Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...V sobotu skončil jeden z nejprestižnějších světových festivalů, Sundance. Cenu za nejlepší režii ve Světové Dokumentární Soutěži si odnesla Tinatin Gurchiani za svůj film The Machine Which Makes Everything Disappear. Tento film by nevznikl bez přispění kreativního think-tanku DOK.Incubator, v jehož rámci režisérka film stříhala, a českých postprodukčních společností Avion Postproduction, Bystrouška a I/O post, která umožnila film, který sám neměl žádné finanční prostředky, zdarma smíchat a vyrobit jeho distribuční kopii.
„Mohli jsme vytvořit dobrý film i bez workshopu, i když by ho nejspíš viděli jen lidé v Gruzii,“ říká Tinatin Gurchiani, začínající režisérka, jejíž vizuálně nesmírně působivý debut o životě mladých lidí v dnešní Gruzii, se na podzim dostal do hlavních světových dokumentárních soutěží na festivalech DOK.Leipzig, IDFA, newyorské přehlídky MoMA či již zmíněného Sundance.
Na workshopu DOK.Incubator dokumentaristé půl roku intenzivně pracují pod vedením předních evropských dramaturgů, producentů i obchodníků s filmy a spolu s nimi stříhají a připravují strategii na míru každému filmu. Ročně se dívám a vybírám do soutěže ze zhruba 2.400 filmů a hodně je jich dobrých,“ vysvětluje Claas Danielsen, ředitel festivalu DOK Leipzig, proč je partnerem projektu: „Často vidím film, který má silné téma, skvělého hrdinu, je dobře natočený a přesto mu něco chybí… Možná by potřeboval ještě nějaký čas stříhat, dostat podněty zvenku, získat nadhled, aby vyprávěl svůj příběh tím skutečně nejzajímavějším způsobem.“ Ani mimořádně kvalitní střih však není tím jediným, co rozhoduje o úspěšné kariéře filmu. Na českém workshopu pracují producenti filmů velmi pečlivě i na strategii jeho uvedení a komunikaci směrem k divákům. Právě spojení práce na příběhu konkrétního filmu a zároveň na obchodní stránce věci je v Evropě unikátní a stojí za úspěchem workshopu, který si ročně vybírá jen osm projektů z celé Evropy, pracuje však intenzivně se všemi členy týmu – režisérem, střihačem i producentem.
“Když měl mít film premiéru v Lipsku, nebyl vlastně ještě ani hotový. Kopii jsme dovezli z Prahy prakticky rovnou na projekci. Ale bylo to hrozně důležité, protože právě na workshopu v Lipsku viděli náš film mezinárodně uznávané osobnosti, jimž se líbil a řekli nám, abychom si podaly na Sundance přihlášku, byť už bylo po deadlinu. Přimluvily se za nás – a my zkusili své štěstí,”dodává šťastná debutantka.
(4,91 z 5)