#1946: Dveře Chaosu 1 - 40 %

Kresba: Ryoko Mitsuki

Už je to doce­la dlou­ho, co se mi tahle série válí na poli­ci, a tak jsem si řekl, že by bylo mož­ná fajn se na ni podí­vat. ZonerPress už něja­kou dobu man­gu nevy­dá­vá, ale tře­ba se vám tohle poda­ří sehnat, pokud tedy má cenu vůbec tuhle sérii shá­nět. Bohužel po pře­čte­ní prv­ní­ho dílu si to moc nemys­lím. Na prv­ní pohled se jed­ná o sérii, kte­rá je urče­ná dív­kám, ale nejsem si jis­tý, jest­li i dív­ky bude nějak moc bavit. Romance, kte­rá je zde roze­hrá­na, je spí­še zvlášt­ním vzta­ho­vým pro­ple­ten­cem, kdy hlav­ní hrdin­ka pod­le vše­ho ani nechce pří­te­le, ale spí­še ochrán­ce, jak na něj byla celý svůj život zvyk­lá.

„Dveře Chaosu 1“ vyprá­vě­jí o dvou sestrách, Clarisse a Mizerii. Ty byly celý život vycho­vá­vá­ny v ústra­ní, uza­vře­né v pod­sta­tě na jed­nom mís­tě, pro­to­že se z nich měly stát har­mo­ni­zér­ky, jedi­né oso­by, kte­ré doká­žou ve svě­tě, kde se děj ode­hrá­vá, udr­žo­vat har­mo­nii. V pod­sta­tě jde o to, aby udr­že­ly zavře­né dve­ře - jsou cel­kem čty­ři - kte­ré by jinak moh­ly nevhod­ně pro­po­jit jejich den­ní svět s tem­no­tou. Na tomhle moc ori­gi­nál­ní­ho není, ale autor­ka se od začát­ku sna­ží budo­vat vlast­ní svět a dávat mu urči­té zákla­dy. Trvalo mi sko­ro celou kni­hu, než jsem si na její svět zvy­kl a začal mě ale­spoň tro­chu bavit.

Mizerii a její sestře se blí­ží šest­nác­té naro­ze­ni­ny. To zna­me­ná obřad. V pod­sta­tě se stá­va­jí žena­mi a mohou ven ze své­ho věze­ní, kte­ré se ale jeví jako dob­ro­vol­né. Přípravy jsou v plném prou­du, dív­ky se na to těší, Mizerie je k niče­mu, ale nám je jas­né, že musí být hlav­ní posta­vou. Oslavy se pak zvrt­nou, Mizerii se obrá­tí celý život a spo­lu s ní pak obje­vu­je­me pra­vi­dla toho­to svě­ta, kte­rý se chce vyhnout Chaosu. Celá prv­ní kni­ha je tako­vé tápá­ní hlav­ní hrdin­ky, kte­rá v sobě tepr­ve musí obje­vit sílu, jež v ní sku­teč­ně dří­má. Ne, oprav­du to není moc zábav­né a není to ani nic nové­ho, pro­to­že ve svém poje­tí je to cel­kem stan­dard.

Co kni­ze „Dveře Chaosu 1“ pomá­há, to je sku­teč­nost, že pokud sem tam dojde na akci, bohu­žel ta je pře­ce jen tro­chu nepře­hled­ná, rych­le zvlád­nu­tá. Místy si musí­te domýš­let, co se vlast­ně sta­lo. Zajímavější je pak sku­teč­nost, že to dove­de sklouz­nout k tem­něj­ší­mu poje­tí, kte­ré ale­spoň tro­chu při­dá­vá sérii na zají­ma­vos­ti. Ale pak už jsou to jen dal­ší vel­ké a líbez­né obli­če­je, kte­ré se na vás díva­jí a kte­ré jsou cel­ko­vě spí­še kari­ka­tu­ra­mi než sku­teč­ný­mi posta­va­mi. Možná z toho nako­nec i bude roman­ce, ale zatím to nevy­pa­dá. Zatím to vypa­dá jako fan­ta­sy urče­né pro dív­ky, kte­ré ale nemá dost sil­né posta­vy na to, aby si to našlo zástu­py fany­nek.