Kritiky.cz > Filmy > Retro filmové recenze > Zjizvená tvář - Brian De Palma (režie) & Oliver Stone (Scénář)

Zjizvená tvář - Brian De Palma (režie) & Oliver Stone (Scénář)

tvar
tvar
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

V roce 1980 ote­vře­ly Spojené stá­ty hra­ni­ce s Kubou, aby za emi­gran­ty moh­li z Ostrova svo­bo­dy při­jet pří­buz­ní. Fidel Castro se potře­bo­val zba­vit nežá­dou­cích osob, a tak se do USA s ostat­ní­mi uprch­lí­ky dosta­lo přes 25 000 kri­mi­nál­ní­ků. Mezi nimi i Antonio Montana (Al Pacino) a jeho kama­rád Manny Ribera (Steven Bauer), kte­ří v záchyt­ném tábo­ře pro bos­se Franka Lopeze (Roberta Loggia) bez roz­pa­ků spácha­jí vraž­du a odmě­nou jim je udě­le­na zele­ná k...arta. Díky bez­skru­pu­lóz­ním prak­ti­kám se Montana z out­si­de­ra vypra­co­val v mafi­án­ské­ho bos­se, doko­na­le ovlá­da­jí­cí­ho vlast­ní dro­go­vé impé­ri­um. S narůs­ta­jí­cí mocí a bohat­stvím však narůs­tá i Tonyho para­no­ia. Nemůže si dovo­lit niko­mu důvě­řo­vat a pro­pa­dá se stá­le hlou­bě­ji do tem­né a násil­nic­ké ver­ze ame­ric­ké­ho snu, kte­rou sám stvo­řil.

Tento film je cel­ko­vě uzná­ván jako jeden z nej­lep­ších rema­keů všech dob a vět­ši­na by se i shod­la na tom, že své­ho už tak vel­mi pove­de­né­ho před­chůd­ce ješ­tě výraz­ně pře­ko­ná­vá, háček je v tom, že spous­ta divá­ků vlast­ně nemá tuše­ní, že je Zjizvená tvář s Al Pacinem rema­kem o 51 let star­ší­ho fil­mu. Právě fakt, že byl Pacino fanouš­kem původ­ní­ho sním­ku byl hlav­ním strůj­cem rea­li­za­ce nové Zjizvené tvá­ře a Al Pacino byl u ní hna­cí motor. Na roz­díl od ori­gi­ná­lu se kvů­li roz­počtu časo­vé zasa­ze­ní zasa­di­lo do teh­dej­ší sou­čas­nos­ti a pře­de­vším se při­šlo s dal­ší důle­ži­tou změnou- mís­to ital­ské­ho gan­gs­te­ra Tonyho Camonteho se tu sle­du­je pří­běh kubán­ské­ho emi­gran­ta Tonyho Montany, kte­rý se stej­ně jako hrdi­na původ­ní­ho sním­ku ze dna vyhra­be na kri­mi­nál­ní vrchol jen pro­to aby násled­ně opět splask­la klec a hlav­ní hrdi­na se ve finá­le dostal ješ­tě dál než na dno. S nápa­dem na to, že bude hlav­ní hrdi­na kubá­nec původ­ně při­šel původ­ní reži­sér Sidney Lumet, ten ale po nesho­dách s pro­du­cen­tem Martinem Bergmanem pro­jekt opus­til (Lumet chtěl z fil­mu udě­lat více­mé­ně poli­tic­ký film a Bergman byl pro­ti) a na jeho mís­to nastou­pil teh­dy mla­dý Brian De Palma, jenž měl za sebou sním­ky jako Carrie nebo Výstřel a pla­til za mla­dé­ho talen­to­va­né­ho vychá­ze­jí­cí­ho reži­sé­ra, scé­nář si poté vzal na sta­rost teh­dy vychá­ze­jí­cí Oliver Stone (poz­dě­ji reži­sér fil­mů Četa nebo JFK), kte­rý psal scé­nář při vlast­ním sou­bo­ji se závis­los­tí na koka­i­nu a prá­vě ten­to fakt se pode­psal i na výsled­ném fil­mu. A slu­ší se zmí­nit, že prá­vě duo Brian De Palma a Oliver Stone sto­jí za jed­ním z nej­lep­ších rema­keů všech dob, což doka­zu­je i fakt, že ten­to rema­ke oprav­du pře­ce jen str­ká původ­ní film lehce do kapsy.

Dříve jsem měl pro­blém s tím, že na roz­díl od toho, že je původ­ní Zjizvená tvář mož­ná až pře­hna­ně krát­ká je nověj­ší zase nao­pak mír­ně pře­ta­že­ná. Nakonec ale uzná­vám, že ten film nejen, že má parád­ní tem­po ale ve finá­le by vlast­ně divák chtěl víc. Novější Zjizvená tvář má totiž díky své del­ší dél­ce šan­ci sku­teč­ně vysta­vět vze­stup jed­no­ho kri­mi­nál­ní­ka ze dna na vrchol a násled­ně uká­zat, že i vrchol má svá úska­lí po kte­rých je zase opět leh­ké spad­nout zpět na dno..... a mož­ná ješ­tě níž. V tomhle pří­pa­dě navíc vůbec nehra­je prim, že je pro­ta­go­nis­ta totál­ní zme­tek a to nejen díky tomu, že se uká­že, že má Tony Montana i své morál­ní zása­dy a limi­ty ale pře­de­vším díky výko­nu Al Pacina, kte­rý stvo­řil jed­no­ho z nej­le­gen­dár­něj­ších fil­mo­vých mafi­á­nů všech dob.

Al Pacino sice nebyl za roli Tonyho Montany na Oscara ani nomi­no­ván, jeho výkon v roli Tonyho Montany je ale pros­tě str­hu­jí­cí. Už od samot­né­ho kubán­ské­ho pří­zvu­ku, kte­rým si Pacino zís­ká divá­ka už od úvod­ní­ho poli­cej­ní­ho výsle­chu. Od začát­ku vidí­me, že je Tony Montana cíle­vě­do­mý, chlad­no­krev­ný a sna­ží se kaž­dou cenu vybu­do­vat si v pod­svě­tí jmé­no a ide­ál­ně poté vyšpl­hat na povrch. Montana od začát­ku ví jak to v byz­ny­su cho­dí a jde si za svým přes mrt­vo­ly. Zároveň ale vidí­me, že má i své morál­ní zása­dy či limi­ty, je to člo­věk, kte­rý se svou rodi­nu sna­ží zajis­tit a rád by se i usa­dil se ženou a dět­mi. Pořád je to ale mafi­án a svou sebe­dů­vě­rou a hor­ko­krev­nos­tí sice zís­ká­vá pozor­nost a s ní vytou­že­né špl­há­ní na potrav­ním řetěz­ci, záro­veň si tím ale podrá­ží větev, kte­rá jed­nou musí prásk­nout. Společně s Michaelem Corleonem z tri­lo­gie Kmotr se bez­po­chy­by jed­ná o Pacinovu život­ní roli a jeden z těch herec­kých výko­nů, kte­rý nebyl nikdy oce­něn tak jak by si jis­tě zaslou­žil.

Zjizvená tvář ve finá­le sku­teč­ně sta­ví na síle vze­stu­pu a pádu a sku­teč­ně bra­vur­ní sce­náris­tic­ké tem­po, při­čemž jed­nu parád­ní scé­nu hned za rohem nahra­dí dal­ší. Skvěle se při­tom sle­du­je výkon hlav­ní­ho pro­ta­go­nis­ty a pře­de­vším zde sku­teč­ně fun­gu­je pozo­ro­vat jeho oko­lí a vývoj kolem. Montana sází na své­ho nej­lep­ší­ho pří­te­le Mannyho (vel­mi fajn Steven Bauer) a i když by to prav­dě­po­dob­ně sám neu­znal tak bez něj by se na vrchol moci prav­dě­po­dob­ně jen tak nedo­stal. Stejně tak ve finá­le fun­gu­je vztah mezi ním a jeho lás­kou a poz­děj­ší ženou Elvirou (Michelle Pfeiffer zde ve scé­ně v restau­ra­ci před­vá­dí oprav­du parád­ní herec­ký kon­cert). Tony se do ní oči­vid­ně zami­lu­je na prv­ní pohled a i když se jed­ná o pří­tel­ky­ni jeho šéfa a doslo­va mu řek­ne, že by o něj nestá­la ani za nic tak k ní Montana stá­le tuhle lás­ku cítí. Mezi Tonym a Elvirou násled­ně vznik­ne něko­lik vyhro­ce­ných slov­ních kon­fron­ta­cí a vše to parád­ně vygra­du­je prá­vě ve scé­ně v restau­ra­ci, kte­rá má kaž­dým zhléd­nu­tím snad oprav­du vět­ší a vět­ší sílu.

Především je tu ale šikov­ný Brian De Palma, kte­rý se nebál bru­ta­li­ty za kaž­dou cenu. Díky jeho oblaf­nu­tí MPAA se navíc do kin dosta­la původ­ně zamít­nu­tá nej­bru­tál­něj­ší a nej­drs­něj­ší ver­ze a divá­ci tak mohou vidět rea­lis­tic­ký drs­ný pří­běh, kte­rý je ve finá­le plný nási­lí a krom kla­sic­ké­ho stří­le­ní či pod­ře­zá­vá­ní tu dokon­ce nechy­bí ani moto­ro­vá pila. Především se ale zde v plné síle uka­zu­je De Palmova sil­ná režij­ní ruka, kte­rá sku­teč­ně per­fekt­ně budu­je postup­né vyprá­vě­ní, jako kla­sic­ky u jeho fil­mů nechy­bí prá­ce s detai­ly, mra­zi­vá atmo­sfé­ra při mno­ha momen­tech a pře­de­vším už zde De Palma před­ve­dl, že mu nedě­la­jí pro­blém akč­ní scé­ny. Přestřelky má totiž Zjizvená tvář parád­ní a závě­reč­ná pře­střel­ka v Montanově síd­le už nějak auto­ma­tic­ky pat­ří mezi nej­zná­měj­ší a snad i nej­lep­ší fil­mo­vé pře­střel­ky v ději­nách kine­ma­to­gra­fie. Tony Montana totiž defi­ni­tiv­ně padá na dno, vzdát se ale roz­hod­ně nehod­lá a to i přes­to, že se mu krom pod­ni­ku roz­pa­dá i man­žel­ství, vztah s nej­lep­ším kama­rá­dem nebo sestrou. Toto navíc dove­de ješ­tě k jed­né důle­ži­té čás­ti, kte­rá Montanu defi­ni­tiv­ně dosta­ne na dno. A ať už Tony Montana závě­reč­nou pře­střel­ku pře­ži­je či ne tak se pro něj dle mého názo­ru nejed­ná o vítěz­ství ani v jed­nom pří­pa­dě, pro­to­že Montana v závě­ru sku­teč­ně kle­sá až po dno ze kte­ré­ho se oprav­du nejde vyhra­bat.

Na Zjizvenou tvář se krás­ně kou­ká, má napros­to parád­ní hudeb­ní motiv, pře­de­vším ale oprav­du těží ze sil­né­ho scé­ná­ře, sil­né­ho herec­ké­ho výko­nu hlav­ní­ho hrdi­ny a De Palmovy režie u kte­ré se sice zača­lo říkat, že Steven Spielberg ve finá­le pře­ce jen udě­lal více prá­ce než jen jeden pou­hý záběr ve finál­ní pře­střel­ce, De Palmovy ale jeho kre­dit za ten­to film, kte­rý mu defi­ni­tiv­ně nako­pl kari­é­ru (i přes­to, že za ten­to film z něja­ké­ho důvo­du dostal nomi­na­ci na Zlatou mali­nu za nej­hor­ší režii) nikdo nese­be­re a dodnes se prá­vem jed­ná o kul­tov­ní pec­ku, kte­rá je navíc strůj­cem legen­dár­ní hláš­ky Say Hello to My Little Friend. Na sequel Son of Tony nako­nec v roce 2001 vůbec nevy­šlo, v posled­ní době se ale pře­ce jen zača­lo mlu­vit o dal­ší nové ver­zi. A jak se uká­za­lo u té ver­ze z roku 1983 tak může vznik­nout nejen kva­lit­ní rema­ke ale taky rema­ke, kte­rý může své­ho před­chůd­ce pře­ko­nat. Zároveň ale pla­tí, že dru­hý pove­de­ný rema­ke v řadě by byl více­mé­ně pře­kva­pi­vý a vzhle­dem k tomu, že se o rema­keu mlu­ví už téměř deká­du by se vlast­ně nikdo nemu­sel divit kdy­by na film nikdy nedo­šlo. A ve finá­le to nemu­sí být na ško­du, pro­to­že i kdy­by jste o Zjizvené tvá­ři z roku 1932 (tro­chu prá­vem) řek­li, že tak tro­chu zestár­la, o ver­zi z roku 1983 to snad říct nelze. Dodnes totiž neztra­ti­la snad nic na svém půva­bu a časem oprav­du může u něko­ho uzrát jako totál­ní pec­ka. Tony Montana je mož­ná haj­zl, zato ale nesku­teč­ně cha­risma­tic­ký haj­zl se sil­ným pří­bě­hem a sym­pa­tic­kou odva­hou. V tomhle pří­pa­dě jde mož­ná o tro­chu nevhod­ný pří­klad, pře­ce jen by se ale vždy slu­še­lo na to jít jako Tony Montana- Nikdy se nevzdá­vat!

Trailer:

Verdikt: 5 z 5


Photo © Universal Pictures


Podívejte se na hodnocení Zjizvená tvář na Kinoboxu.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,77718 s | počet dotazů: 254 | paměť: 71717 KB. | 24.06.2024 - 16:14:26