X-Men: Apokalypsa - SVĚT APOKALYPSY

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Natáčení X-Men: Apokalypsy zača­lo 20. dub­na 2015 v Montrealu v Kanadě, kon­krét­ně v Mel’s Cité du Cinema (běž­ně ozna­čo­va­ném jako Mel’s), což jsou ate­li­é­ry o roz­lo­ze 27 akrů na Ile de Montréal s výhle­dem na řeku sva­té­ho Vavřince. Na pozem­ku se nachá­zí sedm ate­li­é­rů o roz­lo­ze 116 500 čtve­reč­ních stop. Filmová pro­duk­ce zužit­ko­va­la kaž­dou čtve­reč­ní sto­pu, aby uspo­ko­ji­la své poža­dav­ky. Kromě toho tým obsa­dil řadu reál­ných loka­cí po celém měs­tě, včet­ně něko­li­ka prů­mys­lo­vých zón, opuš­tě­né­ho diva­dla, staré­ho nákup­ní­ho cen­t­ra a sru­bu v lese.

Kameraman Newton Thomas Sigel při­jal výzvu pro­zkou­mat nové svě­ty s nad­še­ním. Patřil sem napří­klad sta­ro­vě­ký Egypt, moder­ní Egypt, Polsko, NDR a Spojené stá­ty v roce 1983. Vymezil si kaž­dé pro­stře­dí v něko­li­ka ohle­dech, zejmé­na pokud jde o bar­vy. Blízký východ měl mít zla­tý, do pís­ku zabar­ve­ný odstín, atmo­sfé­ru pro­dchnu­tou zla­tem, poci­tem tep­la a sucha.

Natáčení v Quebecu na kon­ci drs­né kanad­ské zimy před­sta­vo­va­lo výzvu. O sta­ro­e­gypt­ských inte­ri­é­rech Sigel říká: “Vysílali jsme slu­neč­ní paprsky do útrob pyra­mi­dy a toto svět­lo mísi­li s ohněm a ole­jo­vý­mi svět­ly, kte­ré se sku­teč­ně pou­ží­va­ly před 4000 lety. O tisí­ci­le­tí poz­dě­ji, “Káhira hra­je smě­si­cí barev a svě­tel a zla­té­ho slun­ce, kte­ré jsme vytvo­ři­li,” říká Sigel.

Oscarem oce­ně­ný fil­mo­vý archi­tekt, Grant Major (Pán prs­te­nů) se spo­lu se svou talen­to­va­nou art-directorkou Michèle Laliberté (X-Men: Budoucí minu­lost) a s na Oscara nomi­no­va­nou scé­no­gra­f­kou Anne Kuljian (Divergence) cho­pil neleh­ké­ho úko­lu dohlí­žet na navr­ho­vá­ní, tvor­bu a výstav­bu téměř šede­sá­ti fil­mo­vých deko­ra­cí, stej­ně jako design a úpra­vu  čet­ných fil­mo­vých loka­cí v a kolem met­ro­po­lit­ní oblas­ti Montrealu.

Majorovým hlav­ním úko­lem bylo zno­vu vytvo­řit sta­ro­vě­ký a moder­ní Egypt. Přitom musel zůstat věr­ný boha­té výtvar­né tra­di­ci X-Men komik­sů a před­cho­zích fil­mů. Bylo to o tom, “uči­nit zadost desig­né­rům, kte­ří na tom pra­co­va­li pře­de mnou,” říká Major, “spo­lu s kul­tov­ní­mi návrhy X-Mansion a Cerebra, kte­ré mají vybrou­še­ný styl.” Pro stav­bu egypt­ské­ho chrá­mu fil­ma­ři oslo­vi­li egyp­to­lo­ga, aby jim pomohl s výzku­mem. Major měl dlou­hý seznam otá­zek. Egyptolog mu posky­tl hie­ro­gly­fy, frá­ze, kte­ré odrá­že­ly pří­běh a prv­ky, kte­ré zdo­bi­ly chrám. V deko­ra­ci chrá­mu se nachá­ze­ly čty­ři obří sochy. Všechny hie­ro­gly­fy byly vypra­co­vá­ny ruč­ně v men­ším for­má­tu a obkres­le­ny. Pak byly vyře­zá­ny stro­jem C & C “jako taž­né lin­ky na poly­sty­ré­no­vých des­kách, aby naši socha­ři zís­ka­li refe­renč­ní body,” vysvět­lu­je Major. “Měli jsme k dis­po­zi­ci vel­ký tým, všich­ni pra­co­va­li z pěno­vý­mi pane­ly celé měsí­ce, vyře­zá­va­li a omí­ta­li, než prá­ci pře­vza­li malí­ři. Bylo dob­ře, že jsme zača­li včas.”

Laliberté říká, že masiv­ní destruk­tiv­ní scé­ny ten­to film odli­šu­jí od jeho před­chůd­ců. “Výzvou apo­ka­lyp­tic­ké záplet­ky bylo, vytvo­řit všech­no krás­né a pak to rázem zni­čit,” vysvět­lu­je. V jed­né z nej­vět­ších scén fil­mu Apokalypsa sta­ví novou, obří pyra­mi­du v polo­vi­ně roku 1983 v Káhiře. Major našel neda­le­ko od Montrealu sta­rou továr­nu, kte­rá se měla bou­rat. “Tyto budo­vy jsme strh­li. Vrstvu po vrst­vě jsme pak vytvo­ři­li zni­če­nou okol­ní kra­ji­nu,” říká Major.

V pří­pa­dě X-Mansion, Major zdě­dil umě­lec­ké návrhy od archi­tek­ta Johna Myhre, kte­rý je vymys­lel pro původ­ní X-Men film, stej­ně jako pro X-Men: Budoucí minu­lost. Singer ale zatou­žil po ješ­tě vět­ším síd­le, tak­že Major při­dal dvou­pa­t­ro­vou kni­hov­nu, „stu­dent­ský saló­nek,“ lož­ni­ce, kou­pel­ny a růz­né spo­jo­va­cí chod­by. Dekorace byla roz­vr­že­na do něko­li­ka růz­ných pater a zabra­la dva vel­ké ate­li­é­ry v Mel’s ate­li­é­rech, kde dokon­ce muse­la být jed­na dělí­cí stě­na odstra­ně­na, aby se pro­stor při­způ­so­bil budo­va­né­mu sídlu. Jedná se zatím o nej­vět­ší deko­ra­ci posta­ven­nou v archi­tek­to­nic­kém sty­lu, kte­rý navr­hl Myhre. Poprvé divá­ci uvi­dí celý dům, „360 stup­ňů sho­ra dolů a do všech stran,“ říká Major, „a pak to celé vyho­dí­me do povět­ří.“

Pozemek obklo­pu­jí­cí vybu­do­va­né síd­lo byl osá­zen stov­ka­mi stro­mů, keřů a kvě­tin. Kromě hlav­ní budo­vy, bylo ješ­tě posta­ve­no něko­lik sate­lit­ních deko­ra­cí pro Quicksilverovu scé­nu, včet­ně kou­pel­ny, něko­li­ka lož­nic, knihov­ny a bal­ko­nu. Stejně tak Cerebro pro­šel úpra­vou ve sty­lu osm­de­sá­tých let.

Jednou z klí­čo­vých scén, ve kte­ré se před­sta­ví mutan­ti Cyclopové, Jean Grey, Nightcrawler a Jubilee, se ode­hrá­vá v nákup­ním cen­t­ru, kte­ré nabíd­lo boha­té dobo­vé detai­ly. Major a jeho tým našel ide­ál­ní loka­ci: auten­tic­ké dobo­vé nákup­ní cen­t­rum na okra­ji Montrealu, kte­ré neby­lo od 80. let zre­kon­stru­o­vá­no. Naštěstí maji­tel nemo­vi­tos­ti a obchod­ní­ci byli ochot­ni nechat své obcho­dy pro­jít pro­mě­nou. Major a jeho tým obcho­dy vyprázd­nil, při­ve­zl rekvi­zi­ty a zbo­ží a kom­plet­ně pro­stor zre­kon­t­ru­o­val, aby loka­ce vypa­da­la jako obchoďák ze Singerova mlá­dí. Tým pro­zkou­mal popu­lár­ní komerč­ní znač­ky a malo­ob­chod­ní pro­dej­ce v daném obdo­bí a dostal svo­le­ní, aby mohl pou­žít znač­ky a loga, jako tře­ba Contempo Casuals. Vzkřísil video her­ny a našel dobo­vé hra­cí auto­ma­ty. Jedna her­na slou­ží ve fil­mu jako Space Port, což bylo sho­dou náhod jmé­no video­hry, kte­rou Singer hrá­val jako kluk.

            Dům a slé­vár­na v Polsku, kde Magneto žije a pra­cu­je, byla idy­lic­ká mís­ta, umís­tě­ná hned za Montrealem. Ve slé­vár­ně se vyrá­bě­ly před­mě­ty odli­té z kovu, jak se píše ve scé­ná­ři. Dům měl být pod­le návr­hu zdo­ben kvě­ti­no­vý­mi moti­vy a naštěs­tí, roč­ní obdo­bí nabí­ze­lo všech­ny dru­hy kvě­tin, kte­ré si fil­ma­ři moh­li přát. “Ten dům vypa­dal krás­ně v čas­ném jar­ním poča­sí. Měl spe­ci­fic­kou bar­vu, ale slé­vár­na obra­zu doda­la nao­pak zrni­tost,” říká Major. Tlumené bar­vy sek­ven­cí z východ­ní Evropy již v mís­tě továr­ny exis­to­va­ly.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře