(zatím nehodnoceno)
Loading...Tato kniha patří neodmyslitelně mezi klasiku světové literatury a přispěla i tomu, že její autor obdržel v roce 1929 Nobelovu cenu za literaturu. Thomas Mann ji psal téměř deset let a inspirací byl jeho krátkodobý pobyt v Davosu, kde se léčila manželka na tuberkulózu.
Román vyšel poprvé v roce 1930 jako Kouzelný vrch a od té doby v této verzi ještě několikrát. Knihu nyní nově přeložil Vratislav Jiljí Slezák a vydává ji nakladatelství Mladá Fronta pod názvem Čarovná hora.
Úzká ulice stoupá až vysoko do hor, do plicního sanatoria Berghof. Celým dějem pak provází Hans Castorp, mladý muž, jehož osud může symbolicky připomínat Parsifala hledajícího Svatý Grál. Hrdina, co nejprve přijede krátce navštívit svého nemocného bratrance Joachima Ziemssena, po třech týdnech smířeně zůstává, protože se u něho taktéž projeví tuberkulóza. Postupně se dostává do stereotypu nemocného člověka, jehož život je rozdělen do malých úseků sestávajících se z přesně stanovených činností, z jídla, pravidelného odpočinku a krátkých zdravotních vycházek. Nejdůležitějšími obsahy jsou zdravotní nálezy a teplá přikrývka, do které je třeba se za každého počasí pečlivě zabalit a ulehnout na lehátko na balkon.
Přesný popis přibližuje tok dní, které se řetězí jeden za druhým jako průmyslově vyrobené perly na nekonečném náhrdelníku. Všechno se točí kolem nemoci. O smrti se moc nemluví. Ta si chodí svévolně, jak se jí zachce. Mrtvá těla sjíždějí v noci po zasněžených stráních do Davosu a všechno nahoře pokračuje dál, jakoby se prázdné místo u jednoho ze sedmi stolů nikoho netýkalo. Ostatně, toto velmi brzo obsadí někdo jiný a všechno pokračuje beze změny dál. Sedmička jako znamení úplnosti prolíná nenápadně celým dějem. Po sedmi týdnech pobytu prosí jeden s Hansových „učitelů“, humanista a zednář Settembriny, aby proboha odjel dolů, do „nížiny“, protože jinak se stane nedílnou součástí bezútěšného světa nemocných. Hans ale odmítá. To, z čeho měl ze začátku strach, najednou přitahuje. Nemoc se změnila v pozvánku k duševnímu růstu. Mladík do sebe nasává roztodivné názory svého okolí a vybírá si vlastní cestu. Jeho mentory se stávají dvě protichůdné postavy, na jedné straně zmíněný humanista pan Settembriny, na straně druhé nesmiřitelný jesuita Naphta, který je konvertovaným Židem. Nekonečné filosofické úvahy Hanse ze začátku znejišťují, ale časem se naučí pozorně naslouchat a protichůdné názory přebírat. Přemýšlení ostatně věnuje velkou část svého pobytu v tomto zvláštním světě mezi světy. Okamžiky připomínající formou kontemplaci nazývá „panováním“. Je to čas vnitřního usebrání a nazírání na různé výklady filozofie.
Jak plynou roky, rozevírá se mezi Hansem a „nížinou“ propast, kterou je téměř nemožné zaplnit. V Berghofu čas plyne jinak, v Berghofu se nemocní vznášejí na vlnách bezčasí jako plachetnice čekající na příznivý vítr. A ten vane jen zřídka a jen pro někoho.
První housle zde hrají nemoc a smrt. Být nemocný by mohlo znamenat být něčím ozvláštněný, jakoby utrpení a zánik člověka vyčleňovaly z anonymních zástupů zdravých. Tedy prvoplánově zdravých, protože při bližším zkoumání se dělicí čára mezi zdravím a nemocí stírá.
Hans Castorp, ten, který měl v Hamburku konstruovat lodě, leží poslušně na lehátku zabalený v dece a „panuje“. Kromě hledání smyslu bytí ho ruší i jiné síly. Ve zdech sanatoria se daří lásce. Ostatně ta je věrnou průvodkyní smrti, která ji svou přítomností povzbuzuje a propůjčuje jí mnohdy křídla. Dle teorií psychoanalytika Krokowského, jednoho ze dvou místních lékařů, je právě láska příčinou veškerých nemocí. A Hans svým nejednoznačným chorobopisem tuto teorii jen stvrzuje. Teplota mu stoupá od okamžiku, kdy zaslechl, jak jeho femme fatale poprvé práskla dveřmi. Paní Chauchatová je Ruska s kirgizskýma očima a nemoc jí propůjčuje svobodu dělat věci, které by jinak dělat nemohla. Odchází a přichází a Hans na ni trpělivě čeká. Někdy tak dlouho, že až se v čekání samém zapomene…
Jak roky plynou, mění se pomalu i atmosféra „nahoře“. Nucená zahálka, vše prostupující erotika, vybraná jídla o pěti chodech servírovaná s železnou pravidelností den co den, netečnost a stopy podrážděnosti prostupují stěnami sanatoria a dávají do pohybu roztodivné síly, na které není možné dohlédnout. Válka z nížiny vystoupala po příkrých svazích až na Čarovnou horu. Ale na válku je každé kouzlo krátké.
Kam zavane osud Hanse Castorpa a co mu připraví? Jeho počáteční všednost a prostřednost se někam vytratila. Ubíhající roky z křehkého chlapce udělaly muže. Parsifal vstane z lehátka na terase, pečlivě složí vlněnou deku a pevným krokem odchází dolů do údolí. Ztrácí se v mlhách nejistot a za chvilku napořád zmizí za první zatáčkou. Stromy se dobrovolně loučí s prvními listy. Je srpen roku 1914, nastal čas hledání Grálu…
MANN, Thomas. Čarovná hora. První vydání. Překlad Vratislav Slezák. Praha: Mladá fronta, 2016. ISBN 978-80-204-3667-2.
Kniha ke koupi na: www.knihy.cz
Knihu k recenzi poskytl partner: Mladá fronta a.s.
Nejnovější komentáře