Tajný život mazlíčků - MAX

Q. Jak jste se s Katie sezná­mi­li?

A. Byla to jed­na z těch šťast­ných náhod. Ona potře­bo­va­la spo­lubyd­lí­cí­ho, já jsem potře­bo­val spo­lubyd­lí­cí­ho, tak jsme to dali dohro­ma­dy. Bylo to pros­té. A od té doby jsme nej­lep­ší kámo­ši.

Q. Čím se s Katie spo­leč­ně rádi baví­te?

A. Rád s Katie vyrá­žím někam ven. Buď spo­lu cho­dí­me na pro­cház­ky, nebo vyrá­ží­me do ulic kvů­li jejím pra­cov­ním povin­nos­tem, nutím ji cvi­čit nebo jí pomá­hám potká­vat lidi ve psím par­ku.

Q. Popiš svůj doko­na­lý den.

A. Teda, můj doko­na­lý den? Takže nejdřív se s Katie pro­bu­dí­me a ona mě bude při­bliž­ně hodi­nu drbat na bříš­ku. Pak sní­me sní­da­ni a vyra­zí­me na dlou­ha­tán­skou pro­cház­ku. Když se vrá­tí­me domů, zjis­tí­me, že se pří­mo před naším domem porou­chal nákla­ďák plný psích pamls­ků a řidič musí všech­no roz­dat. Takže dosta­ne­me hro­ma­du pamls­ků zadar­mo! Pak si s Katie dáme obro­vi­tán­skou veče­ři a bude­me se k sobě tulit, dokud neu­sne­me. A pak se pro­bu­dí­me do dal­ší­ho doko­na­lé­ho dne.

Q. Jak ses cítil, když Katie při­ved­la domů Barona? Co sis o něm mys­lel?

A. Upřímně, nebyl jsem šťast­ný. Jako by obrov­ská, smradla­vá chlu­pa­tá kou­le pře­vrá­ti­la můj celý svět vzhů­ru noha­ma. A přes­ně to se pak sta­lo.

Q. Co sis mys­lel o Snížkovi, když jsi ho popr­vé potkal?

A. Myslel jsem si, že je to roz­to­mi­lý a neškod­ný krá­lí­ček. Že by bylo fajn s ním pobe­jt. Takhle jsem se v živo­tě ješ­tě nesple­tl.

Q. Co rád děláš, když Katie není doma?
A. Rád se bavím s kámo­še­ma. Taky mám ale důle­ži­tou prá­ci. Musím čekat u dve­ří, až se Katie vrá­tí. Je to prá­ce na plný úva­zek a já ji beru nesmír­ně váž­ně.

Q. Poslední otáz­ka. Kdo je hod­ný kluk?

A. No pře­ce já!