Za oknem domova

Hladka

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Autorka kni­hy, Věra Hladká, před­sta­vu­je svou kni­hou slo­vy „poví­dá­ní o oby­čej­ných věcech, poci­tech a myš­len­kách tak, jak je kaž­dé­mu z nás od naro­ze­ní při­ná­ší život“. Ano, tak by se dala struč­ně vyjá­d­řit cha­rak­te­ris­ti­ka kni­hy, kte­rá obsa­hu­je pří­běhy a popi­sy situ­a­cí, kte­ré se mohou stát dětem při pozná­vá­ní svě­ta kolem sebe. Autorka věnu­je vel­kou pozor­nost popi­su emo­cí, kte­ré posta­vy při růz­ných čin­nos­tech pro­ží­va­jí, i pojmům jako ener­gie, bar­vy, vůně, nála­da atd.

V tex­tu vystu­pu­jí stří­da­vě děti růz­né­ho věku (Anetka, Emička, Tobík, Lena, Martina, Klárka, Věrka, Lea a Sandra). Některé kapi­to­ly jsou napsa­né také v ich-formě, kte­rá doda­la tex­tu více auten­tič­nos­ti.  Zaměření jed­not­li­vých kapi­tol pře­chá­zí od popi­su spo­leč­ně pro­ží­va­né poho­do­vé chví­le na zahra­dě až po závaž­něj­ší námět zachy­ce­ní živo­ta dítě­te v pěs­toun­ské rodi­ně nebo boj s nemo­cí.

Každou kapi­to­la obsa­hu­je kro­mě popi­su urči­té situ­a­ce a krát­ké­ho děje také pod­ně­ty k zamyš­le­ní nad dějem a pro­žit­ky. Podobně smě­ro­va­né jsou i někte­ré otáz­ky uve­de­né za kaž­dou kapi­to­lou. To může čte­ná­ře moti­vo­vat k lep­ší­mu vní­má­ní poci­tů a pocho­pe­ní důvo­dů k jed­ná­ním uve­de­ných postav. Některé otáz­ky mohou být vyu­ži­té také pro cvi­če­ní pamě­ti a poro­zu­mě­ní tex­tu.

Jednotlivé kapi­to­ly na sebe nena­va­zu­jí, posta­vy i for­ma psa­ní tex­tu se stří­da­jí. To u lite­ra­tu­ry pro děti není pří­liš běž­né. Propojení jed­not­li­vých kapi­tol jed­nou nebo něko­li­ka spo­leč­ný­mi posta­va­mi by bylo pro dět­ské­ho čte­ná­ře opti­mál­něj­ší. Přesto může být tato kni­ha zají­ma­vou změ­nou a pod­ně­tem k porov­ná­ní s vlast­ním pro­ží­vá­ním živo­ta. Každá kapi­to­la má ve svém úvo­du kro­mě názvu také krát­ký popis, odkud čer­pa­la autor­ka inspi­ra­ci. Najdeme zde odkaz na Roberta Fulghuma, Waltera Mischela, Gerharda Rotha, Josefa Jonáše a inspi­ra­tiv­ní osob­nos­ti jsou také z rodi­ny.

Jak vol­bou for­my, tak obsa­hem, při­zná­vá autor­ka hod­ně inspi­ra­ce z lite­ra­tu­ry pro dospě­lé a kni­hu lze tak vní­mat pře­de­vším jako moti­vač­ní lite­ra­tu­ru pro rodi­če, peda­go­gy, soci­ál­ní nebo tera­pe­u­tic­ké pra­cov­ní­ky. Protože dět­ské posta­vy jsou růz­né­ho věku a pohy­bu­jí se v růz­ném pro­stře­dí, umož­ňu­je to vyu­žít kni­hu postup­ně, pod­le potře­by a aktu­ál­nos­ti.

Autorka již v roce 2006 napsa­la kni­hu s názvem Pavouček Srdíčko, kte­rá byla věno­vá­na dětem a měla jed­no­ho hrdi­nu. Malý pavou­ček se postup­ně učil pozná­vat okol­ní svět a zís­ká­val doved­nos­ti potřeb­né pro svůj život. S tím­to hrdi­nou se může dět­ský čte­nář snad­no iden­ti­fi­ko­vat. Pavouček má vel­mi pěk­ný vztah s rodi­či, je milo­ván a jeho tou­ha po pozná­ní oko­lí se posi­lu­je stej­ně jako jeho sebe­jis­to­ta a sebe­vě­do­mí.

Celkový záměr i zpra­co­vá­ní kni­hy Za oknem domo­va se mi líbí, i když nepů­so­bí tak celist­vě jako kni­ha Pavouček Srdíčko, kte­rý odpo­ví­dá pře­de­vším dětem před­škol­ní­ho věku a začí­na­jí­cím čte­ná­řům i díky veli­kos­tí písma. Kniha Za oknem domo­va není svým širo­kým zábě­rem urče­na pro děti před­škol­ní­ho věku. Chápu jí pře­de­vším jako inspi­ra­ci pro zamyš­le­ní nad jed­ná­ním a vní­má­ním poci­tů vlast­ních pro děti mlad­ší­ho škol­ní­ho věku ve spo­lu­prá­ci s dospě­lým. Lze ji vyu­žít také v peda­go­gic­ké i tera­pe­u­tic­ké pra­xi.

Výtvarnice Veronika Kočí Spanilá vytvo­ři­la pro kni­hu barev­né ilu­stra­ce, kte­ré vel­mi cit­li­vě dopl­ňu­jí text vytiš­tě­ný vět­ší pís­mem. Knihu vyda­lo vyda­va­tel­ství Powerprint s.r.o pod znač­kou Bookla v roce 2024. Křest kni­hy Za oknem domo­va pro­bě­hl v Přezleticích dne 20. říj­na 2024 spo­lu s kni­hou Básničky s pohy­bem pro nejmen­ší od stej­né autor­ky.