Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...rozhovor s Bobem Kleplem
Jak byste charakterizoval tatínka Slávka, kterého ve filmu hrajete?
Já jsem ho chtěl pojmout jako takového prudérního fotříka, já tomu říkám „šebánkovský styl“. Naštěstí mě pan režisér rychle zarazil. Slávek je takovej uťápnutej padesátník. Naštvaný, má ostrou ženu, dceru neprovdanou, dovolená ho rozčiluje, všechno je v hajzlu… ale nakonec se ukáže, že na dovolené je docela spokojenej. Myslím, že jsem měl velmi dobré vedení od Jirky Vejdělka, který mi nedovolil jít prvoplánově po postavě, což jsem měl původně trochu v úmyslu. Ale on mne velice rychle zarazil, a tak jsme, myslím, vytvořili takovou docela zajímavou figuru. Je to takový starší méďa.
S Evou Holubovou hrajete manžele a Eva sama říká, že tak trochu manželé jste. Může vás Eva jako filmová manželka a kolegyně při natáčení něčím překvapit nebo dokonce vyvést z míry?
Na place u filmu je to trošku jiné, tam mě nezaskočí, ale v divadle tam se jí to občas povede. Zaskočí mě svými fígly a odbourávačkami. Máme teď takové odbourávací období, a tak spolu nemůžeme hrát moc často. Je fakt, že na place někdy režisér nevěděl, jestli se hádáme, nebo už komunikujeme jako postavy, což je ale docela dobré, ne? My už to takhle s Evičkou máme, že člověk neví: jsou to manželé nebo už hrajou…
Jak se vám pracovalo s mladým režisérem, který ve filmu debutuje?
Když jsem ho viděl poprvé, říkal jsem si: to bude nějaký chlapeček, švihnu tam „Šebánka“. Chci ho hrozně, ale strašně moc pochválit. Je nesmírně cílevědomý, ale zároveň pragmatický režisér. Nepustí milimetr výrazu. Já jsem v něj pojal takovou důvěru, že jsem se pak úplně nechal nést jeho prací a jeho postojem k postavě, že jsem se mu odevzdal. I když jsem někdy nesouhlasil s jeho názorem, on mi vždycky řekl: Bobe, věř mi, takhle to bude lepší a musím říct, že měl pravdu. Vždycky!
Anna Polívková se přiznala, že byť jste se na počátku natáčení neznali, v jeho průběhu se mezi vámi vytvořilo velice příjemné, rodinné pouto?
Jo, my jsme se poznali až tam. Anička měla dlouho problém mi začít tykat, ale pak se to naštěstí naučila. Eva jako manželka a matka to stmelila natolik, že nás tak trochu řídila, co budeme dělat nejen na place. Jediné, čemu jsem se vyhnul bylo, když jsme jako rodina měli jet do Benátek, ale nikoliv natáčet, fakt soukromě. To jsem zamítl, tak vznikl trošku rozkol a nakonec jela děvčata sama. Ale kdykoliv se potkáme, mám pocit, že jsme trochu rodina.
(4,91 z 5)