Gatto nero (1981)

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Na ang­lic­kém ven­ko­vě dojde k tra­gic­ké neho­dě, při níž uho­ří jeden muž ve svém autě. Zrovna v tu dobu do ves­ni­ce při­jíž­dí i mla­dá ame­ric­ká turist­ka Jill, kte­rá se zde sna­ží zís­kat foto­gra­fie ze sta­ré kryp­ty pro svůj člá­nek. Poté co zmi­zí páre­ček mla­dých milen­ců požá­dá bez­rad­ná míst­ní poli­cie o pomoc Scotland Yard. Inspektor Gorley se zrov­na pří­vě­ti­vé­ho při­ví­tá­ní nedo­čká, ale ihned se pouš­tí do vyšet­řo­vá­ní. Bohužel dřív než nara­zí na něja­kou sto­pu, je nale­ze­no dal­ší mrt­vé tělo. Tentokrát se obě­tí stal míst­ní ožra­la. Gorley poprosí mla­dou Jill, aby vyfo­to­gra­fo­va­la mís­to činu a ta si všim­ne koči­čích škrá­ban­ců na mužo­vě ruce. Dá si vše do spo­ji­tos­ti s podiv­ným panem Milesem, kte­ré­ho den před tím navští­vi­la. Miles se pova­žu­je za „médi­um“ a pod­le míst­ních si čas­to cho­dí poví­dat s duchy na míst­ní hřbi­tov. Muž jí vyprá­věl o své čer­né koč­ce, kte­rou ovlá­dá samot­né zlo. Nikdo zpr­vu nevě­ří tako­vé­mu tvr­ze­ní, ale všech­ny nale­ze­né důka­zy i různá svě­dec­tví sku­teč­ně uka­zu­jí na koči­čí pří­tom­nost u všech mrtvých…

Český název: Černá kočka

Režie: Lucio Fulci

Rok výro­by: 1981

Délka: 92 min

Země: Itálie

Alternativní název: The Black Cat

Hrají:

Patrick Magee...(profesor Robert Miles)

Mimsy Farmer...(Jill Trevers)

David Warbeck...(inspektor Gorley)

Al Cliver...(Wilson)

Dagmar Lassander...(Lillian Grayson)

...a dal­ší

Mám rád vše­stran­né reži­sé­ry a Fulci byl jed­ním z nich. Podařilo se mu nato­čit něko­lik oprav­do­vých skvos­tů, ale i kous­ky hra­ni­čí­cí s ODPADEM. Černá kočka je někde upro­střed. Dle mého se Lucio zhos­til námě­tu dle povíd­ky E.A. Poea doce­la dob­ře. Hlavně tedy po svém a vde­chl mu vlast­ní oso­bi­té kouz­lo. Především bych pochvá­lil vyob­ra­ze­ní ang­lic­ké­ho ven­ko­va. Na jed­nu stra­nu to vypa­da­lo na poklid­né mís­teč­ko, kde bych klid­ně strá­vil zby­tek živo­ta, ale zas na tu dru­hou bych se mu vyhl oblou­kem. Zvláště kdy­bych uvi­děl ven­ku pobí­hat čer­nou koč­ku. A to nejsem ani moc pověr­či­vý. Každopádně tako­vé­ho domá­cí­ho maz­líč­ka bych doma urči­tě mít nechtěl.

Místy se zde poda­ři­lo navo­dit veli­ce pří­jem­nou atmo­sfé­ru a to i díky dob­ře zvo­le­né­mu hudeb­ní­mu dopro­vo­du. Dá se tu sku­teč­ně nara­zit na něko­lik veli­ce pove­de­ných scén, při kte­rých i zamra­zí a to hlav­ně díky dob­ré prá­ci kame­ra­ma­na. Pohled do ďábel­ských koči­čích očí nene­chá slab­ší pova­hy ani na chví­li oddech­nout. Trošičku bych však Fulciho poká­ral za někte­ré tri­ky. Dalo se tu nara­zit i na ty sluš­né (roz­klá­da­jí­cí se tělo, hoří­cí obličej,atd…), ale na můj vkus až moc i na ty „umě­lej­ší“ viz neto­pý­ři a v někte­rých momen­tech i samot­ná kočka nevy­pa­da­la moc živě…

V nepo­sled­ní řadě bych chtěl poká­rat i nevy­vá­že­nost samot­né­ho pří­bě­hu. Ponuré sce­né­rie stří­da­ly nud­né pasá­že, při kte­rých jsem to něko­li­krát málem „zapíchl“. V rám­ci mož­nos­tí to bylo sice jakž takž vyvá­že­né, ale pře­ce jenom se na tom dalo ješ­tě více zapra­co­vat. I díky tomu se mi ten­to film jeví jako prů­měr­né Fulciho dílo, kte­ré urči­tě sto­jí za shléd­nu­tí, ale že bych si jej musel pouš­tět kaž­dý týden? To asi ne. 

Hodnocení:

50%