#2062: Kultovní komiksy

Kultovní komiksy

Vydalo nakladatelství Josef Vybíral v pevné vazbě v roce 2016. Vydání má 168 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.

Scénář: Ivo Pechar

Kresba: Theodor Pištěk

Prvním komiksem, který spoluprací Pechara a Pištěka vznikl, byl příběh nazvaný "10 000 mil na vzdorujících strojích". Jednalo se vlastně o záznam toho, jak se pětice můžu na výročí dvaceti let automobilu - ano, to se dnes jeví jako skutečně dávno, rozhodli, že se zúčastní závodu Peking Paříž. A jelikož jedou na strojích, které nejsou příliš výkonné, navíc po cestách, které nejsou příliš zpevněné, případně vůbec neexistují, je nasnadě, že to bude závod velmi komplikovaný. Ten příběh sám o sobě je zajímavý, převzatý. Vychází ze skutečných událostí, k nimž došlo v roce 1907, a zachycuje osudy osob, které zde skutečně závodily. Přece jen je zde ale určitá dávka fabulace, protože to chtělo mít příběh hrdinský, s jasným záporákem, i když pravda, na klasický happy end rozhodně nedojde. První polovina příběhu, která vycházela v letech 1971 a 1972 je nepřehledná, dějově rozsekaná, komiksově nefunkční. Sekvence na sebe nenavazují a nedává to místy moc smysl, těžko budete hledat záchytné body. Naštěstí má každý příběh - vycházely jako jednostránkové - na začátku shrnutí, takže když si přečtete ta, budete vědět, o čem to vlastně je. Druhá polovina už je zajímavější, i proto, že autoři dostali prostor rovnou na dvě strany.

I když je scénář místy přece jen trochu problematický, Theodor Pištěk svou práci odvedl skvěle, a to jak v barvě, tak i bez ní, protože v tomhle směru je komiks "10 000 mil na vzdorujících strojích" velmi nehomogenní a kreslíř používal barvu i černobílou tak, jak uznal za vhodné, dokud nedošlo k určitému ustálení. Reprodukce v knize "Kultovní komiksy" bohužel nedokážou úplně zachytit klouzlo kresby, přece jen se zdá, že se nepracovalo s originály. V případě komiksů "Profesor Dugan" a "Pavouk Nephila" jde totiž primárně o černobílou perokresbu, která je v případě komiksu Profesor Dugan" ještě lavírovaná. Osobně se mi ale nejvíce líbí čistá perokresba komiksu "Pavouk Nephila", kdy se tahy perem ke zvolenému žánru - v případě dvou zbylých komiksů je to sci-fi - skvěle hodí. Na komiksu "Profesor Dugan" je zajímavé, že titulní postava není hrdinou komiksu, ale vlastně jeho antagonistou, i když ani to není tak jednoznačné, alespoň vzhledem k tomu, jak komiks dopadne. A ne, rozhodně to není tak jednoduché, že by došlo k nápravě zlosyna.

Kniha "Kultovní komiksy" je krásnou ukázkou toho, jací umělci se u nás na komiksu také podíleli a že po sobě rozhodně zanechali zajímavou stopu. Theodor Pištěk nakreslil komiksy, kdy se minimálně u prvního nezdálo tolik, že by byl jako komiks zajímavě podán, ale následně se ve dvojici s Ivem Pechar více s médiem sžili a v případě komiksů "Profesor Dugan" a "Pavouk Nephila" už je možné mluvit o pochopení média a jeho odlišení od ilustrovaného příběhu. Je škoda, že se skončilo u tří komiksů, protože ten čtvrtý už by skutečně mohl být špičkou, jak se oba tvůrci zdokonalovali, ať už v technice, přístupu anebo snaze vyprávět příběh, který bude dávat smysl a bude zábavný i logický, ale především srozumitelný. I když se mi komiks "10 000 mil na vzdorujících strojích" tolik nezamlouval, další dva - snad i svým žánrovým zařazením - mi zážitek vynahradily. Několik krátkých povídek Iva Pechara jsou pak jen takovým milým bonusem, kdy více dá čtenáři, který se o komiks zajímá, medailonek autorů a menší nahlédnutí do toho, jak jejich spolupráce vlastně vznikala.