We All Fall Down (2016)

rp We All Fall Down 2016.jpg

Dokáží dva brat­ři pře­žít ve zpus­to­še­ném svě­te plných nástrah, zom­bie a divo­chů?

Todd a jeho němý mlad­ší bra­tr Benny se potlou­ka­jí zde­ci­mo­va­ným svě­tem a musí čelit řadě nástrah. Nejen že se ze všech dospě­lých sta­ly nebez­peč­né zom­bie, potra­vy i vody je žalost­ně málo, ale ješ­tě si musí dát pozor na kmen divo­kých lov­ců pod vede­ním nelí­tost­né Matry, kte­rá uná­ší a vycho­vá­vá malé děti a dospí­va­jí­cí jedin­ce k obra­zu své­mu. Zákeřný gen je však v kaž­dém z nich a je jen otáz­kou času, kdy někdo dosáh­ne plno­le­tos­ti a pro­mě­ní se i on v zom­bie…

Režie: Kurt Knight

Rok výro­by: 2016

Délka: 81 min

Země: USA

Hrají:

Cardiff Gerhardt...(Todd)

Connor James Moore...(Benny)

Ash Santos...(Eve)

Kalli Therinae...(Matra)

Avery Pizzuto...(Ruby)

...a dal­ší

Námět samot­ný nevy­pa­dal zas až tak zle, bohu­žel ten­to film mezi své oblí­be­né roz­hod­ně neza­řa­dím. Vlastně ani moc nechá­pu, jak z toho­hle chtěl reži­sér Knight původ­ně nato­čit něko­li­ka­díl­ný seri­ál. Smůlou je, že vůbec to nej­za­jí­ma­věj­ší se ode­hra­je sko­ro hned na začát­ku a pak už je to jen pře­hlíd­ka zma­ru a tvůrčí/herecké nemo­houc­nos­ti. A to zom­bie moc nemu­sím, při­tom zde ta scé­na – útok, byl vůbec tím nej­lep­ším na celém fil­mu. Bohužel celé to až moc půso­bi­lo ama­tér­sky a laci­ně.

S bra­tr­skou dvo­ji­cí bych ješ­tě tolik pro­blém neměl (sym­pa­tič­tí mi sice neby­li), jen­že jakmi­le se děj pře­su­nul ke kme­ni zdi­vo­če­lých dětí (lov­ců), šlo všech­no do háje. Kalli Therinae je sice vcel­ku atrak­tiv­ní děv­če, ale to její neu­stá­lé pořvá­vá­ní a pře­de­vším všich­ni ti malí faka­ni posbí­ra­ní ze sou­sed­ství mi nesku­teč­ně lez­li na ner­vy. V ruce špi­ča­té klac­ky, na hla­vách nej­růz­něj­ší kože­ši­ny nebo jen kous­ky plyšá­ků – no tak to byla váž­ně pec­ka, ješ­tě ke vše­mu neho­ráz­ně pře­hrá­va­li.

Kameraman se taky zrov­na nepřed­ve­dl a o cha­o­tic­kém stři­hu se nebu­du bavit už vůbec. Zajímavá atmo­sfé­ra se vytra­ti­la a nepo­moh­lo k tomu ani něko­lik mrtvých (samo­zřej­mě mimo záběr maker) a tro­cha té umě­lé krve. Neustále jsem ner­vóz­ně poku­ko­val po časo­mí­ře a nesku­teč­ně se těšil na závě­reč­né titul­ky. Prostě ško­da nevy­u­ži­té­ho poten­ci­á­lu a prvot­ní­ho nápa­du.

Tento film je však pod­prů­měr­nou zby­teč­nos­tí, kte­rá zce­la po prá­vu zůsta­ne zřej­mě navždy mimo vět­ší divác­kou pozor­nost. A já se ani nedi­vím. Taky jsem na něj nara­zil zce­la náho­dou a už teď litu­ji, že jsem se radě­ji nedí­val na něco jiné­ho.

Hodnocení:

20%