MONINY OČI

mona

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Kniha „Moniny oči“ od auto­ra  Thomase Schlessera, kte­rou vyda­la GRADA Publishing, a.s., pod znač­kou METAFORA, mě na prv­ní pohled zau­ja­la nejen svo­jí pou­ta­vou obál­kou, ale hlav­ně pro půso­bi­vou ano­ta­ci, kte­rá láka­la na monu­men­tál­ní náhled a podrob­ný roz­bor cel­kem pade­sá­ti dvou umě­lec­kých děl, jež by za svůj život měl kaž­dý z nás urči­tě ale­spoň jed­nou shléd­nout na vlast­ní oči.

Ústřední posta­vou celé­ho pří­bě­hu je dese­ti­le­tá dív­ka Mona, kte­ré hro­zí, že při­jde o svůj zrak a celý svůj život strá­ví v tem­no­tě bez mož­nos­ti úni­ku do vzpo­mí­nek na krás­né věci. To však nemů­že při­pus­tit její milo­va­ný děde­ček, a pře­váž­ně bri­lant­ní zna­lec a milov­ník výtvar­né­ho umě­ní.

Místo, aby svou vnuč­ku vodil k dět­ské­mu psy­chi­at­ro­vi, roz­ho­dl se mís­to toho posta­rat tak tro­chu o zce­la jinou léčbu, a to tako­vou, kte­rá by jí kom­pen­zo­va­la ošk­li­vost, kte­rou byla dopo­sud v celé svém dět­ství obklo­pe­na.

Každou stře­du v týd­nu začal Henry vodit svou vnuč­ku tam, kde se ucho­vá­va­jí ty nej­krás­něj­ší a nej­pů­so­bi­věj­ší věci na svě­tě, a to do gale­rie. Zde svou milo­va­nou a vel­mi vní­ma­vou vnuč­ku vždy zave­de pou­ze před jed­no umě­lec­ké dílo, aby si jej důklad­ně pro­hléd­la, a v napros­té tichos­ti tak necha­la pro­nik­nout do své mys­li neko­neč­nou rozkoš barev a linií, a násled­ně pak pomo­cí slov pře­kro­či­la fázi vizu­ál­ní­ho pro­žit­ku a nau­či­la se drob­ný­mi krůč­ky chá­pat, jak pro­střed­nic­tvím těch­to děl uměl­ci pro­mlou­va­jí nejen o živo­tě...

Jsme tichý­mi svěd­ky krás­ných a dechbe­rou­cích roz­bo­rů jed­not­li­vých umě­lec­kých děl do sebe­men­ší­ho detai­lu, jejich skry­té sym­bo­li­ky, i toho, jak bychom na ně měli my sami nazí­rat, čeho si nej­ví­ce vší­mat, a v nepo­sled­ní řadě i toho, jaké si z nich může­me vzít skry­té posel­ství do našich běž­ných kaž­do­den­ních živo­tů.

Moc se mi v kni­ze líbi­lo, jak se malá dív­ka po dědeč­ko­vě boku sama učí posu­zo­vat a ana­ly­zo­vat obra­zy, a jak v nestře­že­ném momen­tu doká­že pře­kva­po­vat svým dět­ským uva­žo­vá­ním, vytří­be­ným pozo­ro­va­cím talen­tem a bez­pro­střed­ní dět­skou upřím­nos­tí, kte­rou doká­že doslo­va odzbro­jit koho­ko­liv.

Díky těm­to „tera­pe­u­tic­kým lek­cím dědeč­ka“ se nau­čí lépe ven­ti­lo­vat, vyja­d­řo­vat a pocho­pit svo­je vlast­ní poci­ty, dojmy a nene­chá­vat si své výhra­dy jen a jen pro sebe, a záro­veň se učí důvě­řo­vat i sama sobě a svým vlast­ním vnitř­ním poci­tům.

Tato správ­ná dvoj­ka s pra­vi­del­nou čet­nos­tí po celý rok navště­vu­je Muzeum Orsay, Louvre a Centrum Pompidou (Beaubourg), kde spo­leč­ně ruku v ruce žas­nou nad umě­lec­ký­mi díly jed­not­li­vých význač­ných svě­to­vých auto­rů, a navzá­jem si kla­dou otáz­ky a zaní­ce­ně o nich deba­tu­jí, a dále zpro­střed­ko­vá­va­jí i jejich auto­bi­o­gra­fii a nej­růz­něj­ší život­ní peri­pe­tie, jež sto­jí za zmín­ku.

Čtenář se tak může těšit na uměl­ce jaký­mi jsounapř. Sandro Botticelli, Jan Vermeer, Francisco Goya,  Gustave Courbet, Camille  Claudelová, Frida Kahlo, Jean-Michel Basquiat a mno­ho dal­ších. Všichni tito auto­ři jsou roz­dě­le­ny do tří vel­kých kapi­tol dle jed­not­li­vých muzeí, kde se jejich díla nachá­ze­jí.

Kniha kro­mě detail­ní­ho roz­bo­ru 52 umě­lec­kých děl obsa­hu­je i vel­mi jed­no­du­chý stě­žej­ní pří­běh malé­ho děv­čát­ka, u kte­ré­ho dochá­zí k dočas­ným výpad­kům zra­ku a hro­zí, že o svůj zrak zce­la při­jde. Spolu s mamin­kou pod­stu­pu­je nej­růz­něj­ší vyšet­ře­ní, jež by měla odha­lit jejich „nezná­mou“ pří­či­nu. To jest­li bude sku­teč­ně odha­le­na, nebo zda Mona ztra­tí defi­ni­tiv­ně zrak, tak o tom si již bude­te muset pře­číst sami.

Moniny oči jsou pří­bě­hem nejen o děv­čát­ku, jež má neu­vě­ři­tel­nou a ohrom­nou schop­nost vstře­bá­vat nové věci, ale hlav­ně o důvěr­ném a sil­ném pou­tu mezi vnuč­kou a dědeč­kem, jež se utu­žu­je jejich spo­leč­ný­mi setká­ní­mi v muzeu a neza­po­me­nu­tel­ný­mi zážit­ky, kte­ré při tom pro­ží­va­jí. Je to vel­mi nad­ča­so­vá kni­ha, pod­le kte­ré by se doslo­va dalo učit na umě­lec­kých ško­lách nejen o ději­nách umě­ní, ale hlav­ně o tom, jak důvtip­ně a jed­no­du­še se nau­čit „dívat“ na umě­lec­ká díla a umět jim poro­zu­mět nejen oči­ma, ale i smys­ly.

Moc krás­ně napsa­ná kni­ha, jež roz­hod­ně sto­jí za pře­čte­ní, a urči­tě se sta­ne pokla­dem kaž­dé domá­cí kni­hov­nič­ky. Největší při­da­ná hod­no­ta této kni­hy je navíc roz­klá­da­cí pře­bal jako pla­kát s repro­duk­ce­mi jed­not­li­vých děl, kde si může kaž­dý čte­nář díla nejen pro­hléd­nout a srov­nat s podrob­ným popi­sem a násled­ným roz­bo­rem celé­ho díla, ale i nasát své vlast­ní emo­ce a poci­ty z toho, jak na něj umě­lec­ké dílo půso­bí.

Za poskyt­nu­tí kni­hy v rám­ci #spo­lu­prá­ce s GRADA Publishing, a.s. moc děku­ji.

MONINY OČI

Napsal: Thomas Schlesser

Přeložila: Šárka Belisová

Vydala: GRADA Publishing, a.s., pod znač­kou METAFORA

První vydá­ní, Praha 2025

Počet stran: 448

ISBN: 978-80-271-53145-5