Steve Jobs: Portrét geniálního vizionáře a jeho turbulentního vztahu s okolím

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Když se Steve Jobs a geniální programátor Steve Wozniak dali do výroby osobních počítačů, byly jejich vztahy kamarádské a budoucnost před nimi vypadala růžově. Počítače měly budoucnost a Jobs to dobře věděl. Wozniak zase uměl představy a nápady proměnit ve skutečnost. Jenže představy o tom, jak mají fungovat vztahy mezi lidmi, měl každý jiné. Jobse nadchly počítačové technologie, byl ochoten jim podřídit vše, a protože jeho představivost ani ambice neznaly mezí, stal se výraznou osobností počítačového průmyslu. Ale vztahy se spolupracovníky i vlastní rodinou nedokázal korigovat. K vlastní dceři Lise přiznal otcovství až v době jejího dospívání. Dokonalý propagátor a vizionář postrádal empatické cítění a schopnost komunikovat, aniž by člověka proti sobě nepopudil. Osamělý genius si svou samotu vlastně vytvářel sám. Wozniak zůstal dál výborným programátorem, ale přestal s Jobsem spolupracovat, protože mu vadilo stejně jako mnoha jiným spolupracovníků jeho chování i některé názory. Úspěchy v kontrastu se svérázným chováním Jobse budí zájem novinářů, literátů i filmových umělců. Příběhy výrazných osobností na filmové plátno patří a záleží na tom, jak takové umělecké ztvárnění dokáže diváky zaujmout.

Právě o umělecké ztvárnění složité osobnosti Steva Jobse se snaží režisér Danny Boyle, který už natočit napínavé a divácky úspěšné filmy (Milionář z chatrče, Pláž). Scénář k filmu napsal Aaron Sorkin, který je podepsaný také pod scénářem filmu Moneyball, kde je hlavní postavou Billy Beane (Brad Pitt). Tento hráč baseballu se stal velice úspěšným a uznávaným „sportovním managerem“. Úspěch se v Americe uznává a scénář, herec v hlavní roli, i film byly nominovány na Oskara. Podle mého soudu, bylo zpracování scénáře obtížné a kromě sportovního prostředí se mnoho scén točilo jako diskuse v kanceláři nebo šatně. Sportovní prostředí však dodalo filmu patřičný švih a dynamiku.

Scénář pro film Steve Jobs je z jiného prostředí a napínavou atmosféru si můžeme vychutnat jen při sledování veřejných prezentací nového počítačového produktu nebo při hádkách hlavního hrdiny. Jobs dominuje ve všech scénách a má k sobě kvalitní protihráče, kteří ukazují různé varianty vztahů i komunikace. To je také hlavním tématem celého filmu. Není to tedy oslava osobnosti počítačového průmyslu, ale scénáristův pohled na osobnost Steva Jobse a jeho spolupracovníků, přátel, bývalé partnerky a dcery Lisy.

Když v roce 2013 natočil režisér Joshua Michael Stern film JOBS s Ashtonem Kutcherem v hlavní roli, mapoval scénář hlavní životní mezníky slavné osobnosti. Scénář napsal Matt Whiteley a film měl velké ambice zachytit složitou povahu hlavního hrdiny i vývoj počítačového průmyslu. Docela široký záběr, ale výsledek především postrádal věrohodnost hlavního hrdiny. Ashton Kutcher se snažil postavu ztvárnit pomocí vnějších znaků. Chůze, gesta i způsob argumentace si nejspíš nastudoval, ale jeho postava neměla žádnou hloubku, a tak se film podobal spíš hranému dokumentu.

Tentokrát se scénárista Aaron Sorkin snažil o zachycení vnitřního zaujetí hlavní postavy, jeho neschopnost komunikovat a empaticky cítit. Vše zasadil do tří časových období, kdy se odehrály veřejné prezentace počítačových produktů. Prezentace jsou jen rámec, kolem kterých krouží hádky i slovní přestřelky hlavního hrdiny s okolím. Je otázkou, zda se podařilo zachytit pravou podstatu Jobse a do jaké míry se filmový scénář drží reality a skutečných událostí. Každopádně musíme brát film jako osobitou verzi samotných tvůrců včetně hereckých výkonů. Jestliže však uměl Jobs spojit umění prezentace a technologie, pak se tvůrcům filmu nepodařilo tuhle jeho vlastnost postavit proti jeho nedostatkům. Vyšel z toho opět pohled úzce zaujatý.

Michael Fassbender dodává své roli vše, co mu scénář dovolil. Je vnitřně zaujatý pro věc, sebejistý při obchodním jednání, ale v osobních setkání reaguje necitlivě až agresivně. Jeho vnitřní nejistota a váhání jsou hodně ukryté, ale dají se odhadnout. Tohle Fassbender umí a jeho postava nepůsobí vůbec ploše. Ostatně to dokazuje i ve filmu Macbeth, který je v současné době na programu kin. Herec dokáže dodat svým postavám také nezaměnitelné charisma a vnitřní hloubku. Právě proto působí věrohodněji než Ashton Kutcher v předchozí filmové verzi. Oba herci jsou sice vrstevníci, ale každý zvolil k postavě jiný klíč. Fassbender se nesnaží napodobovat, ale energii vyjádřil naléhavostí a důsledným prosazováním svých názorů.

Hlavní postava má ve filmu kvalitní spoluhráče a mezi nimi vyniká herečka Kate Winslet  v roli Joanny Hoffmanové, marketingové šéfky a asistentky pro všechno. Herečka je známá z filmu Titanik nebo z Předčítač . Je krásná, ale nebojí se změnit vzhled a být nesympatickou postavu. Tentokrát si nasadila brýle a vytvořila rovnocenného hereckého partnera. Se stejně velkým nasazením a trpělivosti zvládá všechny slovní přestřelky. Možná je až příliš chápavá, ale dokáže říkat pravdu do očí. Je snad ve filmu jediná, kdo dokáže s Jobsem komunikovat, ačkoliv jí to stojí množství energie a nervů.

Bývalého kamaráda a spolupracovníka Steva Wozniaka si zahrál Seth Rogen, který je u diváků znám jako komediální herec. Tentokrát má roli jiného ražení. Nehraje žádného ušlápnutého programátora, ale sebevědomého člověka s vlastními ambicemi a svou představou, jak se mají věci dělat. Ve filmu působí jako protipól ambiciózního Jobse.

Protože film zachycuje tři časová období, vystřídaly se v roli Lisy tři představitelky. Pětiletou Lisu hraje Makenzie Moss, Ripley Sobo hraje Lisu ve věku devět a Perla Haney-Jardine ztvárňuje devatenáctiletou. Každá z nich si užila svého odmítavého tatínka. Malá Makenzie Moss  je přítomna hádkám rodičů, učí se ovládat první počítače a je mile bezprostřední.  Ripley Sobo svého otce pozorně sleduje a neshody s matkou bere jako normální a Perla Haney-Jardine si zahrála dospívající dceru, která dobře zná problémy svých rodičů, ale svého otce potřebuje jako každé dospívající dítě. Ve filmu je zachycen stále se měnící vztah hlavního hrdiny k dceři, ale závěrečné usmíření patří spíš k filmové pohádce. Je však pravda, že usmíření se konalo i v reálném životě a pro Lisu to nejspíš mohlo být pohádkové řešení.

Další osud hlavního hrdiny po usmíření s dcerou a návratu do firmy Apple už film nesleduje. To bude nejspíš v další verzi a úkolem pro další filmové tvůrce. Film je zajímavý, pokud divák zná alespoň základní údaje ze životopisu hlavního hrdiny. Potom se v ději neztratí a možná pochopí i různé narážky a dohady.

Na můj vkus je film technicky dobře zvládnutý, je však příliš upovídaný a úzce pojatý. Dvojice Michael Fassbender a Kate Winslet spolu dobře ladí a předvádí ve filmu kvalitní herecký výkon.

Hodnocení: 60 %

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře