Number 23, The (2007)

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Walter Sparrow žil až do ono­ho osud­né­ho dne doce­la poklid­ným živo­tem. Harmonické man­žel­ství, odchyt potul­ných zví­řat jako prá­ce – jen­že jed­no­ho dne se zpoz­dí a jeho man­žel­ka mu v knih­ku­pec­tví kou­pí podiv­nou kni­hu v čer­ve­ném oba­lu, kte­rá se jme­nu­je 23. pro něko­ho oby­čej­né čís­lo, pro milov­ní­ky kon­spi­rač­ních teo­rií doslo­va návod k šílen­ství. Walter je kni­hou doslo­va posed­lý – nejen pří­bě­hem o detek­ti­vu Fingerlingovi, ale i samot­nou čís­li­cí. Číslo 23 začne vidět úpl­ně ve všem a úpl­ně všu­de. Navíc se zdá, že samot­ný pří­běh v kni­ze je až nápad­ně podob­ný tomu jeho a něco v něm pro­bu­dí dáv­no zapo­me­nu­té, nebo potla­če­né vzpo­mín­ky…

Český název: Číslo 23

Režie: Joel Schumacher

Rok výro­by: 2007

Délka: 98 min

Země: USA

Hrají:

Jim Carrey...(Walter Sparrow / Fingerling)

Virginia Madsen...(Agatha Sparrow / Fabrizia)

Logan Lerman...(Robin Sparrow)

Danny Huston...(Isaac French / Dr. Miles Phoenix)

Rhona Mitra...(Laura Tollins)

...a dal­ší

Předem chci upo­zor­nit, že jde o psy­cho­lo­gic­ký thriller, kte­rý jsem v minu­los­ti zavr­hl a již se k němu nikdy nechtěl vra­cet, pro­to­že jsem ho musel shléd­nout na tři­krát a vůbec mě neba­vil. Nevím, mož­ná to bylo mou zdra­vot­ní indis­po­zi­cí, kdy mi bolest zubů neda­la dlou­ho pokoj – mož­ná jsem měl pros­tě jen blbé obdo­bí. Každopádně jsem mu dal nako­nec ješ­tě jed­nu šan­ci a ten­to­krát to dopadlo o něco lépe. Přece jenom jsem v něm našel něja­ká ta pozi­ti­va a přes­to­že se o horo­ro­vý žánr otí­rá jen oprav­du lehce, roz­ho­dl jsem se uve­řej­nit svou krát­kou recen­zi na tom­to blo­gu. Většina však jis­tě bude jis­tě namí­tat, že to tu nemá co dělat…

Ne že bych snad pro­pa­dl všem těm kon­spi­rač­ním teo­ri­ím o nej­růz­něj­ších čís­lech, ale pros­tě jsem potře­bo­val něja­kou změ­nu a jak už jsem napsal něko­li­krát, prá­vě jsem se dostal do tako­vé­ho obdo­bí, že chci dát někte­rým fil­mům pros­tě ješ­tě jed­nu šan­ci. Schumacher se sna­žil vybu­do­vat ponu­rou atmo­sfé­ru, kte­rou postup­ně stup­ňo­val, ale nejsem si jis­tý, jest­li zvo­le­ný postup byl tím nej­šťast­něj­ším. Přesto je doce­la zají­ma­vé sle­do­vat postup­nou pro­mě­nu v psy­chi­ce hlav­ní­ho hrdi­ny. Carrey už sice před­ve­dl mno­hem lep­ší výko­ny a všich­ni jej máme pře­de­vším zafi­xo­va­né­ho jako potrhlé­ho komi­ka, ale nako­nec zvlá­dl uko­čí­ro­vat i tuto roli. Původně jsem nebyl spo­ko­je­ný ani s ním, ale ono bylo oprav­du doce­la těž­ké se popa­so­vat s kom­pli­ko­va­nou posta­vou Waltera Sparrowa. Zvláště když tvůr­ce stří­dá rea­li­tu s pří­bě­hem fik­tiv­ní­ho detek­ti­va a do toho vše­ho se pros­tě za kaž­dou cenu sna­ží pro­cpat onu čís­lov­ku.

Jistě se najde spous­ta divá­ků, kte­rým to lezlo pěk­ně na ner­vy, ale pokud vydr­ží­te až do samot­né­ho kon­ce, nako­nec to do sebe všech­no zapad­ne. Nechci však tvr­dit, že šlo o nej­šťast­něj­ší pří­stup a najde se zde vel­ké množ­ství hlu­chých / nud­ných pasá­ží, kte­ré jsou mís­ty dost otrav­né. Co se ostat­ních her­ců týče, tak bych vyzdvi­hl snad jen Virginii Madsen, kte­ré to tady nesku­teč­ně seklo. Tato hereč­ka sice nepat­ří mezi moje nej­ob­lí­be­něj­ší, ale neved­la si vůbec špat­ně. Pokud jste ochot­ni akcep­to­vat hru s čís­ly a nesoudrž­ný pří­běh, mož­ná bude­te nako­nec spo­ko­je­ní. Některé scé­ny byly doce­la půso­bi­vé – zvláš­tě pak dáma chtě­jíc spáchat sebe­vraž­du. Tak a to by jsme měli, už váž­ně nevím, co bych k tomu­to podiv­né­mu fil­mu napsal.

Hodnocení:

50%