Knihu „Tátovo indiánské léto“ od spisovatelky Virginie Grimaldiové, jež vydala GRADA Publishing, a.s. si doslova zamilujete. Jedná se o dojemný příběh plný rodinné pohody, lehce úsměvného humoru a melancholie, která se vám vryje hluboko pod kůži.
Hlavní hrdince Juliane, milující manželce a matce sedmiletého syna s dysfázií, změní její dosavadní život jeden jediný telefon, kdy se dovídá, že vyhořel dům jejího otce.
Otec, s kterým poslední roky moc dobře nevycházela a nerozuměla si, musí najednou přijmout dočasný azyl v jejím domě, a to v pokoji pro hosty. Největší radost z pobytu dědečka má její syn Charlie, který v něm nalézá svého tajného spiklence a dědečka pro každou špatnost.
Zdá se, že je načase usmířit se s otcem a najít cestu k sobě, ale osud má už jiné plány... Juliane si zprvu myslí, že se rysy otcovy nespoutané nátury jen prohlubují věkem, brzy si ale musí přiznat, že s ním zkrátka něco není v pořádku. Díky tomu si ale také uvědomuje, že někdy je třeba hodit minulost i budoucnost za hlavu, žít přítomným okamžikem a užívat si každý drahocenný den. Dokud totiž žijeme, stále je čas úplně na všechno....
Občas svého otce podezírala, že se tak choval naschvál, aby se pobavil reakcemi svého okolí, ale postupem času zjišťuje, že na tom není nic zábavného a úsměvného, a že za tím vším je něco úplně jiného, daleko vážnějšího.
Vzpomíná si na spoustu situací, kterým předtím nepřikládala žádný význam. Otec všechno hrozně dlouho hledá. Stává se, že vejde do místnosti a vypadá nepřítomně, jako by po cestě zapomněl, proč tam vůbec chodil. Je ještě zmatenější, než u něj bývalo zvykem. Prostě se pokradmu změnil.
Je hrozné dívat se na to, jak se mění. Nelze určit, co ještě patří k jeho povaze a co už je přízrak. Ale nejtragičtější ze všeho je pro mě vědomí, že si jeho dobrých vlastností cením až teď, když o ně začíná přicházet.
Osud nám často zanechává znamení přímo pod nosem. Občas kolem nich projdeme bez povšimnutí, u jiných se díky intuici nebo náhodě zastavujeme.
Procházíme jedním z nejtěžších životních období. Jsme nuceny se účastnit smutného představení, nad nímž nemáme žádnou kontrolu. První muž našeho života krůček po krůčku mizí. Nechceme vědět, kolik hodin s ním nám ještě zbývá....
A i když vše jednou chtě nechtě musí skončit, je na čase užívat si každé společné chvíle a času, co vám ještě zbývá.... protože to, co se nedá změnit, stejně nezměníte.... můžete si jen dopřát vytvořit poslední šťastné vzpomínky a splnit si poslední tajná přání a sny.... a to také Juliane se svou sestrou udělají....I v momentech, které se nám zdají nejpochmurnější, můžeme objevit střípky štěstí. Jen se o to pokusit a trošičku jen chtít!
Příběh o jednom trochu střeleném, originálním otci, který byl vždycky trochu mimo, a pak začal být mimo o něco víc. Příběh o jednom úžasném tátovi. Příběh o staroušovi, který si na stará kolena plní svůj velký sen....
Příběh o dceři, která na poslední chvíli našla cestu k srdci svému milovanému otci. Příběh o Padavce, která se o něj v těžkých chvílích i s vypětím svých sil a emocí starala do posledního dne, i když ne vždycky to bylo pro ni jednoduché.
Příběh o smíření se s nezvratným osudem a touze vyplnit otci jeho poslední sen a velké přání.... Příběh plný lásky, prchavého štěstí, beznaděje a smíření se s nezvratným osudem.... taková je kniha „Tátovo indiánské léto“.
Tátovo indiánské léto (Nejvyšší čas na všechno možné i nemožné)
Napsala: Virginie Grimaldiová
Přeložila: Sarah Baroni
Vydala GRADA Publishing, a.s. pod značkou METAFORA
První vydání, Praha 2022
Počet stran: 301
ISBN: 987-80-7625-215-8
