Vodka lemon

V úno­ru se dosta­lo i na fil­my ze zemí, se kte­rý­mi se obvykle nese­tká­me v čes­ké fil­mo­vé dis­tri­buci. Film Vodka lemon je sice hra­zen z fran­couz­ských a dal­ších evrop­ských peněz peněz, ale ode­hrá­vá se v Arménii, reží­ru­jí ho Arméni a hra­jí v něm Arméni.

Hrdinou lyric­ké­ho fil­mu, dá-li se to tak nazvat, je děda, kte­rý má dva syny. Jednoho ve stej­né ves­ni­ci a jed­no­ho ve Francii. Ten by měl (aspoň si to děda mys­lí) poslat pení­ze, aby se celá ves­ni­ce měla lépe. To ale nějak nena­stá­vá, a tak děda jez­dí do Jerevanu zby­teč­ně. Hlavní záplet­ka se však točí kolem hřbi­to­va, míně­no cest na hřbi­tov auto­bu­sem. Děda jez­dí stej­ným auto­bu­sem na stej­ný hřbi­tov jako jis­tá paní. Nedají se spo­lu do řeči hned, ale až poté, co děda uhra­dí auto­bu­sá­ko­vi dluh, kte­rý u něho žena měla, a postup­ně si k sobě oba hle­da­jí ces­tu…

V prv­ní čás­ti reži­sér pou­ze nazna­ču­je, jaké jsou pomě­ry na armén­ském ven­ko­vě. Jistě, chu­do­ba je v Arménii o dost vět­ší než v Čechách, jinak se ale pod­mín­ky dost sho­du­jí. Také se vzpo­mí­ná, jaké to bylo za komu­nis­tů. Věřím tomu, že v Arménii je roz­díl mezi teh­dej­ší­mi a sou­čas­ný­mi časy jsou pod­stat­ně vět­ší, ale prin­cip zůstá­vá stej­ný.

A to je prá­vě být malin­ko na ško­du. I jako pří­z­niv­ce nezá­vis­lé­ho Bohužel mám z pří­jem­né­ho fil­mu dojem, že se sna­ží až pří­liš podrob­ně vykres­lit špat­nou situ­a­ci v Arménii. V jiných fil­mech ze zao­sta­lých zemí to pod­le mě není tak oka­té. Ale to může být zdá­ní klam­né.

Vodka lemon se zařa­di­la mezi fil­my, kte­ré jsou sice úsměv­né a tudíž pří­jem­né, ale na můj vkus až pří­liš poma­lé. Za něko­lik dní si ani nevzpo­me­nu, o co vlast­ně v tomhle fil­mu šlo…

O filmu:

Režie: Hiner Saleem
Scénář: Hiner Saleem, Lei Dinety, Pauline Douzenne
V hlav­ních rolích: Lala Sarkissian, Romen Avinian, Astrik Avaguian, Ivan Franek, Armen Marutyan
Arménie, Francie, Itálie, Švýcarsko 2003, 88 minut