V prosinci 2014 se objevila poslední epizoda seriálu Ve službách FBI (v originále White Collar podle White Collar Division, sekce FBI). Seriál byl postaven na celkem jednoduchém půdorysu – specialista podvodník odsouzený za padělání dluhopisů se dostane ven na podmínku a pod dozor zvláštního agenta Petera Burka, který ho ostatně kdysi sám zatýkal.
Mezi agentem a konzultantem je tak silná opatrnost, nicméně i vědomí neocenitelných schopností a znalostí toho druhého.
Seriály podobného ražení fungující na principu výjimečného jedince spolupracujícího s policií mám dost v oblibě. Pokud fungují. Což platí u Sherlocka, Castla na zabití, tu více tu méně i u Mentalisty. White Collar ale rozhodně patří k těm lepším. Proč?
Za prvé díky stopáži. Série má pět delších sérií a šestou závěrečnou jenom o počtu šesti dílů. Ty předchozí mají 13 – 16 a vždycky mají krom případů kolem i nějakou centrální zápletku, což z nich vytváří takové delší filmy (no, hodně delší).
Co je další plus je herecké obsazení a hlavně charaktery postav. Neal se po návratu z vězení velmi rychle seznámí a spřátelí s Peterovou manželkou Elizabeth. Pozor, nic mezi nimi není a oba si toho druhého velmi cení. Elizabeth navíc není žádná slepice nebo namyšlená nána. Je to manželka agenta, jak má být, a Neala bere tak trochu jako vlastního syna. Zná ho, ví o jeho minulosti a snaží se mu poskytnout pomoc, když je to potřeba a když je hlavně citově v úzkých a je zmaten z lidí kolem sebe – hlavně žen ve svém životě.
Neal se snaží sekat latinu, jenže vzhledem k tomu, že je elitou ve svém oboru, průběžně za ním přicházejí staří známí či nové stálice v moři podvodníků a chtějí „nějakou tu službičku“.
Obrovskou devizou seriálu je Mozzie i další postavy. Konkrétně Mozzie je Nealův letitý a asi nejlepší kamarád, chodící konspirační teorie a člověk, který dovede všechno zjistit, téměř cokoli sehnat a nic pro něj není ani dost malé, ani dost složité.
Neal se během seriálu setká s několika půvabnými ženami. Některé mu chtějí pomoct, jiné ho okrást nebo rovnou zabít. Ale s každou je docela sranda a každá z nich je vydatnou zápletkou.
Ne, koncept není převratný ani nijak objevný. Ale zde je proveden na výbornou.
Takže Bon Voyage, Mr. Caffrey…bylo mi ctí.
Blog autora - http://jensovsky.blog.idnes.cz
