Úsvit – dlouhé stíny na konci Československa

Photo © Stanislav Honzík

Podzim roku 2023 bychom si měli pama­to­vat jako mož­ná ten nej­lep­ší pod­zim v čes­ké fil­mo­vé his­to­rii. Proč? Především pro­to, že do kin zamí­ři­ly hned tři čes­ké sním­ky, kte­ré si roz­hod­ně zaslou­ži­ly, abys­te se na ně vyda­li. Povedené sci-fi Bod obno­vy, dra­ma Bratři a v nepo­sled­ní řadě dobo­vá kri­mi Úsvit.

Do fik­tiv­ní­ho měs­teč­ka Svit pod Tatrami při­jíž­dí v roce 1937 ředi­tel továr­ny se svo­jí těhot­nou ženou, aby tu dle baťov­ské­ho vzo­ru posta­vil moder­ní prů­mys­lo­vé měs­to. Plány ale naru­ší zne­po­ko­ju­jí­cí nález mrt­vo­ly v are­á­lu továr­ny. Novorozenec s muž­ským i žen­ským pohlav­ním orgá­nem. Takový pří­pad evi­dent­ně pře­sa­hu­je kom­pe­ten­ci míst­ních čet­ní­ků, pod­lé­há maxi­mál­ní­mu uta­je­ní a na mís­to tak při­jíž­dí taj­ná poli­cej­ní jed­not­ka. Jenže chce odha­lit prav­du, nebo jen co nej­rych­le­ji zamést pří­pad pod kobe­rec?

STARÁ LÁSKA
Úsvit se v prv­ní řadě může chlu­bit dechbe­rou­cí dobo­vou atmo­sfé­rou. Především díky kom­bi­na­ci parád­ně sty­li­zo­va­ných kulis a v poza­dí uchva­cu­jí­cích Vysokých Tater. Tohle se poved­lo na jed­nič­ku! Že pro­stře­dí zda­ři­le dokres­lu­jí kos­týmy i úče­sy, na to už jsme u čes­ké pro­duk­ce zami­lo­va­né do prvo­re­pub­li­ko­vé doby, jed­no­du­še zvyklí. Ale Úsvit pro­dá­vá tuto éru v tro­chu jiném svět­le.

O něco méně, ale stá­le plně funkč­ní, je i ústřed­ní posel­ství. Strach někte­rých lidí z odliš­nos­tí a nezná­mé­ho, zakon­zer­vo­va­nost v posto­jích nebo neto­le­ran­ce, to vše bude ve spo­leč­nos­ti téma­tem asi vždy. Co však pokul­há­vá nej­víc je detek­tiv­ní záplet­ka. Ta je bohu­žel tak tri­vi­ál­ní a bez pře­kva­pi­vých zvra­tů, že fil­mu ubí­rá na dra­ma­tič­nos­ti. Prostě sle­du­je­me děj, kte­rý se z bodu A (začá­tek) ubí­rá k bodu B (konec). A mezi tím se nic pře­kva­pi­vé­ho nesta­ne.

SKUTEČNÉ MOTIVY
Pravdou však je, že zají­ma­vým vývo­jem pro­chá­zí vztah ústřed­ní dvo­ji­ce, kte­rou tvo­ří kari­é­ris­tic­ký ředi­tel továr­ny a jeho ide­a­lis­tic­ká man­žel­ka. Jenže jsou její moti­va­ce tak čis­té, jak si sama namlou­vá, nebo také za jejím jed­ná­ním vězí něco tem­něj­ší­ho? Vrcholem této lin­ky je vzá­jem­ný roz­ho­vor, jenž zamá­vá dosa­vad­ním vyzně­ním a navo­dí ty správ­né pochyb­nos­ti.

Jsem rád, že Úsvit vzni­kl, pro­to­že je to skvě­lá dobo­vá podí­va­ná se zají­ma­vým téma­tem, ale mrzí mě, že na kri­mi­nál­ní záplet­ce scé­náris­té neza­pra­co­va­li víc. I přes­to se na film skvě­le kou­ká! Při vědo­mí, že jde o dílo reži­sé­ra, kte­ré­mu je tepr­ve 29 let, jsem napl­něn opti­mis­mem a oče­ká­vá­ním, co dal­ší­ho Matěj Chlupáček nato­čí.