Karel May – fakta nebo fikce? - 2. Osobnosti

KarelMay

Ve II. díle Vinnetoua Old Shatterhand uvá­dí, že prá­vě v té době „admi­rál Farragut ote­vřel Mississippi pro sever­ní stá­ty“. Do děje je vple­te­na i zná­má his­to­rie Benito Juaréze, kte­ré­ho chtě­li mexič­tí repub­li­ká­ni za pre­si­den­ta , zatím­co monar­chis­té si zvo­li­li za císa­ře Maxmiliána z vět­ve habsbursko-lotrinské. Existoval i tam­též zmí­ně­ný gene­rál Mejía, stej­ně jako Muhammad Ahmad-Mahdí, vůd­ce islám­ské­ho povstá­ní, a pro­fe­sor Ferdinand Vandiveer Hayden oprav­du orga­ni­zo­val expe­di­ci do Yellowstone, jak se může kaž­dý pře­svěd­čit na strán­kách http://memory.loc.gov/ammem/gmdhtml/yehtml/yeabout.html .

Koho jsem nena­šel, je gene­rál Jargas, osno­va­tel a oběť neú­spěš­né­ho povstá­ní, kte­ré moni­to­ru­je Old Shatterhand coby váleč­ný zpra­vo­daj v I. díle Supů Mexika. A co Vinnetou? Pro zvu­ko­vou a ryt­mic­kou sho­du bývá za jeho pra­vzor uvá­děn mes­ca­ler­ský Gian-na-the (Cadette). Ale proč vůbec si za ústřed­ní­ho hrdi­nu Karel May vybral Apače? Mezi jeho evrop­ský­mi, zvláš­tě fran­couz­ský­mi lite­rár­ní­mi před­chůd­ci byli v kur­su spí­še Komančové. Určující se Karlu Mayovi sta­ly evropsko-indiánské koa­li­ce. Když si Francie, kte­rá inter­ve­no­va­la pro Maxmiliána pro­ti Juarézovi vybra­la za spo­jen­ce Komanče, autor, kte­rý s pou­ži­tím toho­to kme­ne v roli hrdi­ny koke­to­val, si z pro­tifran­couz­ské­ho cítě­ní a tak tro­chu z tru­cu vybral Apače coby kmen nepřá­tel­ský. Myslím, že Apačům to lite­ra­tu­ra dlu­ži­la a že udě­lal dob­ře.

Podívejme se na základ­ní moti­vy, jaký­mi je osu­do­vé přá­tel­ství bělo­cha a Indiána, nebo zami­lo­va­nost bělo­cha a Indiánky. Takové věci se oprav­du ode­hrá­va­ly, dokon­ce i u Apačů, kte­ří pro něj měli stej­né ozna­če­ní jako pro sou­ro­zen­ce stej­né­ho pohla­ví: „ši-kis“ „můj bra­tr“ (pro ženu moje sest­ra). Z ruká­vu vytáh­nu hned dvě dvo­ji­ce: čiri­kav­ský náčel­ník Chochise a pošt­mis­tr Thomas Jeffords, jejichž přá­tel­ství belet­ri­zo­val Elliot Arnold v romá­nu Zlomený šíp. Druhým pří­kla­dem tako­vé­ho bra­tr­ství je George Wratten, syn rezer­vač­ní­ho hoky­ná­ře, pře­kla­da­tel, jazy­ko­vý génius, kte­rý se nau­čil tři apač­ská náře­čí záro­veň, a k němu čiri­kav­ský Apač Ahnandia. A sňa­tek bělo­cha a Indiánky? George Wratten byl s Apačkou pro­ka­za­tel­ně ženat, a i když man­žel­ství poz­dě­ji zanik­lo, roze­šli se v míru a dal­ší rodi­ny obou se dále přá­tel­sky stý­ka­ly. Ženatý s Apačkou byl údaj­ně i Thomas Jeffords, ale dolo­že­no to není. Ahnandiu a George Wrattena si může­te pro­hléd­nout na strán­kách http://www.impurplehawk.com/apgallery6.html.

A co puš­kař Henry a kou­zel­ná zbraň? Existovali dva puš­ka­ři toho jmé­na, kte­ří se zapsa­li do dějin puš­kař­ství, Brit a Američan. Američan nebyl sou­krom­ník, ale zaměst­na­nec fir­my Volcanic a zdo­ko­na­lil Jenningsovu puš­ku s tru­bi­co­vým zásob­ní­kem a dutou, pra­chem plně­nou kul­kou, kte­rá se pak pro­dá­va­la pod znač­kou Volcanic. Dalším zdo­ko­na­le­ním nábo­je a mecha­nis­mu vzni­kl Henry sys­tém, jehož bylo vyro­be­no na teh­dej­ší pomě­ry málo, jen 10 000 kusů. Henryovka tedy nemě­la žád­nou otá­či­vou kou­li s pat­ro­na­mi, ale podob­né puš­ky exis­to­va­ly také – byly to tzv. turret rifles nebo­li karu­se­lo­vé puš­ky. V žád­ném pří­pa­dě ale neby­ly zázrač­né, spíš nebez­peč­né a nemotor­né. Zázračná puš­ka, jak o ní bájí romá­no­vý Henry, ale exis­to­va­la, a oprav­du jen v pár exem­plá­řích: byla to pade­sá­ti­ran­ná rifle kapi­tá­na Meigha, jíž bylo vyro­be­no ne víc než 10 kusů a zacho­val se jedi­ný.

Fotka od fsHH z Pixabay