O francouzských vojenských ne/schopnostech koluje řada vtipů. O kvalitě jejich filmové školy by však polemizoval málokdo. Povedlo se tedy Francouzům v mém oblíbeném ponorkovém subžánru nahlodat zažité představy o kvalitách armády země galského kohouta? Vlčí volání dává jasnou odpověď.
PŘEPÁLENÝ ZAČÁTEK Úvodní scéna přináší naději, že Francouzi by si v mořských hlubinách mohli alespoň částečně napravit pověst. Atraktivní a hlavně neokoukané prostředí syrského pobřeží nabízí hned na úvod solidní akci, která Filmfanatica navnadila. Bohužel nic lepšího už film nenabízí. Pokud tedy nepatříte mezi sběratele WTF momentů.
KDYŽ NEMÁTE RÁDI KHAKI, TAK SE DEJTE K NÁMOŘNICTVU Hlavní hrdina je operátorem sonaru, kde uplatní svůj absolutní sluch. Coby šéfkuchař by možná neobstál, ale dejte mu na uši sluchátka a on vám poví, kolik vajíček je na plotně v kuchyni pronásledované ponorky. Ale jak už to bývá, když vám Pánbůh někde nadělí, jinde musí ubrat. Tady se vzhledem k absolutnímu sluchu ubíralo hodně. A snad všude.
BORDEL POD HLADINOU Jeden by řekl, že ponorkové loďstvo francouzského námořnictva je elitní složkou ozbrojených sil atomové velmoci. Ve filmu to bohužel vypadá, že jde spíše o bordel na kolečkách pod hladinou. Nemám ve zvyku spoilerovat, takže prozradím jen tolik, že dostat se do kanceláře francouzského admirála je stejně snadné, jako prolomit jeho heslo na počítači, který obsahuje supertajné informace a jako bonus také databázi nepřátelských plavidel.
TRPÍTE RÁDI? Hodně mě překvapilo, že ve filmu s rozpočtem 23 miliónů dolarů nesedí ani základní časové předpoklady. I amatérský tvůrce jako já si ve svém autorském komiksu U283 pohlídal právě to, aby hodiny tikaly alespoň rámcově podle pravidel reálného světa. Jenže ve Vlčím volání se tvůrci nestydí vytasit na diváka ani takovou blbost, jakože do 60 minut se dá opustit základna, nasednout do vrtulníku, dolétnout s ním na ponorku, která už je dávno na širém moři, nalodit se na ní, dohnat druhou ponorku a snažit se zabránit atomové apokalypse. Vážne!
Přesto všechno jsem se od filmu nedokázal odtrhnout. Styl totiž zase jednou zvítězil nad osbahem a Francouzi zkrátka umí točit efektně. Navíc mě zajímalo, s jakým dalším WTF momentem se tvůrci vytasí. Bylo jich požehnaně, takže pokud vás moje recenze neodradila, zkuste dát Vlčímu volání šanci. Nudit se nebudete.
3. dubna 2024 Noc 12. – šokující zločin v maloměstě Kriminální filmy a thrillery jsou hodně častým důvodem k mojí filmové spokojenosti. Témata, jež tento temný žánr reflektuje jsou jednoduše atraktivní a mají velký divácký potenciál. V […] Posted in Filmové recenze
27. března 2024 Duna: Část druhá – demonstrace moderní filmařiny Režisér Denis Villeneuve patří k mým největším oblíbencům. Zmizení považuji za jeden z nejlepších filmů o únosech dětí, ne-li za ten úplně nejlepší. Do zlatého fondu sci-fi žánru pak řadím […] Posted in Filmové recenze
21. března 2024 Dozvuky – sveďme to na okupanty Filmfanatic dlouhodobě propaguje polskou kinematografii. Jednoduše proto, že naši severní sousedé točí opravdu skvělé filmy a postupem času prokázali kvalitu i v žánrech, které nestojí jen […] Posted in Filmové recenze
14. března 2024 Chudáčci – Frankensteinova nadržená sestřenice Řecký režisér Yorgos Lanthimos si udělal jméno především artovými filmy. Humrem i Zabitím posvátného jelena Filmfanatica zaujal, ale ani z jednoho jsem nebyl úplně nadšený. Naštěstí má […] Posted in Filmové recenze
5. března 2024 Zóna zájmu – můj soused Osvětim Režisér Jonathan Glazer má na svém kontě prakticky jen artové filmy. Sexy bestie mě vyloženě rozčilovala, Zrození s Nicole Kidman naopak dojalo a Pod kůží, kde Scarlett Johansson odhalí […] Posted in Filmové recenze
30. ledna 2024 Čtverec – směšnost a irelevance moderní korektnosti Pokud máte rádi komedie, které si utahují z pozérství, Filmfanatic vám představí jeden z moderních svatých grálů. Čtverec švédského režiséra Rubena Östlunda, jehož tvorbu rozhodně […] Posted in Filmové recenze
25. ledna 2024 Paroží – legenda se probouzí ze zapomnění Kvalitních hororů je jako šafránu. Snad je to tím, že tenhle žánr je přinejmenším přehlížený, ale ještě častěji označovaný za úpadkový. Jeho hlavním cílem totiž je vyvolat u diváků pocit […] Posted in Filmové recenze
17. ledna 2024 Bastard – dánský levoboček poráží Jana Žižku O tom, že dánská kinematografie je TOP, ví Filmfanatic už skoro dekádu. Ne všechny tamní kousky jsem sice stihl zrecenzovat, ale u Bastarda nehodlám udělat tu chybu, že vám ho zatajím. On […] Posted in Filmové recenze
8. ledna 2024 Úsvit – dlouhé stíny na konci Československa Podzim roku 2023 bychom si měli pamatovat jako možná ten nejlepší podzim v české filmové historii. Proč? Především proto, že do kin zamířily hned tři české snímky, které si rozhodně […] Posted in Filmové recenze
20. prosince 2023 Zabijáci rozkvetlého měsíce – pomalu tažení Režisér Martin Scorsese patří k mým velkým oblíbencům. Vlastně je v režisérské branži asi tím úplně největším. Na jeho novinku, kterou realizoval pod hlavičkou Apple TV+, jsem se tedy […] Posted in Filmové recenze
Nejnovější komentáře