10 bylinkových pohádek

877eae0d 345c 4305 a7b8 f820876e024a

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Lenka Jakešová je autor­ka 10 bylin­ko­vých pohá­dek, kte­ré bych vám teď chtě­la před­sta­vit. Pojďte se na to spo­leč­ně se mnou podí­vat. 

Jaké bylin­ky zde vlast­ně může­te najít? Sedmikrásku, meduň­ku, mátu, jitro­cel, šal­věj, tužeb­ník, levan­du­li, sme­tan­ku, majo­rán­ku a kopři­vu. Moc potřeb­né bylin­ky pro naše zdra­ví. Pomohou nám zaho­jit bola­vé rány, bříško či zuby, při­ne­sou klid­né spa­ní. Také nás dosta­nou z nachla­ze­ní, jsou vhod­ná do růz­ných jídel, také zkro­tí naše stra­chy a zajis­tí nád­her­ně zdra­vé vla­sy. V kaž­dé pohád­ce nalez­ne­te pří­běh o jed­né bylin­ce a dozví­te se, k čemu tato bylin­ka vlast­ně slou­ží a jaké nedu­hy nám pomů­že vylé­čit. Vyskytují se zde i víly nebo skřít­ci, kte­ří do pořád­né pohád­ky pros­tě pat­ří. V kaž­dém pří­bě­hu samo­zřej­mě nechy­bí nád­her­ná bás­nič­ka. Pohádky plné kou­zel, pří­ro­dy a jem­né fan­ta­zie vás zvou k obje­vo­vá­ní voňa­vých bylin. Každá bylin­ka má totiž své tajem­ství.

Na kon­ci kni­hy je uve­de­na řada kní­žek, kte­ré vyšly v nakla­da­tel­ství Knihy Radosti od 3 let až po star­ší děti. Každý si zde roz­hod­ně vybe­re. Většinu z nich jsem čet­la a mohu jen vře­le dopo­ru­čit. Kniha je urče­na všem milov­ní­kům pří­ro­dy, kní­žek Lenky Jakešové a nejen jim.

Příběhy skřít­ků a víl nená­sil­ně otví­ra­jí pomy­sl­né dve­ře do pří­rod­ní lékár­ny. Kniha se mně líbi­la hned od prv­ní stra­ny a pře­čet­la jsem ji s vel­kou rados­tí a poko­rou. Jelikož mám moc ráda bylin­ky, ráda je pěs­tu­ji, suším a dále zpra­co­vá­vám, tato kni­ha byla pro mě pohla­ze­ním po duši, tak jak setká­ní s autor­kou, se kte­rou jsem měla tu čest se koneč­ně vidět naži­vo. Příběhy nám nená­sil­ně uka­zu­jí, jak jsme spo­je­ni s pří­ro­du, co pro nás vše pří­ro­da při­ná­ší a jak toho může­me vyu­žít. Bylinky mají obrov­skou sílu naše zdra­ví udr­žo­vat, ale i před­chá­zet růz­ným nemo­cem. Bylinky mají také svůj čas, kdy je tře­ba je sbí­rat a kdy mají nej­vět­ší sílu, a to je tře­ba v pří­ro­dě urči­tě respek­to­vat. Pomocí skřít­ků se také dozví­te, jak se k bylin­kám šetr­ně cho­vat, tak aby zby­lo ješ­tě pro včel­ky i ostat­ní. Příběhy jsou vel­mi milé a budou se vám moc líbit.

Tato kni­ha je kou­zel­ným spo­je­ním poe­tic­ké­ho pří­bě­hu, envi­ron­men­tál­ní výcho­vy i zážit­ko­vé peda­go­gi­ky i pro­po­je­ním všech smys­lů. Knihu oce­ní uči­tel­ky mateř­ských škol i prv­ní­ho stup­ně, vycho­va­tel­ky škol­ních dru­žin a škol­ních klu­bů, dále také rodi­če, pra­ro­di­če a pře­de­vším děti, kte­ré tato pro­ble­ma­ti­ka láká. Myslím si, že se roz­hod­ně poved­la. Posuďte sami a pojď­te si tuto nád­her­nou kni­hu pře­číst. Určitě nebu­de­te lito­vat.

Ukázka z kni­hy:

Kterak Meduňka pomoh­la una­ve­né­mu Broňkovi

V bylin­ko­vé zahrád­ce u maleb­né cha­loup­ky v Jizerských horách byd­le­la kdy­si nád­her­ná víla Meduňka. Obývala rost­lin­ku, kte­ré lidé od pra­dáv­na říka­jí meduň­ka lékař­ská.

Meduňka byla víla drob­ná jako kví­te­ček. Však se také nej­ra­dě­ji zdr­žo­va­la ve svém malém, bílém, meduň­ko­vém kvít­ku, kte­rý ji vždy večer doká­zal uko­lé­bat k pří­jem­né­mu slad­ké­mu a zdra­vé­mu spán­ku. Nosila krát­ké, bílé šatič­ky v pase zdo­be­né jed­ním meduň­ko­vý, líst­kem. Vlasy si kaž­dý den ráno upra­vo­va­la do spo­nek se dvě­ma bílý­mi kvít­ky.

Jednou brzič­ko ráno, kdy si Meduňka ješ­tě spo­ko­je­ně oddycho­va­la ve svém voňa­vém obyd­lí, kdo­si po zahrád­ce smut­ně ťap­kal, klo­pý­tal a vzdychal: „Ach jo! Já ubo­hý!“

Meduňka se z polo­spán­ku zavr­tě­la ze stra­ny na stra­nu a sna­ži­la se zno­vu usnout. Vzdychání však neu­stá­va­lo. Naopak. Přibližovalo se. Proto si prom­nu­la oči, zív­la a podí­va­la se smě­rem, odkud se smut­ný hlá­sek ozý­val. Po chví­li spat­ři­la malé­ho krá­če­jí­cí­ho brouč­ka.

„Haló!“ zvo­la­la.

Brouček se zasta­vil a za hlás­kem se oto­čil.

Meduňka mezi­tím slez­la z kvít­ku na úpl­ně nej­spod­něj­ší lís­tek. Z něho pak opa­tr­ně sesko­či­la na zem. Vydala se ke smut­né­mu brouč­ko­vi: „Copak tě trá­pí, že tak hod­ně naří­káš?“

Brouček se na vílu podí­val. Nemohl z ní spus­tit oči. Byla tak krás­ná! A tak nád­her­ně voně­la!

„Kdo jsi?“ zeptal se. Pak si uvě­do­mil, že by se měl před­sta­vit jako prv­ní. Proto rych­le řekl: „Jmenuji se Broněk.“

„Mně říka­jí Meduňka,“ před­sta­vi­la se víla. „Proč tak naří­káš, Broňku?“ zača­la se zají­mat.

„Ale,“ mávl rukou brou­ček. „Nemůžu usnout. Celou dlou­hou noc jsem se sna­žil ležet v trá­vě. Pod hla­vou jsem si načechral kví­tek lip­ni­ce luč­ní a při­kryl se jejím stéblem, aby se mi dob­ře spa­lo. Přesto jsem se celou noc pře­va­lo­val, vrtěl s nemohl zamhou­řit oči. Jsem tak una­ve­ný! Rád bych se pořád­ně pro­spal!“ stě­žo­val si Meduňce. „Proto cho­dím a pře­mýš­lím, co udě­lat, abych mohl klid­ně odpo­čí­vat.“

Víla se na něho pou­smá­la.

„Moc se nesměj,“ vylo­žil si Broněk špat­ně Meduňčin úsměv. „Oči jsem neza­mhou­řil celé tři dlou­hé noci.

Na nohách se sotva držím a z úna­vy mě pálí obě oči,“ roz­pla­kal se nešťast­ný Broněk nad svou sta­ros­tí.

„Neboj se. Já ti pomůžu,“ konej­ši­la brouč­ka víla.

„Jak?“

Nyní se upřím­ně roze­smá­la: „Jsem pře­ce bylin­ko­vá víla. Moje kvě­tin­ka umí zaří­dit, aby se ti krás­ně spa­lo. Aby sis koneč­ně odpo­či­nul a mohl spát od veče­ra ž do rána.“ „Opravdu?“ kro­til nevě­říc­ně Broněk hla­vou. „Celou noc?“

Autorka: Lenka Jakešová

Ilustrace: Irena Lachoutová

Žánr: belet­rie, kni­hy pro děti

Vydáno: Vydalo nakla­da­tel­ství E.G. Solution s.r.o., Praha, 2026, www.knihyradosti.cz

Počet stran: 65

Vazba kni­hy: pev­ná s lami­no­va­ným pota­hem

ISBN: 978-80-909319-0-9.

Knihu může­te kou­pit zde:

10 bylin­ko­vých pohá­dek za 389 Kč I Knihyradosti_eshop