Bon, la brute et les zombies, Le (2004)

rp thumbCoverMain.jpeg

Úsměvná wes­ter­no­vá zom­bie kome­die s Lloydem Kaufmanem v hlav­ní roli a ban­dou smo­lař­ských zom­bí­ků za zad­kem.

Doté doby než nato­čil reži­sér Abel Ferry film Vertige (2009) ho znal asi jen málo­kte­rý horo­ro­vý fan­da. On však ve svých začát­cích nato­čil něko­lik krát­ko­me­tráž­ních sním­ků a k tomu­to si vybral ke spo­lu­prá­ci zná­mé­ho Lloyda Kaufmana, kte­rý si zde zahrál jed­nu z hlav­ních rolí.

Režie: Abel Ferry
Rok výro­by: 2004
Délka: 10 min
Země: Francie

Hrají:
Dominique Pinon
Lloyd Kaufman
Catherine Lefroid
Maurizio Arena
Paul Pinheiro
... a dal­ší

Příběh nás zave­de do jed­no­ho wes­ter­no­vé­ho měs­teč­ka a ješ­tě o kou­sek dále za něj. Zde ve svém indi­án­ském obyd­lí byd­lí šaman (Kaufman), kte­rý spo­leč­ně se svým kum­pá­nem kov­bo­jem Petitem šéfu­je ban­dě smo­lař­ských zom­bie. Ty se sna­ží vyu­ží­vat ke svým lum­pár­nám, ale jen málo­kdy se setká­va­jí s úspě­chem. Jejich slu­žeb­ní­ci jsou totiž pře­ce jenom tupí nemr­ví.

Divák si zde uži­je kupu „sran­dov­ních“ momen­tů, pokud má tedy rád podob­ný čer­ný humor ala Troma. Zombíci díky své blbos­ti čas­to ztrá­cí čás­ti své­ho těla, zra­ní kole­gy a prá­vě tyto scé­ny pat­ří k tomu nej­lep­ší­mu co je zde mož­né vidět. Pro někte­ré to může být jen trap­ná podí­va­ná, ale já pev­ně věřím, že se zde najde i něko­lik z vás, jenž tuto podí­va­nou nále­ži­tě oce­ní. Vždyť není nic pří­jem­něj­ší­ho než si zpří­jem­nit někte­rý z veče­rů shléd­nu­tím toho­to dese­ti­mi­nu­to­vé­ho shor­tu.

Především posled­ní pěti­mi­nu­tov­ka sto­jí oprav­du zato a neza­u­ja­tý divák bude mít dile­ma, zda fan­dit pro­ná­sle­do­va­né ženě, nebo sku­pi­ně nemo­to­rů. Řada úsměv­ných situ­a­cí urči­tě vykouz­lí úsměv na vaší tvá­ři, stej­ně jako neče­ka­ný zvrat v saló­nu. V těch­to chví­lích se koneč­ně při­tvr­dí a tvůr­ci nám dopře­jí i tro­chu té „laci­né“ pře­hlíd­ky gore. Pokud vám mohu dopo­ru­čit, tak dlou­ho nevá­hej­te a mrk­ně­te na to.

Ač nejsem zrov­na milov­ní­kem zom­bie žán­ru, tak se vždyc­ky najde něja­ká ta výjim­ka, jenž změ­ní můj názor a já dám rád vyso­ké hod­no­ce­ní. Navíc dvo­ji­ce Kaufman a Pinon vytáh­ne ze své­ho ruká­vu i něja­kou tu zají­ma­vou hláš­ku. Jen upo­zor­ňu­ji, že jsem nevi­děl jinou než fran­couz­skou ver­zi a nejsem si jis­tý, zda exis­tu­je něja­ká jiná!

Hodnocení:
70%