Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Spavé pohádky. Pohádky, které vám přivodí tak hluboký spánek, že je to až k neuvěření. Něco na té relaxaci a meditaci je. A když si k tomu přidáte ještě ten mateřsky hebký hlas Nadi Konvalinkové, tak mám pocit, že leckteří dospělí budou do postelí spěchat dříve než děti.
Každý z dvaceti příběhů začíná tím, že si dítě vezme kouzelnou lucernu, vydá se na tajuplnou cestu a vstoupí do nového a strhujícího světa, slibuje anotace na knize. A já říkám, nechte se pozvat.
Už jen ten nápad, že se stáváte aktivními hybateli příběhu, že v něm kráčíte ovlivněni vším, co se kolem vás děje, je naprosto strhující. Všechno tak prožíváte s plnou pozorností.
Ukázka z příběhu Skřítkovo vyprávění:
„Zavři oči a představ si, že stojíš na příkré kamenité cestě, která vede na vysokou horu. Na jedné straně cesty je hluboká rokle. Obrovské kapradiny se drží jejích okrajů jako chlupatá zelená vlákna ve veliké pavučině. Vršek hory nad tebou je skoro celý zahalený v mlžném oparu, na chvíli však zahlédneš kamenný hrad, který se pyšně vypíná na jejím vrcholu. Kdo asi bydlí na takovém tajemném místě?...
Náhle zaslechneš, jak někdo píská…
… K tvému překvapení se tu objeví malý skřítek s košíkem plným ovoce. Vidíš, že se při chůzi opírá o hůlku, s níž ťuká na kameny… a…“
Tak v tuhle chvíli jsem už jako posluchač i čtenář naprosto chycená! Už prostě chci vědět, co bude dál, tím víc, že celé příběhy se prožívají tak na vlastní kůži, že se z nich stává opravdu až duši očišťující zážitek.
Intenzivní pohádky
Intenzita, s jakou jsou příběhy díky tomuto pojetí prožívány, je pak v MP3 verzi ještě zvýrazněna načtením Naďou Konvalinkovou, což byl jednoznačně parádní počin. Neumím si snad v tuhle chvíli představit hezčí hlas pro něco takového. Ukolébá vás už jen ten.
V čem tkví kouzlo meditačních pohádek?
V každém příběhu jste aktivním účastníkem. Berete si do ruky kouzelnou lucernu a vydáváte se na cestu. Už jen to světlo v ruce je faktorem, který vás udržuje bdělé (relativně), tím máte v rukou jisté situace, a tělesně se vás snaží příběh udržet přímo v pohádce. Mluví s vámi jednotlivé postavy, máte možnost se rozhodovat, žádají vás o pomoc, můžete spoustu věcí pochopit - naučit se... projít příběhem tak, jak byste prošli, kdybyste v něm skutečně byli. Je to pohádka vedená, kdy vás za ruku vede hlas nebo příběh, záleží, jestli posloucháte, nebo čtete. Pohádka by šla převyprávět ve třetích osobách, ba i v první - ale nebylo by to nic proti tomu, kdy jste intenzivně vtahováni oslovením, úkoly, vnuknutím vlastních myšlenek.
A na závěr každé pohádky si o příběhu můžete povídat, pochopit to, co ještě zůstalo nedojasněné a i rodiče ocení drobné rady, které mají obecnou platnost a které se k příběhu vztahují: „Vždy udělej, co považuješ za správné, i když se ti někdo třeba snaží toto rozmluvit. Nakonec se ukáže, že jsi zvolila správně. Když zůstaneš sama sebou, najdeš opravdové kamarády i věci, na kterých ti skutečně záleží.“
„Buď šťastná a spokojená s tím co máš. Pamatuj, že to, co mají druzí, nemusí být nutně lepší.“
Autoři: Anne Civardi, Joyce Dunbar, Kate Petty, Karen Wallance s předmluvou Davida Fontany: všichni se podíleli i na předchozích knihách s tímto tématem a jejich záliba v plném prožívání příběhů, mýtech a bájích, je znát na každém řádku.
Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2018, www.synergiepublishing.com
(4,91 z 5)