Myslíte že už jste toho viděli a zažily dost a že vás nic nemůže totálně šokovat, zhnusit a fascinovat zároveň? Tak to jste ještě neviděly totální kousek z japonské kinematografie Tetsuo – The iron man.
V tomto článku se nebudu zabívat dějem a nebudu vás tak nudit tím co Shinya Tsukamoto perfektně převedl do filmové podoby, budu se vás snažit zahrnout svými zážitky a postřehy, které jsem po shlédnutí, pro mě už kultovního kousku, nabyl. Začátek filmu vás rychle strhne do silně naturalistické, impresionistické a industriální atmosféry, která vás bude doprovázet po celý zbytek filmu. Předtavte si, že jste v metru ve kterém je naprostá tma, jen čas od času problikne světlo aby vám odkryl pohled na něco opravdu šíleného a vše doprovází ta nejděsivější kyberpunková hudba, asi tak jsem se cítil celý film. V tetsuu se využívají tak neuvěřitelně nelogické, až bizardní přechody do následující scény že to až není možné(všiměte si auta které srazí maníka, který zrovna zjistil, že noha do, které si narval půlmetrovou tyč je plná červů).
Dá se takový film vůbec pochopit myslíte, že scéna kde hlavní aktér 2 minuty říká do telefonu „Kdo je?“, načež z druhé strany se mu dostává odpověď „Haló?“, nebo kde provrtá vrtačkou, která se mu zničeho nic probila z kalhot, svou milou, má něco říci? Podle mého názoru má.
Příběh je jako obvykle založen na té nejnelogičtější, ale zárověn nejsilnější věci, a to na lásce. Přichází, ale něco co tuto idilu chce narušit a podle mého názoru je to psychika samotného hlavního hrdiny, který po úvodním sražení blaznívého chodnce zústává poznamenán. Duševní choroba vzniklá díky šoku, při pohledu na toho mrtvého člověka, začíná nabírat na obrátkách(představuje si že se mění v železo), jeho milá si změny všímá a on ji v amoku zabíjí. Nakonec s představou že se spojil osobou, kterou srazil, a tím pádem zabil, sám páchá sebevraždu a odchází do věčných lovišť.
I tak se dá pochopit jeden z nejnepochopitelnějších snímků všech dob. Samozřejmě, až tento film uvidíte pochybuji že budete mít podobnou představu jako já, možná si vyvodíte vlastní vysvětlení, anebo žádné, ale to já dělám nerad a vždy chci dojít k nějákému závěru, pozor podotýkám ne k racionálnímu vysvětlení, protože to v mnoha případech nejde(viz lynchoviny).
Já vlastně došel k tomu že vše co se ve filmu odehrávalo bylo z pohledu hlavního hrdiny Tetsua, který si díky incidentu vyvolat težký šok, tím se vzbudila jeho těžká psychická porucha, která v něm dřímala a tím pádem vše co se dále odvíjelo bylo jen a jen v jeho hlavě…
