Načítám počet zobrazení...
.jpg) |
Objeví-li se sanitka, kterou řídí dvojice Kane Hodder a Bill Moseley, záchranu rozhodně nečekejte!
Stane-li se účastníkem autonehody ať už vlastním přičiněním, nebo ne, většina lidí pokud to tedy přežije a je při vědomí se pokusí vyhledat / zavolat pomoc. Objeví-li se na místě stará sanitka s číslem 37, věřte, že jste v mnohem větším průšvihu, než o jakém se vám kdy snilo. Vlastní ji totiž sourozenecká dvojice psychopatů, pro které je lidské utrpení a bolestné úpění opravdovým balzámem na jejich nemocné duši. A pokud s vámi mají nevyřízené účty z minulosti, bude to utrpení ještě mnohem větší, to si piště!
Režie: Alan Smithee
Rok výroby: 2015
Délka: 84 min
Země: USA
Hrají:
Caitlin Harris...(Amy)
Sascha Knopf...(Mary)
Jake Robinson...(Jordan)
Olivia Alexander...(Brooke)
Bill Moseley...(Darryl)
Kane Hodder...(Jon Roy)
...a další
Přiznáme se, že příběh (ač ne zrovna dvakrát originální) byl v mém případě hodně velkým magnetem, stejně jako oba představitelé ústředních záporáků. Velkým varováním však mělo být jméno režiséra – no tedy pseudonym Alan Smithee, který je používán v případech, že se samotný režisér nakonec vzdá uveřejnění svého jména v titulcích a nechce být se svým filmem ve finále raději spojován. A přesně to Christian Winters udělal. No a po náběhu závěrečných titulek se mu ani moc nedivím. Podstatnou měrou na mrzké úrovni tohoto filmu má však i on sám, protože jistý potenciál se tu najít rozhodně dal a navíc se z toho dalo vymáčknout mnohem více.
Zvlášť když máte po ruce dva skvostné herce, kteří si ve svých záporných rolích opravdu vyžívají. Jak Bill Moseley tak Kane Hodder už mají opravdu bohatou kariéru i zkušenosti s tím, jak svůj talent dokázat co nejlépe prodat a i zde patřili k tomu nejlepšímu, co nám tu bylo nabídnuto, jenže když samotný scénář za moc nestojí, ani oni to nedokázali zachránit. Přitom se na ně tak pěkně koukalo a já si chtěl to utrpení jejich obětí užívat s nimi. Bohužel většinou se vše odehrálo mimo záběr kamer, což byl další kámen úrazu. Přitom zpočátku to na žádný průser nevypadalo. Ukázalo se, že jablko nepadlo daleko od stromu – už jejich otec byl pěkný magor a oba jeho synkové (no hlavně postava, kterou ztvárnil Bill Moseley se vážně potatili).
Alfou a omegou byl však samotný příběh. Silnice kde umírají nebo za záhadných okolností mizí lidé a auta – to není v Americe nic neobvyklého, člověk aby se pomalu bál vystrčit nos z města. Ovšem tady jde jen o kousek úseku cesty za městem, na kterém zmizelo snad už něco kolo 40 lidí, policie je bezradná a ani neví, že jen coby kamenem dohodil, stojí staré vrakoviště, které prostě není potřeba prozkoumat. Zvlášť když jeho obyvatelé měli dost často problémy se zákonem. Stejně naivní jsou i během postupného zmizení bandičky teenagerů – prostě to všichni berou, jakoby se nic nedělo.
Dále tu máme hlavní hrdinku – šedou myšku, která je stejně blbá jako všichni ostatní, ale má pěknou matku a chce si udělat nové silikony – no tak tam prostě musela trapasit až do samotného konce. Jejím jediným štěstím bylo, že ti dva pošuci byli ještě víc blbí než ona sama. Honička na vrakovišti totiž byla nudná jako prase, stejně tak finální vyvrcholení. Ještě že tam byla ta úvodní scénka s otcem, amatérská lobotomie a podříznutí krku, jinak by se člověk asi unudil k smrti.
Old 37 mi tak nenabídl skoro nic, proč bych si tento film musel ještě někdy pouštět znovu. Mohl se z něj klidně stát alespoň průměrný kousek, který by těžil alespoň z oněch dvou buranů, ovšem to by ta omáčko okolo toho všeho nesměla být tak nakyslá. Těch pár světlejších momentů to totiž nezachránilo. A dost se divím, že se toho dvojice Kane Hodder a Bill Moseley účastnila.
Hodnocení:
40%
Podívejte se na hodnocení Old 37 na Kinoboxu.
