Human Nature (2004)

rp Human Nature 28200429.jpg

Harry a Debra žijí na prv­ní pohled ve zce­la idy­lic­kém man­žel­ství. Ona vyklá­dá kar­ty, on trá­ví vět­ši­nu času pra­cí (ať už v kan­ce­lá­ři), nebo v jejich gará­ži. Pravda je však úpl­ně jiná. Oba se sice milu­jí, ale on na ní nemá sko­ro vůbec čas, pro­to­že dává před­nost své­mu koníč­ku. Tím je muče­ní mla­dých dívek, vět­ši­nou pro­sti­tu­tek v gará­ži. Bolest a utr­pe­ní je pro něj nade­vše…

Český název: Trýznění

Režie: Vince D’Amato

Rok výro­by: 2004

Délka: 85 min

Země: Kanada

Hrají:

Donny Lucas...(Harry)

Dana McLoughlin...(Debra)

Cynthia Potvin...(Janese)

Kevan Ohtsji...(Tyrell)

Tamara Pender...(Karen)

...a dal­ší

Po prv­ních minu­tách jsem si při­pa­dal, jako bych si nechtě­ně stá­hl němec­ký por­no­film z deva­de­sá­tých let. Herecké (ne)výkony tomu odpo­ví­da­li, stej­ně tak laci­né sexu­ál­ní naráž­ky. Ve sku­teč­nos­ti jde však o hod­ně špat­ný ama­tér­ský kou­sek. Kvalita kame­ry je otřes­ná stej­ně, jako pře­hrá­vá­ní vět­ši­ny herců- (ne)herců (při­tom někte­rá jmé­na mají za sebou něko­lik zají­ma­vých fil­mů). Jednotlivé dia­lo­gy jsou oprav­du dost ubo­hé stej­ně jako sna­ha nato­čit i pár gore scén.

Když už děj, scé­nář, her­ci i hudeb­ní dopro­vod stá­li za prd (co se týká toho dopro­vo­du, tak zvo­le­né sklad­by jsou nád­her­né, ale do fil­mu toho typu se abso­lut­ně neho­dí a je to pro ně spí­še uráž­ka), tak auto­ři při­da­li ale­spoň tro­chu ero­ti­ky, kte­rá už za zmín­ku sto­jí, pro­to­že (ne)herečky byly doce­la atrak­tiv­ní. Jenomže to je žalost­ně málo. Pokud je totiž film uve­de­ný jako horor, tak by to pod­le toho mělo i vypa­dat. Umělé krve tu sice teklo dost, ale když tvůr­ci neu­mí navo­dit potřeb­nou atmo­sfé­ru, při­šlo to všech­no vlast­ně vni­več.

Chtělo to detail­něj­ší zábě­ry na muče­ní, aby se divák doká­zal vcí­tit do kůže nebo­hých dívek, ale to by jsme po reži­sé­ro­vi chtě­li už moc. Ti co zna­jí jeho tvor­bu ví, že od něj se niče­ho kloud­né­ho asi nikdy nedo­čká­me. O samot­né poin­tě pří­bě­hu už radě­ji nemá cenu pře­mýš­let vůbec. No kdy­by se toho ujal někdo jiný, mož­ná by se z toho dalo nako­nec něco vymáčk­nout, ale závě­reč­né vyvr­cho­le­ní mlu­ví samo za sebe. Takže ten­to kou­sek může­te klid­ně minout bez povšim­nu­tí, pro­to­že tohle je spí­še trýz­ně­ní samot­ných divá­ků. 

Hodnocení:

20%