#42 - Noc oživlých mrtvol (1968)

Klasika George A. Romera, jeden z úhel­ných kame­nů horo­ru a film, od něhož se odví­jel moder­ní zom­bie horor. Tenhle film je plný super­la­ti­vů a zaslou­že­ně. Nikdy nezů­sta­ne zapo­me­nut a jeho odkaz žije v kaž­dém dal­ším fil­mu, kte­rý je nato­če­ný.

Noc oživlých mrt­vol

Night of the Living Dead

USA, 1968, 96 minut

Režie: George A. Romero

Scénář: John A. Russo a George A. Romero

Hrají:

Duane Jones (Ben)

Judith O’Dea (Barbra)

Karl Hardman (Harry)

Marylin Eastman (Helen)

Někdy sta­čí sku­teč­ně málo a hned prv­ní film dané­ho reži­sé­ra se sta­ne neza­po­me­nu­tel­ným. Navíc fil­mem, kte­rý defi­nu­je žánr. O „Noci oživlých mrt­vol“ George Romera se nedá říci nic jiné­ho. Zombie fil­my v podo­bě, jaké se natá­če­jí nyní, jsou prá­vě záslu­hou téhle vlaš­tov­ky, kte­rá se tolik odli­šu­je napří­klad od fil­mu „White Zombie“, kte­rý byl v tom­to seri­á­lu o nej­lep­ších horo­rech již recen­zo­ván.

Noc oživlých mrt­vol je horo­rem, kte­rý se sna­ží o poměr­ně natu­ra­lis­tic­ké a syro­vé dra­ma. Není vel­ko­le­pou podí­va­nou, jakou zná­me napří­klad z „28 dní poté“, ale je horo­rem, kte­rý se ode­hrá­vá na vel­mi malém pro­sto­ru, v pod­sta­tě pou­ze v rám­ci jed­no­ho men­ší­ho sta­ve­ní, pokud odhléd­ne­me od úvod­ní scé­ny na hřbi­to­vě, kte­rá je pro žánr památ­nou a začí­na­la jí i 3D pře­dě­láv­ka z roku 2006 – jeden z nej­o­třes­něj­ších rema­ků všech dob.

Když mlu­vím o tom, že Romero ote­vřel novou kapi­to­lu horo­ru, nepře­há­ním. Poukázal na to, jak se lidé cho­va­jí v kata­stro­fic­kých situ­a­cích, nasní­mal osu­dy něko­li­ka málo lidí, a to za ama­tér­ských pod­mí­nek, ale s vyzně­ním téměř reál­ným. Když sle­du­je­me Noc oživlých mrt­vol, nemá­me pocit, že se jed­ná o holly­wo­od­ský film. Žádné skvě­lé líče­ní (samo­zřej­mě kro­mě zom­bie), žád­né nasví­ce­ní scé­ny. Vše se ode­hrá­vá ve tmě a s při­ro­ze­ným osvět­le­ním, což evo­ku­je rea­lis­tič­nost, na kte­ré při­dá­va­jí i zprá­vy z rádia a tele­vi­zi. Postupně nám odkrý­va­jí, o co vlast­ně jde a jak došlo k tomu, že mrt­ví oží­va­jí. A nako­nec dáva­jí zprá­vy návod i na to, jak se s mrt­vý­mi vypo­řá­dat. Střela nebo sil­ná rána rov­nou do hla­vy. Nejvhodnější je pak samo­zřej­mě kre­ma­ce.

Film byl nato­čen s mini­mál­ním roz­poč­tem 114 000 dola­rů (jed­ná se o odhad, přes­ný roz­po­čet není znám), což se fil­ma­řům postu­pem let vrá­ti­lo zhru­ba sto­ná­sob­ně. Vzhledem k níz­ké­mu roz­počtu neče­kej­me her­ce zná­mé, o to lep­ší je však obsa­ze­ní nehe­rec­kých osob­nos­tí, kte­ré jen dokres­lu­jí rea­lis­tič­nost. Pro mě osob­ně je vyzně­ní toho­to fil­mu mno­ho­krát reál­něj­ší než vyzně­ní tako­vé „Záhady Blair Witch“. A to i přes­to, že je jako „doku­ment“ prav­dě­po­dob­něj­ší, než Romerova Noc oživlých mrt­vol.

Film obsa­hu­je scé­ny nási­lí a chví­le, kdy vidí­me zom­bie, jak ohlo­dá­va­jí kos­ti, živí se na stře­vech a zaku­su­jí se do jater. Ale i přes dob­ré gore je pri­már­ně zamě­ře­no na hrdi­ny, kte­ří se sna­ží pře­žít, nut­no říci že neú­spěš­ně. Romerovi je ke cti, že nato­čil sní­mek, kte­rý nic nezleh­ču­je, ale nao­pak natvr­do jde do vše­ho. I když někte­ré scé­ny jsou jas­ně ama­tér­ské, přes­to jsou syro­vé, nejsou odleh­če­né a uza­vře­nost pro­sto­ru, kte­rý je obklo­pen nemrt­vý­mi kani­ba­ly, je nato­lik klaus­tro­fob­ní, že bych nedo­po­ru­čo­val slab­ším pova­hám sle­do­vat film o samo­tě. A už vůbec ne v noci. O tom, že se Romero neští­tí syro­vos­ti, svěd­čí i scé­na, kdy malá hol­čič­ka pojí­dá čás­ti těla své­ho otce a nako­nec zabi­je i vlast­ní mat­ku. Děsivost toho, jak se spo­leč­nost roz­klá­dá, je v podob­ných scé­nách doslo­va nos­ným bodem recen­zen­tů, kte­ří film pova­žu­jí pře­de­vším za soci­ál­ní kri­ti­ku. Noc oživlých mrt­vol tako­vou sku­teč­ně je. Ukazuje nám lidi v kri­zo­vé situ­a­ci. Někteří jsou ochot­ni pomá­hat, ale jiní... pros­tě boju­jí za sebe, ane­bo rov­nou pro­ti všem a na jejich úkor. Ale nako­nec? Nakonec je to vlast­ně úpl­ně jed­no, pro­to­že jsou tady dal­ší idi­o­ti, kte­ří si hra­jí na samozva­né čis­ti­če a zba­vu­jí zemi nemrtvých. Co na tom, že mezi nemrt­vý­mi mohou být něja­cí ti živí. Jde hlav­ně o čiš­tě­ní, a tak nějak o zába­vu: „Vážně skvě­lá tre­fa!“

Proč film zařa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Kdyby tenhle film neměl pat­řit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů, tak už sku­teč­ně nevím co. Noc oživlých mrt­vol si našla tolik násle­do­va­te­lů – v někte­rých pří­pa­dech bohu­žel – a ovliv­nil v pod­sta­tě celý kult zom­bie. Z Romerova mis­trov­ské­ho díla vychá­zí i jed­na z nej­lep­ších zom­bie komik­so­vých sérií „The Walking Dead“, kte­rá se už také koneč­ně dosta­la na obra­zov­ky tele­vi­zí for­mou seri­á­lu.

Proč film neza­řa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Někomu může vadit, že se jed­ná o béč­ko­vý film, ale když se na Noc oživlých mrt­vol sku­teč­ně podí­vá, mož­ná uvi­dí pře­sah, kte­rý film sku­teč­ně má.

Další film pat­ří­cí mezi „101 nej­lep­ších horo­rů“ vyjde 30.12.2019

---

Článek je sou­čás­tí seri­á­lu 101 nej­lep­ších horo­rů na inter­ne­to­vém maga­zí­nu Horor-Web.cz.

---

---