JEDEN SVĚT NESTAČÍ

Asi pří­liš nepře­že­nu, když napíšu, že 19. bon­dov­ka Jeden svět nesta­čí pro mě byla nej­o­če­ká­va­něj­ším fil­mem roku 2000.

JEDEN SVĚT NESTAČÍ

USA, 1999, čes­ké titul­ky, MGM/Bontonfilm
režie: Michael Apted
hra­jí: Pierce Brosnan, Sophia Marceauová, Denise Richardsová, Robert Carlyle, Robbie Coltrane, Desmond Llewelyn, Judi Denchová, Samatha Bondová, John Cleese

Asi pří­liš nepře­že­nu, když napíšu, že 19. bon­dov­ka Jeden svět nesta­čí pro mě byla nej­o­če­ká­va­něj­ším fil­mem roku 2000. Dočkal jsem se brzy, což je na dru­hou stra­nu vykou­pe­no tím, že nemám na co se celý rok pořád­ně těšit. Jistě, jsou před námi lahůd­ky jako Mission: Impossible 2, Šestý smy­sl nebo Galaxy Quest, ale bon­dov­ky jsou pros­tě bon­dov­ky. Alespoň pro mě. Když jsem při­chá­zel 5.ledna před pro­jek­cí do kina, čekal jsem hod­ně. Nejdelší (a nej­lep­ší) předti­tul­ko­vou sek­ven­ci ze všech 19 bon­do­vek. Děj a spád, kte­rý bude naku­ko­vat, podob­ně jako tře­ba Matrix v roce minu­lém, do 21. sta­le­tí. Čekal jsem zkrát­ka Jamese Bonda par exce­lan­ce, krás­né dív­ky kolem něj a zlo­věst­né padou­chy. Po 128 minu­tách jsem pak musel, ač nerad, dát plně za prav­du Františku Fukovi. Jeden svět nesta­čí je lep­ší než Zítřek nikdy neu­mí­rá. Ale hor­ší než Zlaté oko.

Nebudu vás zatě­žo­vat dějem, o něm už urči­tě víte více než d0st a jest­li ne, není nic leh­čí­ho než to zjis­tit (tře­ba zde). Budu se radě­ji věno­vat tomu, jak na mě Jeden svět nesta­čí zapů­so­bil. První dojem byl jas­ný - kdy­by prv­ní půl­ka šla­pa­la stej­ně jako dru­há, jed­na­lo by se snad o nej­lep­ší bon­dov­ku všech dob. Bohužel tomu tak není. Začíná to už onou nešťast­nou úvod­ní pat­nác­ti­mi­nu­to­vou předti­tul­ko­vou sek­ven­cí. Je nabi­tá akcí, to roz­hod­ně, ale její konec vyzní­vá napros­to do prázd­na. Tyhle úvod­ní sek­ven­ce jsou jed­nou z věcí, na kte­ré se u bon­do­vek vždyc­ky těším, na to, jak se Bond dosta­ne ze zdán­li­vě nemož­ných situ­a­cí a nako­nec ješ­tě stih­ne před úvod­ní­mi titul­ky vše pat­řič­ně oko­men­to­vat. Tentokrát ale neu­spě­je a nao­pak pou­ze se štěs­tím pře­ži­je. Podle mého názo­ru měla předti­tul­ko­vá sek­ven­ce skon­čit ješ­tě v Bilbau a honič­ka na Temži už být regu­lér­ní sou­čás­tí fil­mu, ale co nadě­lám. Podobně to ale ješ­tě něja­kou chví­li pokra­ču­je, bom­bas­tic­ké řeči o nej­lep­ší bon­dov­ské honič­ce na sně­hu vez­mou brzy za své, oné fan­tas­tic­ké sek­ven­ci z For Your Eyes Only nesa­há ta z Jednoho svě­ta nesta­čí ani po, řek­ně­me, přeská­če. Když to vez­mu kolem a kolem, to je mož­ná vůbec nej­vět­ší pro­blém celé­ho fil­mu. Nenaleznete v něm nic sku­teč­ně nové­ho (jako tře­ba byla jíz­da tan­kem po uli­cích Petrohradu ve Zlatém oku). I vyvr­cho­le­ní na ato­mo­vé ponor­ce ve vlnách Bosporského záli­vu postrá­dá inven­ci a co se zne­škod­ně­ní Renarda týče, to je jed­no z nej­hor­ších zne­škod­ně­ní padou­chů ze všech bon­do­vek vůbec.

Pozitivní dojmy ale naštěs­tí pře­va­žu­jí. Za vůbec nej­vět­ší klad pova­žu­ji sku­teč­nost, že se tvůr­ci vrá­ti­li zpět k té kla­sic­ké bon­dov­ské poe­ti­ce, kte­rou jsem v Zítřku postrá­dal, to byl spí­še kla­sic­ký akč­ní film než bon­dov­ka. Jeden svět nesta­čí není zda­le­ka tak napě­cho­ván akč­ní­mi scé­na­mi, ale přes­to vám, zvláš­tě v již zmí­ně­né dru­hé půl­ce, nedo­vo­lí vydech­nout. Jeden svět nesta­čí je také výteč­ně obsa­zen. O Brosnanovi asi nemá smy­sl psát, ale žen­ské duo Sophia Marceauová a i Denise Richardsová mu zda­ři­le sekun­du­jí. Robert Carlyle je coby Renard přes­ně tako­vý, jaké­ho si auto­ři přá­li, není to kla­sic­ký zápo­rák, nao­pak, občas s ním dokon­ce sou­cí­tí­te. Byl jsem zvě­dav, jak se tvůr­ci vypo­řá­da­li s tím, že je vlast­ně jaký­si repli­kant - nad­člo­věk, kte­rý brzy zemře, ale neví přes­ně kdy. Odkaz na Blade Runnera jsem ve fil­mu pochy­til pou­ze jed­nou v jis­tém slov­ním spo­je­ní a to ješ­tě nevím, jest­li neby­lo přá­ní otcem myš­len­ky. Škoda, tady se moh­li všich­ni čty­ři scé­náris­té, kte­ří na fil­mu pra­co­va­li, nechat oslo­vit. Celou show si však při­vlast­ňu­jí před­sta­vi­te­lé tří men­ších rolí. Spojení Desmonda Llewelyna, napo­sle­dy se obje­vu­jí­cí­ho coby Q, s jeho nástup­cem Johnem Cleesem, fun­gu­je nad oče­ká­vá­ní dob­ře. Obával jsem se, že po tra­gic­ké Llewelynově smr­ti už nebu­dou bon­dov­ky co býva­ly, ale vypa­dá to, že jsem neměl prav­du. John Cleese bude mož­ná ješ­tě lep­ší Llewelyn. A úpl­ně nej­lep­ším ze všech je brit­ský komik Robbie Coltrane coby Valentin Žukovsky. Ten se obje­vil již ve Zlatém oku a v Jednom svě­tě nesta­čí jas­ně exce­lu­je.

Jeden svět nesta­čí se vra­cí ke sta­ré tra­di­ci bon­do­vek, tak jak jej zná­me (respek­ti­ve u nás v Čechách nezná­me) už přes 30 let. Je to sta­rý dob­rý Bond se vším, co k němu pat­ří. Nenaleznete v něm nic pře­vrat­né­ho, ale bude­te se dob­ře bavit. Do fil­mo­vé­ho roku 2000 je to veli­ce pří­jem­ný start.