Během práce na filmu čerpal Meledandri se svým týmem ze svých vlastních zkušeností. „Velkou radostí při práci na tomto filmu bylo to, že každý přinesl své vlastní příběhy a zkušenosti se svými mazlíčky a tím přispěl k celkovému vyznění filmu. Máme dva uličnické psy, které často špehujeme, když si myslí, že jsme z domu pryč. A teď je chytíme při činu, když žijí svůj tajný život,” raduje se Meledandri.
„Když ráno opouštíme dům, loučí se s námi ve dveřích. Potom jdou do kuchyně, vyskočí na kuchyňskou desku a vyluxují z ní všechny drobky,” pokračuje. „Nakonec skončí v naší ložnici a na polštáři si trochu schrupnou. Mezi našimi psy a naší andulkou funguje nějaká forma vzájemné interakce, ale zatím jsem úplně nezjistil, jaká. Funguje ovšem také silná interakce se psy na druhé straně sousedova plotu. Když dostanou příležitost, vezmou do zaječích a nemáte šanci je zastavit. Pak vás čeká zhruba tříhodinové dobrodružství, kdy se potíte a nemáte tušení, co se s nimi stalo.”
Max nese stopy nápadné podoby s teriéry Meledandriho rodiny. Kromě toho jsou Renaud i Meledandri zapřisáhlými milovníky ptáků, což bylo nutné zohlednit v postavě Čimči. Čimča je jedinou postavou, která nemluví, ale pípá.
Tým s radostí objevoval univerzální a obecně známé chování domácích zvířátek tak, aby diváci ve filmových postavách poznali své vlastní mazlíčky. Jedním z okamžiků, s kterým filmaři skutečně zarezonovali, byla scéna, ve které Max s Baronem zírají na muže, který v parku na lavičce jí sendvič. Na očích jim vidíte, jak moc ho chtějí a všichni majitelé psů z produkce si to okamžitě spojili se svými vlastními psy toužebně zírajícími na jídlo. Tým společně našel řadu momentů, které vznikly nejdřív z individuální zkušenosti jednoho jeho člena, ale postupně se doplnily o podobné zkušenosti všech ostatních.
Renaud s Meledandrim souhlasí v tom, že řadu jeho rozhodnutí během výroby filmu motivovaly vzpomínky na mazlíčky, které on a jeho rodina mají. „Moje rodina měla všechny domácí zvířata pod sluncem,” směje se Renaud, „od irského setra, kočky, ještěrky, morčat, pískomilů nebo rybiček až po želvu. Jsou součástí mých vzpomínek a zážitků.”
Vzhled filmových mazlíčků opět inspirovala zvířátka z Renaudova soukromého života – hlavně v případě Normana a Čimči -, který doplnila práce výtvarníka Erica Guillona. Ten přiznává, že jednou z jeho nejoblíbenějších postav je Snížek: „Hlavou se mi honily věci, které typicky uvidíte na každé velikonoční pohlednici a ten roztomilý velikonoční zajíček s hlasem Kevina Harta. A tak jsme dostali tenhle nápad, který je opravdu velmi, velmi rozkošný.”
Pro štáb byl klíčovým také složitý proces přípravy storyboardu. „V hraných filmech se nejdřív točí a potom stříhá, ale v animaci je to přesně naopak. V podstatě stříhám film dřív, než se točí,” vysvětluje vedoucí střihu Schretzmann. „Trávíme spoustu času u storyboardu, který prochází jednotlivé scény hned na začátku. Když se pak dostaneme k samotné animaci filmu, už přesně vím, na co se zaměřit.”
Animované filmy, ve kterých vystupují lidé, jsou studiemi tváří a výrazů, a to samé platí i pro filmy, kde jsou v hlavních rolích zvířata. „Normálně máme šest měsíců na tom, abychom vytvořili rekvizity, postavy a děj, abychom dosáhli výsledného stavu,” vysvětluje vedoucí počítačových animací Bruno Chauffard. „Hodně jsme kvůli tomuto filmu zkoumali zvířecí chování. Museli jsme nastudovat výrazy tváří a řeč těla jednotlivých zvířat.”
Části seriálu: Tajný život mazlíčků
- Tajný život mazlíčků
- Tajný život mazlíčků - Příběh
- Tajný život mazlíčků - Nápad
- Tajný život mazlíčků - Filmaři
- Tajný život mazlíčků – Inspirace mazlíčky
- Tajný život mazlíčků – Animace postav
- Tajný život mazlíčků – Plánování Manhattanu
- Tajný život mazlíčků – Hudba
- Tajný život mazlíčků - BARON
- Tajný život mazlíčků - BRIGITTE
- Tajný život mazlíčků - KOULE
- Tajný život mazlíčků - MAX
- Tajný život mazlíčků - SNÍŽEK
Nejnovější komentáře