Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Kdo zná, už se chytá za hlavu. A to opravdu doslova! Ušní šelesty se často stávají zdrojem silného stresu, trápení a beznaděje, protože mnohdy se dozvíte i to, že „když nevíme, od čeho to je, patrně to nevyléčíme.“
Autor se rozhodl, že to takto nenechá. O ušním šelestu jsem přečetla několik diskuzí, kde v podstatě vše vyznívalo beznadějně a jediný lék byl snad trochu antidepresiva. Ostatně, ve vší hrůze, právě toto malinko ukazuje i na příčiny, ke kterým navádí autor knihy Tinnitus Řešení existuje!
Dále jsem četla i diskuzi, co vám tento šelest spustilo? Dominoval stres, často silný stres, námaha uší jednorázová (koncert), tak i trvalá (křik malých dětí, hlučné pracovní prostředí), menším dílem pak problémy s krční páteří. Zajímavé a rozhodně ve chvíli, kdy si pořizujete rodinu nebo jdete na koncert nepočítáte s tím, že si můžete přivodit něco tak šíleného.
Pro úplnost, tinnitus může mít i organické příčiny závažné i méně závažné, kam patří třeba nahromaděný ušní maz. V knize ale mluvíme o případech, u kterých se příčina nenachází a které patrně mají příčiny v životních situacích, které jsou nadměrně stresující. Nebo byly.
A sama za sebe musím říct, že se mi v uších rozhučí lednička často jako předzvěst zablokované krční páteře a na kámen ztuhlých šíjových svalů. A často šelestí více v tom uchu, na které straně je stažení svalů větší. Nepříjemné, ale zdaleka ne tolik, jak popisují lidé trpící opravdu silným tinnitem, který nepřechází.
Proto ano, jsem z těch, kdož dokáží pochopit, že z nepřetržitého hluku v hlavě vás rozbolí hlava, zhorší se tenzní bolesti hlavy nebo migrény.
A dovedu si představit, že bolest hlavy dobře živí i hučení v hlavě.
Autor tvrdí, že řešení existuje!
A nabízí nám ho. A podtitul už napovídá, o co tu půjde: Jak úspěšně vytěsnit ušní šelest a znovu nalézt klid.
Ach, kéž by měl pravdu. Překvapilo mne velice, že ušní šelest podle něj lze řešit, minimálně zmírnit. A že jeho příčiny jsou jen málokdy skutečně organické. Zmiňuje v knize výzkumy ukazující, že se uchu nemění průtok krve ani se nezhoršuje sluch, tedy pokud není šelest zároveň spojen s nedoslýchavostí. Potud jsem se divila, ale ono na tom opravdu může něco být, přičemž se velmi bránila tomu vysvětlení, že často na to příliš zaměřujeme pozornost, tak ušní zvuky slyšíme víc. Jenže pak vychází najevo, že opravdu mozek sám je ten, kdo umí regulovat to, jak slyšíme. Umí vyrovnávat hlasitost dle potřeby. To je určitě dobré vědět už ve chvíli, kdy se do boje se svým tinnitem pouštíte.
Snadným důkazem pak je třeba to, že si umíme zvyknout na rušivé zvuky, že je nevnímáme.
Že naopak nastražíme uši při nebezpečí, nebo když si chceme užít nějaké ASMR, mimochodem i to může být součástí léčby.
A i když opravdu rachot v uších zní jako náklaďák, měření neprokázala vyšší hlasitost než tu rovnou tikání náramkových hodinek.
Jak vidíte, pro mne byla kniha plná překvapujících informací. A pokud tinnitem trpíte, patrně už za sebou máte mnoho způsobů léčení, mnoho zkušeností se zhoršováním i zlepšováním a mnoho teorií. Pravdou je, že žádný tinnitus není stejný, nemůže tedy být stejná ani léčba.
A problém je velmi začarovaným kruhem. Zvonění stresuje, stres zvonění prohlubuje.
Cvičení, která autor v knize uvádí, jsou většinou založena na vědomějším vnímání zvuků. Jednoduše řečeno na proměnu vnímání zvuků, které v uchu slyšíte. Mě se třeba líbil úkol vyhledávání libých zvuků ve svém okolí během dne. Ptáci, šuštění oděvu, hudba… nebo úkol, kdy zkoušíme slyšet svůj tinnitus jako šumění moře.
Když všechno v hlavě křičí!
Co mne však zaujalo nejvíce byla přecitlivělost na hluk, která sama o sobě spouští nelibé zvuky v uších. A to mohu potvrdit. Když máte nějaký zvuk spojený s emoční zátěží, vztekem, stresem, spěchem (křik dětí, hlas svého šéfa, zvuk auta, znělku v televizi) může se stát, že hrají roli dvě věci, vyšší stres a zároveň ten zvuk ani nemusí být nahlas, ale ve vaší hlavě křičí.
A podobně tedy může křičet tinnitus.
Napětí a stres – jednoznačný vítězný původce tinnitu. To dává naději, že začneme-li pracovat na vnímání sluchu i na odstranění stresu, může se situace zlepšit. A
Markus Schwabbaur je německý psycholog a psychoterapeut. Po studiu psychologie se zaměřením na psychoakustiku a klinickou psychologii v Eichstätu a italském Milánu pracoval na několika specializovaných klinikách. Než si v roce 2009 otevřel v Mnichově soukromou praxi, vedl psychosomatické oddělení ORL v tamější nemocnici, kde se soustředil na tinnitus a poruchy sluchu. V současné době působí jako behaviorální terapeut, přednáší a pořádá semináře. Vydalo nakladatelství Kazda,
(4,91 z 5)