Velká kniha komiksů - Miloš Novák
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.
A že zde scenáristicky slabší komiksy rozhodně jsou. Trochu mě mrzí, že ty nejslabší jsou ty vědecko-fantastické, ale nedá se nic dělat. Komiksy „Po 7 tisíciletích“ a „Host z vesmíru“ jsou komiksy zvláštní, mají dobrý nápad, ale jsou špatně napsané, skokové a příliš dobře se nečtou. O to více vás pak potěší, jak jsou některé scény zobrazeny, ať už jde o podivné tvory nebo zajímavou architekturu. Příběh „Lovec jelen“ už v dnešní době může znít trochu zastarale, nemluvě o tom, že někteří lidé určitě budou mít problém s politickou korektností takového komiksu, což je ujeté, ale dnešní doba taková je. I když je vedení příběhu lehce zvláštní a jsou zde divné vraty, respektive vývoje, je to především Novákova malba, která z tohoto komiksu dělá něco naprosto jedinečného. Kniha „Velká kniha komiksů - Miloš Novák“ neobsahuje tolik barevných komiksů, i když jich není úplně málo, ale tohle je kresebně rozhodně ten nejzajímavější, který v knize najdete.
Nejdelším komiksem v knize „Velká kniha komiksů - Miloš Novák“, je „Kapitán Nemo, který zaujme skutečností, že se nejedná jen o komiks, ale je to komiks doplněný prozaickým textem. Na první pohled trochu experiment, který al funguje. Jen je škoda, že příběh samotný vyznívá tak trochu do ztracena a má v sobě poselství, které se jeví takové naivní. Příběh má v sobě také skoky a některé scény se odehrávají příliš rychle. Ale jak již bylo řečeno, komiksy ve sbírce „Velká kniha komiksů - Miloš Novák“ vynikají spíše kresbou než scénářem. V některých případech dokonce ani není scenárista známý. Ta scenáristická nejistota je místy hodně znát. Někdy je v panelech nejasné, jak na sebe navazují, někdy je vypravěčská zkratka používaná až nadměrně a může to vést k tomu, že čtenář vlastně nechápe, co se v příběhu stalo, respektive proč se něco stalo. Pak jsou zde ale i výjimky, scenáristické perly, o nichž snad ani nebudete věřit, že vyšly v době, kdy vyšly. To jsou tři příběhy s inspektorem Dorgesem, konkrétně komiksy „Mahagonový hausbot“, „Hotel Victoria“ a „Přízrak chce tmu“. Hlavně druhý a třetí jmenované jsou místy tak krásně ujeté, až mé béčkové srdce plesalo.
Vydání knihy „Velká kniha komiksů - Miloš Novák“ oceňuji především proto, že se dovíráme o zajímavém autorovi, ale i proto, že za vydáním této sbírky je celkem velká dřiny, kdy ani v případě tvorby Miloše Nováka nebylo možné vždy dohledat originály. Ale popravdě to skoro není znát, restaurování proběhlo skutečně skvěle. Velký formát pak knize jen dává ještě to malinko navíc. Je pak škodou, že Miloš Novák neměl lepší scenáristy, což ale nic nemění na tom, že sbírka „Velká kniha komiksů - Miloš Novák“ je výstavní ukázkou jeho tvorby, kde nás neoslňuje jen tím, že dokázal nakreslit skoro jakýkoli žánr, ale také tím, že dokázal používat různé techniky a všechny skvěle. Je až neuvěřitelné, že všechno v knize kreslil jediný člověk. Ale je tomu tak a nelze nic jiného než se obdivovat tomu, jak schopným komiksovým kreslířem a ilustrátorem Miloš Novák byl. Je dobře, že se o tom doví i současná generace.
