Nevýrazná druhá kapitola Harryho Pottera: Kritika filmové adaptace a slabého režijního rukopisu Chrisa Columbuse

Photo © 2002 Warner Bros

Bylo neby­lo, jed­no­ho dne se obje­vi­la jed­na hol­čič­ka, kte­rá chtě­la být spi­so­va­tel­kou fan­task­ních dět­ských kní­žek. Jak tomu u pohá­dek bývá, nako­nec všech­no dob­ře dopadlo a z hol­čič­ky se sta­la žena, kte­rá vymys­le­la jed­nu z nej­vý­dě­leč­něj­ších postav svě­to­vé lite­ra­tu­ry.

To bylo ješ­tě před tím, než zača­la vytru­šo­vat hláš­ky o tom, jak je to v České Republice hroz­né, když jsou v nemoc­ni­cích děti v ohra­ze­né postýl­ce. Tehdy měla sta­ros­ti úpl­ně jiné. A jak tomu bývá, čte­nář­sky úspěš­né kni­hy se dočká­va­jí i divác­ky úspěš­ných fil­mo­vých zpra­co­vá­ní. Ale kdo by neznal ten pro­va­ře­ný roz­ho­vo­ro­vý pří­běh o tom, jak Chris Columbus nahlé­dl do čti­va svých dětí a doslo­va se zasta­vil u pří­bě­hů Harryho Pottera a oka­mži­tě věděl, že to je to, co chce natá­čet. Hehe, jak kdy­bych to už nejmíň 100× sly­šel z úst vše­li­ja­kých fil­ma­řů. První díl vydě­lal spous­ty peněz a z divá­ků se i přes nepří­liš doko­na­lé zpra­co­vá­ní sta­li fanouš­ci. Druhý díl násle­do­val co nevi­dět a to byly doby, kdy fil­mo­vé zpra­co­vá­ní Harryho Pottera pro­chá­ze­lo dobou kri­ze, kte­rou zachrá­nil až Alfonso Cuaron režií tře­tí­ho dílu.

Druhý díl, kte­rým se máme dnes zabý­vat si opro­ti jed­nič­ce VELMI nepa­tr­ně polep­šil. Nabral na atmo­sfé­ře, ale po shléd­nu­tí tře­tí­ho dílu jako kdy­by pli­vl. Dále nabral na humo­ru, ale to je asi všech­no. Z herec­kých hvěz­di­ček se krů­ček po krůč­ku stá­va­jí před oči­ma divá­ků hvězdy a nám nezbý­vá, než tomu­to dět­ské­mu hra­ní při­hlí­žet. I přes to, že se Emma Watson začí­ná roz­jíž­dět a může­me si již dnes špi­tat o tom, jak to dotáh­ne dale­ko. Jenže vět­ší pro­blém než v dět­ských před­sta­vi­te­lích je posa­zen v seslí­ku s nápi­sem reži­sér. Chris Columbus bohu­žel sku­teč­ně neu­mí víc, než nato­čit rodi­nou kome­dii alá Sám doma a na sním­ky, kte­rým by se v teh­dej­ší době měl vyrov­ná­vat oprav­du nemá. Ať už to je po scé­náris­tic­ké strán­ce, nebo po strán­ce něja­ké jiné. Zásadní chy­ba je roz­hod­ně ve zby­teč­ném vysvět­lo­vá­ní a pře­pi­so­vá­ní dia­lo­gů z kníž­ky. Jak kdy­by nikdo nemys­lel na to, že film je úpl­ně něco jiné­ho a pří­běh se musí tro­chu pře­dě­lat, nebo se z koneč­né ver­ze sta­ne pou­ho­pou­há nuda bez jaké­ho­ko­liv tem­pa.

Harry se po prázd­ni­nách vrá­til do Bradavic a nastu­pu­je do dru­hé­ho roč­ní­ku, kde to s nim zase nebu­de to pra­vé oře­cho­vé a jeho dva věr­ní kama­rá­di si už začnou uvě­do­mo­vat, že být kama­rá­dem s Harry Potterem není to nej­bez­peč­něj­ší. Digitální Dobby, což je domá­cí skří­tek, kte­rý by si pro kus oble­če­ní roz­bil hla­vu o skříň, si nako­nec vyf­ňuká Harryho ponož­ku a tím se osvo­bo­dí z otroc­tví. Neprozradil jsem zde hlav­ní záplet­ku, což je asi dob­ře, neboť bych pořád jen mlu­vil o nedo­stat­cích ohled­ně scé­ná­ře. Inu někdy sta­čí i krát­ký člá­nek aby se čte­nář dozvě­děl o prů­měr­nos­ti sním­ku a prá­vě tohle je ten pří­pad. Ze ságy o Harry Potterovi je dvoj­ka asi tou nej­slab­ší čás­teč­kou celé sklá­dan­ky. Matnou a mlha­vou..

Verdikt: Harry Potter pořád ješ­tě půso­bí dět­sky a pro mno­hé dospě­lé se tak stá­vá neza­jí­ma­vou podí­va­nou.

Hodnocení: 3/5