Čtyřdílný dramatický miniseriál “Útok v Salisbury” se bude určitě líbit všem příznivcům příběhů natočených dle skutečných událostí. I tento snímek není výjimkou!
Tato minisérie je jakousi rekonstrukcí události týkající se kolem útoku nervově paralytickou látkou novičok, a to 4. března 2018 na přeběhlého agenta GRU Sergeje Skripala a jeho dcery Julii, jež provedli dva příslušníci ruské tajné služby.
Útok v Salisbury svým dokonalým zpracováním působí na diváky velmi reálně a po celou dobu příběhu je udržuje ve velmi mrazivé a tíživé atmosféře, dává možnost nahlédnout do života hlavních aktérů, jež sami byli ať už přímými svědky nebo účastníky těchto děsivých událostí.
Seznamujeme se s postavou detektiva Nicka Bailyho, obětavého otce dvou malých dcer, milujícího manžela a svědomitého pracovníka, který jako první zasahoval na místě činu, a jež se také jako první nakazil touto paralytickou látkou novičokem.
Sledujeme nejen jeho urputný boj o vlastní život v nemocnici, ale i radikální zásah do doposud poklidného života celé jeho rodiny. Nechybí ani silné emoce manželky, která i přes nelehkou situaci stojí stále při něm, je jemu a jejich dcerám velkou oporou, a pevně doufá v nějaký zázrak...
Další výraznou postavou je krajská hygienička Tracy Daskiewiczová, matka od rodiny, které spadne do klína nelehký úkol. Vzhledem ke své vysoké funkci je vedením pověřena koordinovat opatření na ochranu veřejného zdraví a zamezit další šíření této smrtící látky. Má před sebou velkou zodpovědnost, protože eliminovat všechny možná rizika se zdá skoro nemožné.
Navíc jako milující matka trpí strachem nejen o svou rodinu, ale i tím, že ji na úkor své práce zanedbává a staví tak na druhou kolej. Prioritou číslo jedna je totiž zajištění bezpečnosti všech lidí žijících v Salisbury.
Tato postava mi byla moc blízká, neboť to byla žena doslova z masa a kostí, se všemi lidskými emocemi ale i svými strachy, jež museli čas od času vyplavat na povrch v podobě upřímného pláče.
Nejsmutnější a nejtragičtější postavou byla postava Dawn Sturgessové, bývalé alkoholičky a svobodné matky, mající neustále existenční problémy. Nyní se snaží žít nový život, aby mohla usilovat o svěření své dcery do výchovy. Prozatím se ji snaží maximálně věnovat při společných návštěvách, ale i zde je naznačeno, že občas bohužel selže i nejlepší vůle.
Mě osobně děsil způsob jejího života a osobně se ani nedivím, že se nakazila novičokem, i když se jednalo o shodu nešťastných okolností. Ne nadarmo se říká, že jsme každý svého štěstí strůjce...
Tento dramatický snímek zachycuje 40tisícové poklidné město Salisbury v anglickém Wiltshiru v absolutní nejistotě, zda se nestali terčem ro zsáhlého teroristického útoku, a hlavně pohotové reakci jak zabránit případné další kontaminaci.
Naopak jsem velmi uvítala, že se autoři dokumentu zaměřili převážně na emoce a pocity rodin jednotlivých obětí a lidí, jež se se velkou měrou zasloužili o zajištění bezpečnosti velmi široké veřejnosti, a že do dokumentu nemíchali politické pozadí, jež vedlo k samotnému útoku. To si ostatně můžeme dohledat sami na internetu.
Za mě „Útok v Salisbury“ je velmi kvalitně natočený a oodvyprávěný velmi silný příběh, jež stojí rozhodně za shlédnutí.
Nejnovější komentáře