Hodnocení článku
(1 hlasů, průměr: 1,00 z 5)
Loading...Před třemi lety Bryan Singer přinesl revoluci v žánru comicsových adaptací. X-Meni se totiž od svých filmových bratříčků (Superman, Batman, Flash, Blade) podstatně lišili- speciální schopnosti k jejich hrdinům přišly bez pozvání, usadily se jim v genech a „starejte se“. Právě brilantní vykreslení jednotlivých postav je největším Singerovým přínosem žánru, který byl do té doby až příliš „jednoduchý“. Ploché „dušínovské“ skutky filmového Supermana, příliš tajemný Batman nebo „jen“ rozpustile akční Blade, se ani nesnažily nabídnout divákům vypracované psychologické profily a spíš se soustředily na rozmáchlé akční scény.
X-Meni jdou na to jinak - hrdinové si tu neužívají statut obletovaných celebrit, jsou svým okolím ponižováni a kdyby někteří mohli, z fleku by je zavřeli. Comics i film řeší problém „strachu z neznáma“ racionálním (skoro by se chtělo říct necomicsovým) způsobem a režisér Singer se k akčním scénám uchyluje jen ve chvílích, kdy už nevystačí s dlouhými dialogy. Především díky jeho režijnímu stylu se první filmoví X-Meni úspěšně vydali do míst kam ještě žádný comics nevstoupil a slavili úspěch. Některým fandům sice nebyl po chuti model ve kterém se objeví minimum utrhaných končetin, zdevastovaných mrakodrapů a roztavených měst, ale většina filmového publika byla nadmíru spokojena. Natolik, že se nyní, o tři roky později, můžeme do kin vydat na druhý díl.
Ostatní informace na http://www.x2.cz/
(4,91 z 5)