Nemilosrdný New York devatenáctého století otevírá své brány a vpouští nás do svých smrdutých ulic plných násilí, prostituce, zlodějiny, přistěhovalců, gangů a odpadků. Ano, právě tady se odehrává příběh, v němž nechybí nic a je v něm ještě něco navíc.
Každý nový film Martina Scorseseho je dychtivě očekávaná událost. Tenhle postarší bodrý chlapík totiž umí točit thrillery, komedie i dokumenty a hlavně, umí dělat filmy na které hned tak nezapomenete. Scorsese patří dlouhá léta mezi absolutní režisérskou špičku a je logicky zvyklý pracovat s těmi nejlepšími z Hollywoodu. Tentokrát se rozhodl pro velmi zvláštní kombinaci herců. No, posuďte sami. Leonardo DiCaprio, Daniel Day-Lewis, Cameron Diaz, Liam Neeson a do toho ještě směsice anglických herců, které si budete pamatovat z filmů Guye Ritchieho.
„Pět bodů, pět ulic, které jsou jako prsty a když budu chtít, sevřu je v pěst a tou pěstí půjdu proti vám.“ Tohle říká „Bill The Butcher“ (Day-Lewis), neomezený vládce nad jedním ze špinavých kousků New Yorku, jednomu z nejdůležitějších lidí na radnici, Williamu Tweedovi. Před šestnácti lety Řezník Bill ve válce gangů zabil Kněze Vallona (Liam Neeson), muže, který vedl skupinu irských přistěhovalců, kteří si říkali „Mrtví králíci“ a chtěl pro své ovečky(nebo králíky?) vybudovat důstojné podmínky k životu v nové vlasti. V krvavé řeži však padl rukou Řezníka a jeho malý syn se tak dostal do ústavu pro nápravu, s příznačným názvem Pekelná Brána. Nyní se však mladý Amsterdam Vallon (DiCaprio) vrací do Pěti bodů, aby pomstil smrt svého otce a vyrovnal tak rodinný účet s Williamem Řezníkem Cuttingem, vládcem tohoto koutku New Yorku. Je to ale opravdu správná věc? Zaslouží si Cutting smrt? Dokáže ho mladý Vallon zabít? A jak do toho všeho zasáhne právě probíhající válka Severu proti Jihu? Na odpovědi si musíte počkat až do května, kdy má tenhle skvělý snímek dorazit do našich kin.
Tenhle rok by se dal bez nadsázky označit rokem návratu Leonarda DiCapria. Možná, že právě kroutíte hlavou a říkáte, že vlastně se nemá odkud vracet. Já si ale myslím, že se vrátil herec Leonardo DiCaprio, ten výjimečně nadaný mladík, kterého známe z filmů „Co žere Gilberta Grapea“ a „Rychlejší než smrt“. Ukazuje, že nezapomněl hrát a po rozplizlých rolích v Titaniku, Celebritách i Pláži, se vrací ve výborné formě, kterou si můžete ověřit v právě uváděném filmu Chyť mě když to dokážeš. Další velký comeback prožívá Daniel Day-Lewis, který je tuzemskému publiku znám hlavně coby Nathaniel z filmového zpracování dobrodružného románu Poslední Mohykán. Je to škoda, protože natočil ještě minimálně jeden snímek, který stojí za zmínku, tím je Ve jménu otce, ale tenhle film viděl v naší republice asi málokdo. Pak se stříbrnému plátnu delší dobu bohužel vyhýbal a jeho další filmy proběhly v celku bez povšimnutí, až teď si to vynahradil. Ono také odříct nabízenou druhou hlavní roli ve filmu Martina Scorseseho, to se nedělá. A Scorsese ví moc dobře co dělá. Day-Lewis tu odvádí životní roli v životní formě. Jeho Bill Butcher je velmi mnohovrstevnatá postava, nejde ho kategoricky nenávidět, ale ani mít rád. Jednoduše skvěle zahrál svou roli a dal jí až překvapující hloubku. Stejně tak Leonardo DiCaprio chytil nabízenou příležitost za pačesy a pod vedením ostříleného režiséra vytvořil pozoruhodnou postavu, která je tím nejlepším z jeho uměleckých počinů. Dokáže být až překvapivý tvrďas a ukazuje, že se s ním může počítat i do vážných rolí naprosto suverénně. Cameron Diaz se pokusila vymanit z kolotoče romanticko-komediálních rolí a i jí se to celkem povedlo, ačkoliv je z hlavní trojice postav filmu nejslabší. Liam Neeson se sice objeví jen na počátečních deset minut snímku, ale i to stačí k tomu, aby ukázal něco ze svého hereckého umu a že je co ukazovat v jeho případě.
Celý příběh se odehrává na pozadí bublajícího kotle, kterým New York devatenáctého století bezesporu byl. Tisíce přistěhovalců připlouvaly do jeho špinavých přístavů, aby sotva vstoupí na půdu vytoužené země popadly do rukou zbraň a šly bojovat do války Severu proti Jihu. „Tři kousky masa denně a k tomu slušný plat“ nesou se nad přístavištěm hlasy verbířů a zatímco se z lodí jednou stranou vykládají rakve s mrtvými, nastupují do nich druhou další potenciální výplně do dřevěných beden. Scorsese tak bez skrupulí ukazuje jak se pokládaly základy americké demokracie a prosperity, neskrývá jediný nešvar, je tu všechno pěkně vedle sebe, včetně problému z nejpalčivějších, rasismu. Scénář není neprůstřelný, ale slabší místa (kterých moc není) režisér zkušeně retušuje a zahlazuje stopy vizuální podívanou. Celý film se odehrává v opravdu výjimečně zdařilých kulisách. To se týká jak exteriérů, tak interiérů. Chvílemi jsem si myslel, ze tam snad tenkrát Scorsese opravdu musel být. Kamera je přesně taková, jaká má ve filmu takové kvality být, jemně dokresluje a umocňuje, prostě je perfektně zvládnutá. Stejně tak střihy, které nejsou nijak křečovité i ve vypjatých scénách. Hudba Howarda Shora je dostatečně působivá, provokující i uklidňující, prostě taková, jaká je potřeba, není divu. Shore není žádný nováček. Ve filmu také můžete uslyšet nový song U2 a Petera Gabriela.
Gangy New Yorku jsou vynikajícím filmem vynikajícího režiséra, plným pozoruhodných hereckých výkonů. Je to zase něco úplně jiného, než nabízí současná filmová produkce. Jednoznačně ho doporučuji, nenechte si ho ujít.
