 |
| Záhadná nemoc jenž postihla jejich syna, je přinutí vrátit se na místa, která jim v životě přinesla jen utrpení. |
Mladý manželský pár má menší nehodu a auto zůstane uvízlé v příkopě. Eli se proto vydává k nedaleké benzínové pumpě pro pomoc a jeho žena zůstane ve voze. Když se však pochvíli vrátí i z odtahovkou nalezne manželku nahou a znásilněnou mezi stromy a psa roztrhaného na kusy. Po sedmnácti letech začne z ničeho nic jejich syn Michael trpět velice zvláštní nemocí a má děsivé sny o místech, které v životě neviděl. Jeho rodiče se proto vydávají zpět na místo, kde byl nedobrovolně počat, aby zjistili něco o původu jeho pravého otce. Jenže místní se chovají velmi podivně a moc jim toho nechtějí říct. Je však na první pohled zřejmé, že jim něco tají. Mezitím se podaří Michaelovi utéct z nemocnice a zamíří rovnou tam, kde jej volá záhadný hlas v jeho hlavě. Zanedlouho se tak opět setkává se svými rodiči, kteří pomalu odkrývají děsivé tajemství tohoto městečka. Jenže si musí pospíšit ve svém hledání, protože jejich syn se pomalu, ale jistě začíná měnit v ohyzdné monstrum a navíc začíná po nocích zabíjet lidi.
Český název: V dosahu bestie
Režie: Philippe Mora
Rok výroby: 1982
Délka: 98 min
Země: USA
Hrají:
Ronny Cox ... (Eli MacCleary)
Bibi Besch ... (Caroline MacCleary)
Paul Clemens ... (Michael MacCleary)
Don Gordon ... (soudce Curwin)
R.G. Armstrong ... (Doktor Schoonmaker)
Katherine Moffat ... (Amanda Platt)
L.Q. Jones ... (Šerif Pool)
... a další
Čas od času se v televizi přece jenom objeví i docela zajímavé kousky, které je určitě dobré mít ve své sbírce. Tento kousek ač mnohými příliš nedoceněn je toho zdárným příkladem. Jde o první a jak to tak vypadá zřejmě i jediný pořádný zápis do hororového žánru nepříliš známého režiséra Mora. Tenhle chlapík sice natočil i 2. a 3. díl Kvílení vlkodlaků, ale ty patří spíše do odpadních vod. Celý příběh je již od začátku zahalen děsivým tajemstvím, které najde své rozuzlení až v úplném závěru. Můžeme za to poděkovat mimo jiné i Tomu Hollandovi, který měl na starosti scénář.
Totožnost podivného tvora, který je skutečných otcem Michaela nám bude prozrazena až ke konci filmu což je jen a jen dobře. Tvůrci se totiž chtěli zcela vyvarovat chybám, kterých se dopouští spousta jejich kolegů a divák tak bývá často ochuzen o postupné skládání jednotlivých dílků celé zápletky. Je však také pravda, že po té vábničce ze začátku nastane pětadvacet minut docela velké porce nudy, kdy se sice seznámíme s většinou důležitých postav podrobněji, ale jinak se nic důležitého neděje. Teprve s Michaelovým útěkem nabere atmosféra druhý dech a s tím vydrží až dokonce.
V tu chvíli se začnou prolínat shodně se protínající se časové osy, kdy máme možnost sledovat nekonečné pátrání rodičů po pravdě a postupnou proměnu a řádění samotného Michaela. Zatímco v prvním případě jde místy o neskutečně zdlouhavé a nepříliš vábivé pasáže, které mají několik světlejších okamžiků (viz objev kostry v lesíku, atd..), ale jinak jsem byl vždycky mnohem raději, když se na scénu dostal mladý Michael. Každou noc si totiž vyhlédne nějakou tu oběť a s tou se rozhodně nemazlí. Během svého řádění však i on pátrá po svém původu a dozví se mnoho zajímavých informací. Největší prim si však zaslouží scéna jeho dokonalé přeměny v monstrum. Přestože to místy bylo až moc umělé, tak na tuto pasáž nikdy nezapomenu. Neustále se nafukující hlava a oční víčka mi zůstanou navždy v paměti a přiznám se, že jsem si tuto scénu pustil hned několikrát po sobě. K vylepšení atmosféry výrazně dopomohl především zvukový doprovod, kdy příchod vražedné scény oznamoval cvrkot cikád. No a právě v něco podobného se náš Michael……
Při natáčení tohoto filmu se sešla celá řada dobrých herců a tak není divu, že tomu odpovídali i velmi slušné herecké výkony. Nejvíc se mi líbil asi sám Ronny Cox, který byl hlavně na začátku velkým tahounem a pak samozřejmě i Paul Clemens, jehož šílený výraz mě místy doslova uchvátil. Ani ostatní však nezůstali pozadu a dopomohli snímku k celkové kvalitě, která je ve finální fázi lehce nadprůměrná.
Hodnocení:
70%
