Představovat další Murakamiho knihu je tak trochu nošením dříví do lesa, neboť o jeho poslední česky přeložené knize se toho napsalo dost a dost. Zkuste například zalistovat posledním „houserem“.
To nic ale nemění na faktu, že se jedná o knihu pozoruhodnou a podle mého názoru i výtečnou. Má to však jedno „ale“. Čtenář musí přistoupit na Murakamiho pravidla hry - což pro fanoušky Norského dřeva nebude velký problém. Děj se odehrává v současném Japonsku a Řecku. Hlavní postavou je Fialka, mladá dívčina, na jejíž charakteristice se autor knihy dosyta vyřádil, takže před vámi povstává postava vskutku plastická. Do ni je zamilován (nešťastně) vypravěč příběhu, jakýsi K. Samotný děj však není zase až tak důležitý. Murakami se v knize snaží upozornit na komplikovanost vztahů v dnešním světě - které nemusí být vždy jen heterosexuální - a na problematiku rozdvojenosti osob.
Zhruba do poloviny knihy to vypadá, že autor popisuje víceméně konvenční příběh, ale přibližně v druhé půlce vyprávění nastane zásadní zlom, na který čtenářova logika asi jen tak nestačí. Vše se ale logicky vysvětlit ve světě nedá.
