Grey Skies (2010)

Mimozemská nuda a dal­ší zby­teč­nost…

Robert se sna­ží udob­řit se svou snou­ben­kou Jenny a tak jej napad­ne, že by zase po del­ší době moh­li uspo­řá­dat sraz sta­ré par­ty ze ško­ly. Pronajme cha­tu na samo­tě a dou­fá, že alko­hol, sex, dro­gy a nejap­né vtíp­ky ostat­ních zabe­rou. Hned prv­ní noc vidí na oblo­ze pada­jí­cí hvězdy, jsou doslo­va okouz­le­ni tou­to podí­va­nou, ovšem jen do chví­le, kdy nasta­ne záblesk neda­le­ko nich. Zanedlouho se na něja­kou dobu začnou postup­ně ztrá­cet jeden po dru­hém a když se vrá­tí, jsou jako vymě­ně­ní…

Český název: Šedé nebe

Režie: Kai Blackwood

Rok výro­by: 2010

Délka: 84 min

Země: USA

 

Hrají:

Stacy Jorgensen...(Jenny)

Aaron McPherson...(Robert)

Anne Griffin...(Annie)

Michael Cornacchia...(Michael)

Shelley Dennis...(Sandy)

...a dal­ší

Párkrát do roka mívám úse­ky, kdy na mě doleh­ne jaký­si „kopr“ a já si potře­bu­ju od horo­ro­vých fil­mů odpo­či­nout. Naštěstí to netr­vá moc dlou­ho a tak jsem opět zvo­lil náhod­ný výběr ze své fil­mo­té­ky a ten­to film byl zkrát­ka „vyge­ne­ro­ván“. Bohužel to neby­la zrov­na nej­šťast­něj­ší vol­ba, což jsem zjis­til hned záhy po spuš­tě­ní fil­mu. Mimozemské záplet­ky mě nikdy moc nebra­ly a zvláš­tě, když se toho­to téma­tu chyt­nou doslo­va ama­térští tvůr­ci s mrz­kým roz­poč­tem a ješ­tě hor­ší tvůr­čí před­sta­vi­vos­tí.

 

Potetovaný Kai Blackwood měl dosud na svém kon­tě snad jen jeden krát­ko­me­tráž­ní kou­sek a přes­to se mu poda­ři­lo na nepří­liš záživ­ný scé­nář nalá­kat něko­lik béč­ko­vých her­ců. No ono herec­ké obsa­ze­ní taky neby­la žád­ná hit­pa­rá­da, ale něko­lik troš­ku zná­měj­ších béč­ko­vých tvá­ří se tu obje­vi­lo. Na ně taky byl zřej­mě nej­ví­ce vyplýtván roz­po­čet (1 500 000 dola­rů) a pak na zapůj­če­ní něko­li­ka pěk­ných aut. Pochválil bych snad ješ­tě výběr loka­ce, kde se natá­če­lo a to je tak všech­no.

 

Uřvaná čer­noš­ka na začát­ku a prv­ních cca tři­cet - čty­ři­cet minut točí­cích se oko­lo blbých dia­lo­gů, pár laci­ných hlá­šek, chlastá­ní, drog a jed­né ero­tic­ké scé­ny – měl jsem obrov­skou chuť to vypnout a pus­tit si v ten­to zamra­če­ný břez­no­vý pod­ve­čer radě­ji něja­ký večer­ní­ček, u kte­ré­ho bych se poba­vil dale­ko víc. Pak se zača­lo koneč­ně něco dít, ale bacha – nešlo o žád­né výraz­né zlep­še­ní. Na scé­ně se obje­ví roz­ma­za­ní emzá­ci, vydá­va­jí­cí podiv­né zvu­ky, posta­vy se cho­va­jí čím dál tím více jako napros­tí demen­ti, dia­lo­gy jsou hor­ší a hor­ší a na scé­nu při­chá­zí bu bu bu svě­tel­né zábles­ky.

 

Nebýt posled­ní dva­ce­ti­mi­nu­tov­ky, ani bych tu snad nena­ra­zil na nic (co by se dalo ozna­čit za sci-fi horo­ro­vou podí­va­nou). Lehounce se při­tvr­di­lo, posta­vy utí­ka­ly z mís­ta na mís­to, pak se zamy­ka­ly v bará­ku a zase hlou­pě vybí­ha­ly ven z chat­ky, do toho byly postup­ně uná­še­ny a pře­mě­ně­ny – no pros­tě někte­ré cit­liv­ky sebou mož­ná pár­krát škub­nou lek­nu­tím. A než se nadě­je­me, máme tu závě­reč­né titul­ky. No pros­tě „ner­vy drá­sa­jí­cí podí­va­ná“.

 

Šedé nebe je pod­prů­měr­ná podí­va­ná, kte­rá nám kro­mě před­nos­tí Shelley Dennis a zhru­ba dva­ce­ti minut nena­bíd­ne vůbec nic, co by stá­lo za vět­ší pozor­nost. Ani se nedi­vím vel­mi níz­ké­mu hod­no­ce­ní napříč inter­ne­tem.

Hodnocení:

20% 

---