rippenkroeger, upa­dl do bez­vě­do­mí při pádu z požár­ní­ho scho­diš­tě na chod­ník ve výš­ce 25 stop (7,6 m). Rippenkroeger utr­pěl zlo­me­ni­ny kos­tí v obli­če­ji, něko­lik zlo­me­ných žeber, pro­pích­nu­tou plí­ci a zlo­me­ni­ny obou zápěs­tí. Kvůli jeho zra­ně­ním byla výro­ba dočas­ně zasta­ve­na. Willis osob­ně zapla­til účty za hotel Rippenkroegerovým rodi­čům a něko­li­krát ho navští­vil v nemoc­ni­ci.

Kevin Smith vzpo­mí­ná na pře­pi­so­vá­ní scén při natá­če­ní fil­mu Live Free or Die Hard ve svém mlu­ve­ném fil­mu Sold Out: A Threevening with Kevin Smith.

Photo © 20th Century Fox

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře