Jian gui (2002)

Mladá dív­ka Mun kte­rá v útlém dět­ství při­šla o zrak, se nyní chys­tá podro­bit ope­ra­ci očních roho­vek. Doktor pro­ve­dl úspěš­ný zákrok a vše vypa­dá v napros­tém pořád­ku. Nejprve si však musí její nové oči při­vyk­nout na den­ní svět­lo a poté již nic nebu­de brá­nit tomu, aby si uží­va­la všech krás oko­lo sebe. Jenomže Mun začne vidět podiv­né úka­zy, stí­ny a posta­vy – což nej­pr­ve při­su­zu­je své­mu poo­pe­rač­ní­mu sta­vu. Brzy však nabý­vá dojmu, že se musí jed­nat o duchy, kte­ří se s ní sna­žit komu­ni­ko­vat a k tomu ty děsi­vé noč­ní můry...Začne tedy pát­rat po „dár­ci“ svých roho­vek a poma­lu začne roz­plé­tat svůj hrůz­ný úděl, jenž jí byl pře­dán…

Český název: Oko

Režie: Oxide Pang Chun, Danny Pang

Rok výro­by: 2002

Délka: 99 min

Země: Hong Kong / Singapur

Alternativní název: Gin gwai

Hrají:

Angelica Lee...(Wong Kar Mun)

Lawrence Chou...(Dr. Wah)

Yut Lai So...(Yingying)

Candy Lo...(Yee)

Edmund Chen...(Dr. Lo)

Chutcha Rujinanon...(Ling)

...a dal­ší

Na asij­ské fil­my jsem byl své­ho času cel­kem zatí­že­ný. Dodnes však pat­ří mezi moje nej­ob­lí­be­něj­ší a je cel­kem jed­no odkud pochá­ze­jí. Ne všech­ny mě však doká­za­li uspo­ko­jit nato­lik, abych se k nim musel čas­to­krát vra­cet a OKO je bohu­žel jed­ním z nich. Patří sice mezi ty nad­prů­měr­něj­ší, ale samot­ná náplň fil­mu byla hod­ně nevy­vá­že­ná. Vesměs vět­ši­na těch­to kous­ků má v sobě urči­té posel­ství a zde tomu neby­lo jinak. Jenže vlaž­ný začá­tek mě nudil a to poprav­dě dost. Přiznám se, že jsem u toho málem usnul. To by však byla ško­da, jeli­kož bych při­šel o doce­la zají­ma­vé zvra­ty, jenž nám zde byli nabíd­nu­ty.

Bratři Pangové však byli své­ho času „záru­kou dob­ré podí­va­né“ a tak jsem nechtěl ten­to film zavrh­nout úpl­ně. Což se nako­nec vypla­ti­lo. Druhá polo­vi­na už byla o hod­ně lep­ší. Atmosféra i díky hud­bě doká­za­la vytvo­řit ono tou­žeb­ně oče­ká­va­né napě­tí, kte­ré jsem tam do té doby postrá­dal. Přitvrdilo se a koneč­ně při­šly na řadu i leka­cí scé­ny. Ke kon­ci fil­mu už všech­no šla­pa­lo jak mělo a já byl nako­nec spo­ko­je­ný. Zvláště pohnu­tý osud dív­ky Ling, mě doce­la zau­jal a byla jen vel­ká ško­da, že jsme se nedo­čka­li více fla­shbac­ků z minu­los­ti. Ani před­sta­vi­tel­ka Mun však neby­la k zaho­ze­ní a její výkon byl rov­něž uspo­ko­ju­jí­cí.

OKO se násled­ně dočka­lo i dvou pokra­čo­vá­ní a něko­li­ka poku­sů o rema­ke, ale nic z toho se ori­gi­ná­lu už nevy­rov­na­lo. Slibný námět však dle mého nedo­ká­zal vyždí­mat veš­ke­rý svůj poten­ci­ál, kte­rý se tu pří­mo vybí­zel. Což byla obrov­ská ško­da. A přes­to­že závěr nebyl zas až tak doko­na­lý, dám s klid­ným svě­do­mím nad­prů­měr­né hod­no­ce­ní. Přece jenom bych se však bez toho výbuchu klid­ně obe­šel.

Hodnocení:

70%